Jozue 9:1–27

  • Chytří Gibeoňané usilují o mír (1–15)

  • Lest Gibeoňanů je odhalena (16–21)

  • Gibeoňané mají obstarávat dřevo a vodu (22–27)

9  Když se o tom všem doslechli králové Chetitů, Amorejců, Kananejců, Perizejců, Chivijců a Jebusejců,+ tedy ti na západní straně Jordánu+ – v hornatém kraji, v Šefele, podél celého pobřeží Velkého moře*+ a před Libanonem –  spojili své síly, aby bojovali proti Jozuovi a Izraeli.+  Také obyvatelé Gibeonu+ slyšeli, co Jozue udělal s Jerichem+ a Ajem.+  A tak jednali chytře a naložili na osly zásoby potravin v opotřebovaných pytlích a opotřebované kožené měchy na víno, které byly popraskané a zašívané.  Obuli si obnošené a spravované sandály a oblékli si obnošené oděvy. Všechen chléb, který si vzali s sebou, byl suchý a drobil se.  Pak šli k Jozuovi do tábora v Gilgalu+ a řekli jemu a izraelským mužům: „Přicházíme ze vzdálené země. Uzavřete s námi smlouvu.“  Ale izraelští muži těmto Chivijcům+ odpověděli: „Možná že žijete někde poblíž. Jak bychom s vámi mohli uzavřít smlouvu?“+  Řekli Jozuovi: „Jsme ochotní ti sloužit.“* Jozue se jich pak zeptal: „Kdo jste a odkud přicházíte?“  Odpověděli mu: „Tvoji sluhové přišli z velmi vzdálené země+ z úcty ke jménu Jehovy, tvého Boha. Slyšeli jsme totiž o jeho slávě a o všem, co vykonal v Egyptě,+ 10  a také o všem, co udělal dvěma amorejským králům, kteří byli na druhé straně* Jordánu, chešbonskému králi Sichonovi+ a bašanskému králi Ogovi+ z Aštarotu. 11  Starší muži a všichni obyvatelé naší země nám proto řekli: ‚Vezměte si s sebou zásoby potravin a vyjděte jim vstříc. Řekněte jim: „Budeme vám sloužit.+ Uzavřete s námi smlouvu.“‘+ 12  Když jsme vycházeli z domova, tento chléb, který jsme si vzali na cestu, byl ještě horký. A podívejte, teď je suchý a drobí se.+ 13  Tyto kožené měchy na víno byly nové, když jsme je plnili, ale teď jsou popraskané.+ A naše oděvy a sandály se tou dlouhou cestou obnosily.“ 14  Izraelští muži tedy prozkoumali něco z jejich zásob potravin, ale Jehovy se nedotazovali.+ 15  A tak s nimi Jozue uzavřel mírovou smlouvu+ a slíbil jim, že je nechá naživu. Náčelníci lidu jim to odpřisáhli.+ 16  Třetí den potom, co s nimi uzavřeli smlouvu, se dozvěděli, že žijí nedaleko, v jejich sousedství. 17  Izraelité totiž vytáhli a třetí den přišli k jejich městům. Byla to města Gibeon,+ Kefira, Beerot a Kirjat-jearim.+ 18  Ale Izraelité na ně nezaútočili, protože náčelníci jim přísahali při Jehovovi,+ Bohu Izraele. A celý lid začal proti náčelníkům reptat. 19  Nato všichni náčelníci celému lidu řekli: „Přísahali jsme jim při Jehovovi, Bohu Izraele, a proto jim nesmíme ublížit. 20  Musíme je nechat naživu, aby na nás kvůli porušení přísahy nedopadl Boží hněv.“+ 21  A dodali: „Ať zůstanou naživu, ale budou pro celý lid sbírat* dřevo a čerpat vodu.“ Tak zněl slib, který jim náčelníci dali. 22  Jozue si je tedy zavolal a řekl jim: „Proč jste nás oklamali? Tvrdili jste: ‚Přicházíme z velmi vzdáleného místa‘, a přitom žijete blízko!+ 23  Od nynějška jste prokletí.+ Navždy budete otroky a budete sbírat* dřevo a čerpat vodu pro dům mého Boha.“ 24  Odpověděli Jozuovi: „Tvým sluhům bylo jasně řečeno, co Jehova, tvůj Bůh, přikázal svému služebníku Mojžíšovi, totiž že vám dá celou tuto zemi a vyhladí před vámi všechny její obyvatele.+ A tak jsme se kvůli vám začali bát o život.*+ Proto jsme to udělali.+ 25  Teď jsme ti vydáni na milost.* Udělej s námi, cokoli považuješ za dobré a správné.“ 26  Jozue to tedy udělal. Zachránil je z rukou Izraelitů, takže je nezabili. 27  Ale ten den jim uložil, aby sbírali* dřevo a čerpali vodu pro lid+ a pro Jehovův oltář na místě, které Bůh zvolí.+ A tak je to až dodnes.+

Poznámky

Tj. Středozemního moře.
Nebo: „Jsme tvoji otroci.“
Tj. na východní straně.
Nebo „sekat“.
Nebo „sekat“.
Nebo „duši“.
Dosl. „jsme v tvých rukou“.
Nebo „sekali“.