Kazatel 7:1–29

  • Dobré jméno a den smrti (1–4)

  • Kárání od někoho moudrého (5–7)

  • Lepší je konec než začátek (8–10)

  • Výhoda moudrosti (11, 12)

  • Dobré a špatné dny (13–15)

  • Nezacházej do extrémů (16–22)

  • Co shromažďovatel zjistil (23–29)

7  Dobré jméno* je lepší než dobrý olej+ a den smrti je lepší než den narození.  Je lepší jít do domu truchlení než do domu hostiny.+ Tak totiž končí všichni lidé a ti, kdo žijí, by na to měli pamatovat.  Lepší je smutek než smích,+ protože zarmoucený obličej prospívá srdci.+  Srdce moudrých je v domě truchlení, ale srdce hlupáků v domě radování.*+  Je lepší naslouchat kárání od někoho moudrého+ než naslouchat písni hlupáků.  Jako praskání trní hořícího pod hrncem, takový je smích hlupáka.+ I to je marnost.  Útlak může moudrého dohnat k šílenství a úplatek kazí srdce.+  Lepší je konec nějaké záležitosti než její začátek. Lepší je být trpělivý než pyšný.+  Nebuď urážlivý,*+ protože urážlivost spočívá v náruči* hlupáků.+ 10  Neříkej: „Proč to bylo dřív lepší než teď?“ Není moudré, že se na to ptáš.+ 11  Moudrost společně s dědictvím je dobrá a je přínosem pro ty, kdo žijí.* 12  Vždyť moudrost chrání,+ stejně jako peníze chrání,+ ale výhoda poznání a moudrosti je, že toho, kdo je má, zachovávají naživu.+ 13  Zamysli se nad dílem pravého Boha – kdo dokáže narovnat to, co on zkřivil?+ 14  V dobrý den buď i ty dobrý+ a v den neštěstí pamatuj, že jeden i druhý den Bůh učinil+ proto, aby si lidé nemohli být jistí,* co se jim v budoucnu stane.+ 15  Za svého marného života+ jsem viděl všechno – dobrého* člověka, který navzdory svému správnému jednání* umírá,+ i ničemu, který navzdory své špatnosti žije dlouho.+ 16  Nebuď příliš spravedlivý+ ani příliš moudrý.+ Proč by sis měl ublížit?+ 17  Nebuď příliš ničemný ani nebuď hloupý.+ Proč bys měl předčasně zemřít?+ 18  Je dobré poslechnout to první varování a neodvrátit se ani od toho druhého.+ Ten, kdo se bojí Boha, se bude řídit oběma. 19  Moudrý je díky své moudrosti silnější než deset mocných mužů města.+ 20  Na zemi není žádný bezúhonný* člověk, který by dělal jen to, co je správné, a nikdy nezhřešil.+ 21  Nestarej se příliš o to, co všechno lidé říkají,+ abys nezaslechl, jak tě tvůj sluha proklíná.* 22  Vždyť dobře víš, že ty sám jsi mnohokrát proklínal druhé.+ 23  To všechno jsem s moudrostí vyzkoušel. Řekl jsem si: „Chci zmoudřet.“ Ale moudrosti jsem nedosáhl. 24  To, co se stalo, je daleko a velmi hluboko. Kdo to může pochopit?+ 25  Rozhodl jsem se poznat, zkoumat a hledat moudrost a příčinu věcí a pochopit ničemnost hlouposti a bláznivost šílenství.+ 26  Zjistil jsem toto: Trpčí než smrt je žena, která je jako past* a která má srdce jako vlečné sítě a ruce jako pouta. Ten, s kým je pravý Bůh spokojený, před ní unikne,+ ale hříšníka chytí.+ 27  „Podívej, toto jsem zjistil,“ říká shromažďovatel.+ „Prozkoumal jsem jednu věc za druhou, abych došel k určitému závěru, 28  ale to, co jsem stále hledal, jsem nenašel. Mezi tisícem jsem našel jednoho muže,* ale ženu jsem mezi nimi nenašel. 29  Zjistil jsem pouze to, že pravý Bůh vytvořil lidstvo nezkažené,*+ ale oni si vymysleli vlastní plány.“+

Poznámky

Nebo „dobrá pověst“, dosl. „jméno“.
Nebo „zábavy“.
Nebo „neukvapuj se ve svém duchu, takže by ses urazil“.
Nebo možná „je znakem“.
Dosl. „ty, kdo vidí slunce“.
Nebo „aby lidé nemohli objevit“.
Nebo „spravedlivého“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „své spravedlnosti“.
Nebo „spravedlivý“.
Nebo „svolává na tebe zlo“.
Nebo „lovecká síť“.
Nebo „jednoho čestného muže“.
Nebo „čestné“.