Skutky apoštolů 26:1–32

  • Pavlova obhajoba před Agrippou (1–11)

  • Pavel popisuje, jak uvěřil (12–23)

  • Reakce Festa a Agrippy (24–32)

26  Agrippa+ vyzval Pavla: „Máš svolení se hájit.“ Nato Pavel vztáhl ruku a řekl na svou obhajobu:  „Králi Agrippo, považuji se za šťastného, že se dnes můžu proti všem obviněním Židů+ hájit právě před tebou –  zvlášť proto, že jsi znalcem všech židovských zvyků i sporných otázek. Prosím tě tedy, abys mě trpělivě vyslechl.  O tom, jaký život jsem od mládí vedl mezi svým lidem* a v Jeruzalémě, dobře vědí všichni Židé,+  kteří mě znají z dřívějška. Kdyby chtěli, mohli by dosvědčit, že jsem patřil k nejpřísnější sektě našeho náboženství,+ k farizeům.+  A teď stojím před soudem, protože očekávám splnění slibu, který dal Bůh našim předkům.+  Na splnění tohoto slibu čeká i 12 kmenů našeho lidu, a proto Bohu vytrvale slouží* dnem i nocí. Kvůli této naději, králi, mě Židé žalují.+  Proč je podle vás neuvěřitelné to, že Bůh křísí mrtvé?  Dřív jsem si i já myslel, že bych měl všemi způsoby bojovat proti jménu Ježíše Nazaretského. 10  A to jsem v Jeruzalémě také dělal. Potom co jsem dostal oprávnění od předních kněží,+ zavřel jsem mnoho svatých do vězení,+ a když měli být popraveni, hlasoval jsem v jejich neprospěch. 11  Ve všech synagogách jsem je často trestal, abych je přinutil zřeknout se víry. Byl jsem na ně tak rozzuřený, že jsem je pronásledoval i ve vzdálených městech. 12  S tímto cílem a s oprávněním a zplnomocněním od předních kněží jsem se vydal do Damašku. 13  Když jsem byl na cestě, králi, uviděl jsem v poledne světlo z nebe, jasnější než slunce. Ozářilo mě i ty, kdo cestovali se mnou.+ 14  Všichni jsme padli na zem a já jsem uslyšel hlas, který mi hebrejsky řekl: ‚Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? Když se vzpíráš* proti bodcům,* ubližuješ si.‘ 15  Zeptal jsem se: ‚Kdo jsi, Pane?‘ A Pán odpověděl: ‚Jsem Ježíš – ten, kterého pronásleduješ. 16  Teď vstaň, postav se na nohy. Objevil jsem se ti proto, abych tě ustanovil svým služebníkem a svědkem toho, co jsi viděl, i toho, co ti o sobě ještě zjevím.+ 17  Budu tě osvobozovat od tohoto lidu a od národů, ke kterým tě posílám,+ 18  abys jim otevřel oči+ a obrátil je od tmy+ ke světlu+ a od Satanovy moci+ k Bohu. Tak budou moct díky své víře ve mě získat odpuštění hříchů+ a také dědictví spolu s těmi, kdo jsou posvěcení.‘ 19  A tak jsem se tomuto nebeskému vidění nevzepřel, králi Agrippo. 20  Kázal jsem nejprve v Damašku+ a potom v Jeruzalémě,+ po celé Judeji a také národům a říkal jsem jim, aby činili pokání, obrátili se k Bohu a své pokání dali najevo skutky.+ 21  Právě kvůli tomu se mě Židé zmocnili v chrámu a pokusili se mě zabít.+ 22  Ale s Boží pomocí až dodnes vydávám svědectví malým i velkým a říkám jen to, co předpovídali Proroci i Mojžíš+ 23  že Kristus má trpět,+ být jako první vzkříšen z mrtvých+ a ohlašovat světlo tomuto lidu i jiným národům.“+ 24  Když se Pavel těmito slovy hájil, Festus zvolal: „Pavle, ty jsi zešílel! Velká učenost tě přivádí k šílenství!“ 25  Ale Pavel řekl: „Nezešílel jsem, Excelence Feste. Uvažuji rozumně a to, co říkám, je pravda. 26  Král o těchto věcech dobře ví, a proto s ním mluvím tak otevřeně. Jsem si jistý, že mu nic z toho neuniklo, protože se to nedělo v tajnosti.+ 27  Králi Agrippo, věříš Prorokům? Vím, že věříš.“ 28  Agrippa Pavlovi odpověděl: „Za chvíli bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem.“ 29  Pavel na to řekl: „Přál bych si před Bohem, abyste se dříve či později nejen ty, ale i všichni, kdo mě dnes slyší, stali takovými jako já, až na tato pouta.“ 30  Král vstal a s ním i místodržitel, Bereniké a ti, kdo s nimi seděli. 31  Když odcházeli, říkali si mezi sebou: „Ten člověk nedělá nic, za co by si zasloužil smrt nebo uvěznění.“+ 32  Agrippa potom řekl Festovi: „Mohl být propuštěn, kdyby se neodvolal k císaři.“+

Poznámky

Nebo „národem“.
Nebo „prokazují posvátnou službu“.
Nebo „když kopeš“.
Bodec je hůl se špičatým hrotem používaná k pohánění dobytka.