Jozue 24:1–33

  • Jozue připomíná dějiny Izraele (1–13)

  • Výzva, aby národ sloužil Jehovovi (14–24)

    • „Já a moje domácnost budeme sloužit Jehovovi“ (15)

  • Jozuova smlouva s Izraelem (25–28)

  • Jozue umírá a je pohřben (29–31)

  • Josefovy kosti pohřbeny v Šekemu (32)

  • Eleazar umírá a je pohřben (33)

24  Jozue pak shromáždil všechny izraelské kmeny do Šekemu. Svolal izraelské starší, náčelníky, soudce a vůdce lidu+ a postavili se tam před pravým Bohem.  Jozue řekl všemu lidu: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Vaši předkové,+ ke kterým patřil Abrahamův a Nachorův otec Terach, žili před dávnou dobou na druhé straně Řeky*+ a sloužili tam jiným bohům.+  Po nějaké době jsem vzal vašeho praotce Abrahama+ z druhé strany Řeky, provedl jsem ho celou kananejskou zemí a dal jsem mu mnoho potomků.*+ Dal jsem mu Izáka+  a Izákovi jsem dal Jákoba a Ezaua.+ Ezauovi jsem potom dal do vlastnictví pohoří Seir,+ zatímco Jákob a jeho synové sešli do Egypta.+  Pak jsem poslal Mojžíše a Árona,+ postihl jsem Egypt ranami+ a vyvedl vás z něj.  Když jsem vaše předky vedl z Egypta+ a oni došli k Rudému moři, Egypťané se za nimi hnali až k moři s válečnými vozy a jezdci.+  Začali jste k Jehovovi volat o pomoc,+ a tak jsem od vás Egypťany oddělil tmou a způsobil, aby je přikrylo moře.+ Na vlastní oči jste viděli, co jsem v Egyptě udělal.+ Potom jste mnoho let* žili v pustině.+  A přivedl jsem vás do země Amorejců, kteří žili na druhé straně* Jordánu. Bojovali proti vám,+ ale vydal jsem vám je do rukou a vyhladil je před vámi, abyste se mohli zmocnit jejich země.+  Potom proti Izraeli bojoval moabský král Balak, Cipporův syn. Zavolal si Baláma, Beorova syna, aby vás proklel.+ 10  Ale já jsem Balámovi nenaslouchal.+ Proto vám opakovaně požehnal+ a já jsem vás osvobodil z jeho rukou.+ 11  Potom jste překročili Jordán+ a přišli k Jerichu.+ A jerišští vůdci,* Amorejci, Perizejci, Kananejci, Chetité, Girgašejci, Chivijci a Jebusejci proti vám bojovali, ale vydal jsem vám je do rukou.+ 12  Poslal jsem tedy před vámi pocit beznaděje* a ten je před vámi vyhnal,+ stejně jako dva amorejské krále. Nezpůsobil to váš meč ani luk.+ 13  A tak jsem vám dal zemi, kterou jste získali bez námahy, a města, která jste nepostavili,+ a usadili jste se v nich. Jíte plody vinic a olivových hájů, které jste nevysadili.‘+ 14  Proto se bojte Jehovy a služte mu bezúhonně a věrně.*+ Zbavte se bohů, kterým vaši předkové sloužili na druhé straně Řeky a v Egyptě,+ a služte Jehovovi. 15  Pokud vám nepřijde dobré sloužit Jehovovi, rozhodněte se dnes, komu budete sloužit+ – jestli bohům, kterým sloužili vaši předkové na druhé straně Řeky,+ nebo bohům Amorejců, v jejichž zemi žijete.+ Ale já a moje domácnost budeme sloužit Jehovovi.“ 16  Lid na to odpověděl: „Je nemyslitelné, abychom opustili Jehovu a sloužili jiným bohům. 17  Byl to Jehova, náš Bůh, kdo nás a naše předky vyvedl z Egypta,+ kde jsme byli v otroctví.+ To on před našima očima provedl ty velké zázraky*+ a chránil nás během celé naší cesty a mezi všemi národy, jejichž územím jsme procházeli.+ 18  Jehova vyhnal všechny národy, které v této zemi žily před námi, včetně Amorejců. Proto i my budeme sloužit Jehovovi, vždyť on je náš Bůh.“ 19  Ale Jozue lidu řekl: „Opravdu dokážete Jehovovi sloužit? Je to svatý Bůh,+ je to Bůh, který vyžaduje výlučnou oddanost.+ Nepromine vám vaše provinění* a vaše hříchy.+ 20  Pokud Jehovu opustíte a budete sloužit cizím bohům, obrátí se proti vám a vyhladí vás, i když vám předtím prokazoval dobro.“+ 21  Lid Jozuovi odpověděl: „Ne, budeme sloužit Jehovovi!“+ 22  A tak Jozue řekl lidu: „Vy sami jste svědky, že jste se z vlastní vůle rozhodli sloužit Jehovovi.“+ Nato řekli: „Jsme svědky.“ 23  „Zbavte se proto cizích bohů, které máte u sebe, a obraťte se celým srdcem k Jehovovi, Bohu Izraele.“ 24  Lid Jozuovi řekl: „Budeme sloužit Jehovovi, našemu Bohu, a jeho budeme poslouchat!“ 25  Jozue tedy ten den v Šekemu uzavřel s lidem smlouvu a stanovil jim předpis a nařízení. 26  Potom zapsal tato slova do knihy Božího zákona,+ vzal velký kámen+ a postavil ho pod mohutný strom, který je u Jehovovy svatyně. 27  Pak Jozue všemu lidu řekl: „Podívejte, tento kámen bude svědčit proti nám,+ protože slyšel všechno, co nám Jehova řekl. Ten kámen bude svědčit proti vám, abyste svého Boha nezapřeli.“ 28  S tím Jozue lid propustil a každý odešel ke svému dědictví.+ 29  Po těchto událostech Jehovův služebník Jozue, syn Nuna, ve věku 110 let zemřel.+ 30  Pohřbili ho tedy na území, které patřilo k jeho dědictví, v Timnat-serachu,+ který je v hornatém kraji Efrajima severně od hory Gaaš. 31  Izrael sloužil Jehovovi po všechny Jozuovy dny i po všechny dny starších, kteří Jozua přežili a kteří viděli všechno, co Jehova udělal pro Izrael.+ 32  Josefovy kosti,+ které Izraelité přinesli z Egypta, byly pohřbeny v Šekemu na kusu pole, který Jákob koupil za 100 kesít* od synů Chamora,+ Šekemova otce.+ Toto pole připadlo jako dědictví Josefovým synům.+ 33  Zemřel také Áronův syn Eleazar.+ Pohřbili ho v hornatém kraji Efrajima na pahorku, který patřil jeho synu Pinechasovi.+

Poznámky

Tj. Eufratu.
Dosl. „rozmnožil jsem jeho semeno“.
Dosl. „dnů“.
Tj. na východní straně.
Nebo možná „majitelé půdy“.
Nebo možná „zděšení, hrůzu“.
Nebo „a v pravdě“.
Dosl. „znamení“.
Nebo „vzbouření“.
Kesíta byla starověká peněžní jednotka neznámé hodnoty.