Izajáš 41:1–29
41 „Tiše mi naslouchejte,* ostrovy.
Ať národy znovu získají sílu,ať přistoupí a promluví.+
Sejděme se u soudu.
2 Kdo povolal někoho od východu slunce?+
Kdo ho povolal ke svým nohám,* aby vykonal spravedlnost?
Kdo mu vydává do rukou národya působí, že si podmaňuje krále?+
Kdo je před jeho mečem mění v pracha před jeho lukem je rozmetává jako slámu odvátou větrem?
3 Pronásleduje je, bez zábran procházípo stezkách, po kterých ještě nikdy nešel.
4 Čí je to dílo? Kdo to udělal?
Kdo od začátku povolává jednu generaci za druhou?
Já, Jehova, jsem ten první+a zůstanu stejný až do poslední generace.“+
5 Ostrovy to viděly a dostaly strach,končiny země se začaly třást.
Národy se blíží, přichází.
6 Navzájem si pomáhajía každý říká svému bratrovi: „Buď silný.“
7 Řemeslník povzbuzuje kovotepce,+ten, kdo vyklepává kov kladivem,povzbuzuje toho, kdo buší do kovadliny.
O tom, jak je kov spojený, řekne: „Je to dobré.“
Nakonec se ta modla upevní hřeby, aby nespadla.
8 „Ale ty, Izraeli, jsi můj služebník,+tebe, Jákobe, potomstvo* mého přítele Abrahama,+jsem si vyvolil.+
9 Přivedl jsem tě z končin země,+povolal jsem tě z jejích nejodlehlejších částí.
Řekl jsem ti: ‚Jsi můj služebník,+tebe jsem si vyvolil, nezavrhl jsem tě.+
10 Neboj se, vždyť jsem s tebou.+
Neměj strach, vždyť jsem tvůj Bůh.+
Posílím tě, pomůžu ti.+
Budu tě pevně držet svou spravedlivou pravicí.‘
11 Všichni, kdo jsou na tebe rozzuření, budou zahanbeni a pokořeni.+
Ti, kdo s tebou bojují, budou zničeni a zahynou.+
12 Budeš hledat ty, kdo s tebou zápasí, ale nenajdeš je.
Ti, kdo s tebou válčí, přestanou existovat, nezbude z nich vůbec nic.+
13 Vždyť já, Jehova, tvůj Bůh, tě držím za ruku*a říkám ti: ‚Neboj se, pomůžu ti.‘+
14 Neboj se, červíčku* Jákobe,+pomůžu ti, izraelský lide,“ prohlašuje Jehova, tvůj Výkupce,+ Svatý Izraele.
15 „Udělal jsem z tebe mláticí saně,+nový nástroj k mlácení s ostrými hroty.
Pošlapeš hory a rozdrtíš je,kopce proměníš v plevy.
16 Převěješ jea vítr je odnese,vichřice je rozežene.
Budeš se radovat díky Jehovovi,+budeš se chlubit Svatým Izraele.“+
17 „Trpící a chudí hledají vodu, ale žádná není,jazyk jim vyschl žízní.+
Já, Jehova, jim odpovím.+
Já, Bůh Izraele, je neopustím.+
18 Způsobím, že po holých kopcích potečou řeky+a v údolích vytrysknou prameny.+
Pustinu změním v rákosnatou tůňa bezvodou zemi v prameny vod.+
19 V poušti zasadím cedry,akácie, myrty a borovice.+
Na pouštní pláni zasadím jalovce,jasany a cypřiše,+
20 aby všichni lidé viděli a poznali,všimli si a pochopili,že to udělala Jehovova ruka,že to stvořil Svatý Izraele.“+
21 „Předložte svůj spor,“ říká Jehova.
„Předneste své argumenty,“ říká Jákobův Král.
22 „Předložte důkazy a povězte nám, co se stane.
Řekněte nám o dřívějších* věcech,abychom o nich přemýšleli* a poznali jejich konec.
Anebo nám oznamte, co bude dál.+
23 Řekněte nám, co se stane v budoucnu,ať poznáme, že jste bohové.+
Udělejte něco dobrého nebo špatného,ať nad tím můžeme žasnout, až to uvidíme.+
24 Nejste nica nic jste nedokázali.+
Kdo se pro vás rozhodne, je odporný.+
25 Povolal jsem někoho ze severu, a on přijde+ –někoho od východu slunce,+ kdo bude vzývat mé jméno.
Pošlape vládce,* jako by byli hlínou,+stejně jako hrnčíř šlape vlhkou hlínu.
26 Kdo o tom mluvil od začátku, abychom o tom věděli,nebo odedávna, abychom řekli ‚Má pravdu‘?+
Nikdo to neoznámil!
Nikdo o tom nemluvil!
Nikdo od vás neslyšel ani slovo!“+
27 Já jsem byl první, kdo řekl Sionu: „Podívej se, co se stane!“+
A do Jeruzaléma pošlu nositele dobrých zpráv.+
28 Díval jsem se, ale nikdo tam nebyl,nebyl mezi nimi žádný rádce.
Žádal jsem je, aby odpověděli.
29 Všichni jsou jen klam.*
Jejich díla nejsou nic,jejich kovové modly* jsou vítr a neskutečnost.+
