Nahum 3:1–19
3 Běda městu krveprolévání!
Je plné podvodu a loupeží,nepřestává drancovat.
2 Práskají tam biče a rachotí kola,cválají tam koně a poskakují vozy.
3 Jezdci na koních, lesk mečů, třpyt kopí!
Množství zabitých a hromady mrtvol –mrtvých těl je tolik,že se o ně zakopává.
4 Je to kvůli mnoha nemravným skutkům té prostitutky,přitažlivé a svůdné, té mistryně kouzel,která svou prostitucí chytá do léčky národy a svými kouzly lidské rody.
5 „Jsem proti tobě,“* prohlašuje Jehova, Bůh vojsk.+
„Vyhrnu ti sukně přes obličeja ukážu národům tvou nahotua královstvím tvou hanbu.
6 Naházím na tebe špínu,potupím těa vystavím tě pohledům lidí.+
7 Každý, kdo tě uvidí, od tebe uteče+ a řekne:
‚Ninive bylo zničeno!
Kdo ho polituje?‘
Kde ti mám hledat utěšitele?
8 Jsi snad lepší než No-amon,*+ které leželo u nilských kanálů?+
Vody ho obklopovaly,moře bylo jeho bohatstvím i jeho hradbami.
9 Etiopie a Egypt byly zdrojem jeho neomezené síly.
Put+ a Libyjci byli jeho pomocníky.+
10 Přesto se stalo vyhnancem,odešlo do zajetí.+
Jeho děti byly drceny na rozích všech ulic.
O jeho vážené muže házeli losa všechny jeho významné muže spoutali okovy.
11 I ty se opiješ+a půjdeš se schovat.
Budeš hledat útočiště před nepřítelem.
12 Všechny tvé pevnosti jsou jako fíkovníky s prvními zralými plody.
Když se jimi zatřese, fíky spadnou nenasytům do úst.
13 Podívej se na své vojáky! Jsou jako ženy!
Brány tvé země budou před tvými nepřáteli dokořán otevřené.
Závory tvých bran pohltí oheň.
14 Načerpej vodu a připrav se na obléhání,+zesil své pevnosti!
Stoupni si do bláta a šlapej hlínu,popadni formu na cihly.
15 Přesto tě ale pohltí oheň,vyhladí tě meč.+
Sežere tě, jako to dělají mladá sarančata.+
Jen se rozmnož jako mladá sarančata,ano, ať je vás tolik jako sarančat!
16 Tvých obchodníků je víc než hvězd na nebi.
Mladé saranče se svléká a odlétá.
17 Tvoji strážci jsou jako sarančataa tvoji velitelé jako hejno sarančat.
V chladném dni táboří v kamenných ohradách,ale když vysvitne slunce, odlétajía nikdo neví kam.
18 Tvoji pastýři jsou ospalí, asyrský králi.
Tvoji urození zůstávají ve svých sídlech.
Tvůj lid je rozehnaný po horácha nikdo ho neshromažďuje.+
19 Tvé neštěstí nic nezmírní,tvá rána se nedá vyléčit.
Všichni, kdo o tobě uslyší, budou tleskat.+
Vždyť kdo netrpěl kvůli tvé nelítostné krutosti?“+