1. Mojžíšova 29:1–35
29 Potom Jákob pokračoval v cestě a putoval do země Orientálců.
2 Najednou uviděl na poli studnu, u které ležela tři stáda ovcí. Z té studny totiž pastýři napájeli svoje stáda. Její otvor byl zakrytý velkým kamenem.
3 Vždycky když tam shromáždili všechna stáda, odvalili kámen z otvoru studny a napojili je. Potom vrátili kámen zpátky na místo.
4 Jákob je oslovil: „Bratři, odkud jste?“ „Jsme z Charanu,“+ odpověděli.
5 Zeptal se jich: „Znáte Nachorova+ vnuka Labana?“+ Řekli: „Známe.“
6 Ptal se jich dál: „Daří se mu dobře?“ Odpověděli: „Ano, daří se mu dobře. Podívej, právě přichází s ovcemi jeho dcera Ráchel!“+
7 Pak řekl: „Večer je daleko. Ještě není čas shromažďovat stáda. Napojte ovce a jděte je ještě pást.“
8 Řekli mu na to: „Nesmíme to udělat, dokud se neshromáždí všechna stáda. Až potom odvalíme kámen z otvoru studny a napojíme ovce.“
9 Zatímco s nimi mluvil, přišla Ráchel s ovcemi svého otce. Byla totiž pastýřka.
10 Když Jákob uviděl Ráchel, dceru svého strýce Labana, a jeho ovce, hned přišel blíž, odvalil kámen z otvoru studny a napojil ovce svého strýce Labana.
11 Pak Jákob políbil Ráchel a hlasitě se rozplakal.
12 Řekl jí, že je příbuzný* jejího otce a syn Rebeky. Ráchel to hned běžela říct svému otci.
13 Jakmile Laban+ uslyšel o Jákobovi, synovi své sestry, rozběhl se mu vstříc. Objal ho, políbil a přivedl ho do svého domu. A Jákob mu vyprávěl o všem, co se stalo.
14 Laban mu řekl: „Jsme jedné krve.“* A tak u něj zůstal celý měsíc.
15 Potom Laban řekl Jákobovi: „Jsi můj příbuzný,*+ ale to neznamená, že mi budeš sloužit zadarmo. Řekni mi, jakou chceš mzdu.“+
16 Laban měl dvě dcery. Starší se jmenovala Lea a mladší Ráchel.+
17 Lea neměla jiskru v očích, ale Ráchel byla velmi přitažlivá a krásná.
18 Jákob se do Ráchel zamiloval, a tak řekl: „Budu ti sloužit sedm let za tvoji mladší dceru Ráchel.“+
19 Laban odpověděl: „Bude lepší, když ji dám tobě než někomu jinému. Zůstaň u mě.“
20 Jákob tedy sloužil za Ráchel sedm let,+ ale připadalo mu to jen jako několik dnů, protože ji miloval.
21 Potom Jákob Labanovi řekl: „Moje služba skončila. Dej mi moji manželku, abychom spolu začali žít.“*
22 A tak Laban sezval všechny lidi z okolí a uspořádal hostinu.
23 Ale během večera vzal svou dceru Leu a přivedl ji k Jákobovi, aby měl styk s ní.
24 A dal jí svou služku Zilpu, aby byla její služkou.+
25 Ráno Jákob uviděl, že je to Lea. Řekl tedy Labanovi: „Cos mi to udělal? Nesloužil jsem ti snad za Ráchel? Proč jsi mě podvedl?“+
26 Laban mu odpověděl: „U nás není zvykem, aby se mladší dcera vdala dřív než prvorozená.
27 Věnuj tento svatební týden Lee. Potom dostaneš i tu mladší, ale musíš mi sloužit dalších sedm let.“+
28 Jákob to tak udělal a věnoval ten týden Lee. Potom mu Laban dal za manželku svou dceru Ráchel.
29 Kromě toho dal své dceři Ráchel svou služku Bilhu,+ aby byla její služkou.+
30 Pak měl Jákob styk i s Ráchel a miloval ji víc než Leu. A sloužil Labanovi dalších sedm let.+
31 Když Jehova viděl, že je Lea nemilovaná,* dopřál jí, aby měla děti,*+ ale Ráchel byla neplodná.+
32 Lea otěhotněla, porodila syna a dala mu jméno Ruben.*+ Řekla totiž: „Jehova viděl moje trápení.+ Teď mě můj manžel bude milovat.“
33 Znovu otěhotněla, porodila syna a řekla: „Jehova slyšel, že jsem nemilovaná, a tak mi dal i tohoto.“ A dala mu jméno Simeon.*+
34 Potom otěhotněla znovu, porodila syna a řekla: „Teď ke mně můj manžel přilne, protože jsem mu porodila tři syny.“ Proto dostal jméno Levi.*+
35 A otěhotněla ještě jednou, porodila syna a řekla: „Tentokrát budu chválit Jehovu.“ Dala mu tedy jméno Juda.*+ Pak přestala rodit.
Poznámky
^ Dosl. „bratr“.
^ Dosl.: „Jsi skutečně má kost a mé tělo.“
^ Dosl. „bratr“.
^ Nebo „abych s ní mohl mít styk“.
^ Dosl. „nenáviděná“.
^ Dosl. „otevřel její lůno“.
^ Znamená „pohleďte, syn!“.
^ Znamená „slyšení“.
^ Znamená „lpění, připojený“.
^ Znamená „chválený“.
