5. Mojžíšova 2:1–37

  • Národ 38 let putuje pustinou (1–23)

  • Vítězství nad chešbonským králem Sichonem (24–37)

2  Potom jsme se obrátili a po cestě, která vede k Rudému moři, jsme se vydali do pustiny, jak mi Jehova řekl.+ A mnoho dnů jsme putovali kolem pohoří Seir. 2  Nakonec mi Jehova řekl: 3  ‚Už tohle pohoří obcházíte dost dlouho. Teď se vydejte na sever. 4  Dej lidu tento příkaz: „Půjdete hraničním územím Seiru, kde bydlí vaši bratři, potomci Ezaua.+ Budou se vás bát,+ ale vy buďte velmi opatrní. 5  Neútočte na ně,* protože vám z jejich země nic nedám, ani na šířku chodidla. Pohoří Seir jsem totiž dal do vlastnictví Ezauovi.+ 6  Za jídlo, které sníte, jim dáte peníze a zaplatíte jim i za vodu, kterou vypijete.+ 7  Jehova, tvůj Bůh, ti totiž požehnal ve všem, co jsi dělal. Dobře ví o tvém putování touhle velkou pustinou. Těch 40 let byl Jehova, tvůj Bůh, s tebou a nic ti nechybělo.“‘+ 8  Obešli jsme tedy naše bratry, potomky Ezaua,+ kteří bydlí v Seiru, a drželi jsme se stranou od cesty vedoucí Arabou, od Elatu a od Ecjon-geberu.+ Potom jsme změnili směr a putovali po cestě, která vede do moabské pustiny.+ 9  Tehdy mi Jehova řekl: ‚Neútoč na Moab ani s ním neválči, protože ti z jeho země nedám nic do vlastnictví. Ar jsem totiž dal do vlastnictví potomkům Lota.+ 10  (Předtím tam žili Emejci,+ silný a početný lid, vysoký jako Anakovci. 11  Za podobné Anakovcům+ byli považováni i Refajci+ a Moabci jim říkali Emejci. 12  V Seiru předtím žili Chorijci,+ ale potomci Ezaua je připravili o vlastnictví, vyhladili je a usadili se tam místo nich.+ Stejně to udělá Izrael se zemí, která je jeho vlastnictvím a kterou mu Jehova určitě dá.) 13  Teď jděte a překročte údolí* Zered.‘ A tak jsme překročili údolí Zered.+ 14  Ode dne, kdy jsme odešli z Kadeš-barneje, do chvíle, kdy jsme překročili údolí Zered, uplynulo 38 let. Během té doby v táboře vymřela celá generace válečníků, jak jim Jehova přísahal.+ 15  Jehovova ruka byla proti nim a odstraňovala je z tábora, dokud nevymřeli.+ 16  Jakmile z lidu vymřeli všichni ti válečníci,+ 17  Jehova ke mně znovu promluvil a řekl: 18  ‚Dnes projdeš kolem území Moaba, tedy Aru. 19  Až se přiblížíš k Ammonitům, neútoč na ně ani je neprovokuj, protože ti z jejich země nedám nic do vlastnictví. Dal jsem ji totiž do vlastnictví potomkům Lota.+ 20  I ona byla považována za zemi Refajců.+ (Předtím tam žili Refajci a Ammonité jim říkali Zamzummci. 21  Byl to silný a početný lid, vysoký jako Anakovci,+ ale Jehova je před Ammonity vyhladil, takže je vyhnali a usadili se tam místo nich. 22  To samé udělal pro potomky Ezaua, kteří teď bydlí v Seiru.+ Vyhladil před nimi Chorijce,+ takže je připravili o vlastnictví a bydlí tam místo nich až dodnes. 23  A Avvijci bydleli v osadách až po Gazu,+ dokud je Kaftorci,+ kteří přišli z Kaftoru,* nevyhladili a neusadili se tam místo nich.) 24  Vydejte se na cestu a překročte údolí* Arnon.+ Dal jsem ti do rukou Amorejce Sichona,+ krále Chešbonu. Začni obsazovat jeho zemi a pusť se s ním do války. 25  Dnes začnu působit, že z tebe budou mít děs a strach všechny národy pod nebem, které o tobě uslyší. Vyděsí se a budou se před tebou třást.‘*+ 26  Potom jsem poslal z pustiny Kedemot+ posly k chešbonskému králi Sichonovi s těmito slovy míru:+ 27  ‚Nech mě projít tvou zemí. Zůstanu na cestě a neodbočím napravo ani nalevo.+ 28  Budu jíst jídlo a pít vodu, které mi prodáš. Jen mi dovol pěšky projít, 29  jako to pro mě udělali potomci Ezaua bydlící v Seiru a Moabci bydlící v Aru. Chci přejít Jordán a dostat se do země, kterou nám dává Jehova, náš Bůh.‘ 30  Ale chešbonský král Sichon nás nenechal projít, protože Jehova, náš Bůh, dovolil, aby se jeho duch zatvrdil+ a aby jeho srdce ztvrdlo. Udělal to, aby nám ho vydal do rukou, jak je tomu dodnes.+ 31  Pak mi Jehova řekl: ‚Začínám ti vydávat Sichona a jeho zemi. Jdi a zmocni se jí.‘+ 32  Když Sichon se vším svým lidem vytáhl, aby se s námi střetl v bitvě u Jahacu,+ 33  Jehova, náš Bůh, nám ho vydal, takže jsme porazili jeho, jeho syny a všechen jeho lid. 34  Dobyli jsme tehdy všechna jeho města a všechna jsme zničili* i s muži, ženami a dětmi. Nikoho jsme nenechali naživu.+ 35  Vzali jsme si jen hospodářská zvířata a kořist z dobytých měst. 36  Od Aroeru,+ který je na okraji údolí Arnon (včetně města, které je v údolí), až po Gilead nebylo žádné město, které bychom nedokázali dobýt. Jehova, náš Bůh, nám je všechna vydal.+ 37  Ale nepřiblížili jsme se k zemi Ammonitů,+ k celému okraji údolí* Jabbok,+ k městům v horách ani k žádnému jinému místu, které nám Jehova, náš Bůh, zakázal.

Poznámky

^ Nebo „neprovokujte je“.
^ Nebo „říční údolí, vádí“.
^ Tj. Kréty.
^ Nebo „říční údolí, vádí“.
^ Nebo „mít bolesti jako při porodu“.
^ Nebo „zasvětili zničení“. Viz heslo Zasvětit zničení ve Slovníčku pojmů.
^ Nebo „říčního údolí, vádí“.