Jozue 2:1–24

  • Jozue vysílá dva zvědy do Jericha (1–3)

  • Raab ukrývá zvědy (4–7)

  • Raab dostává slib (8–21a)

    • Červená šňůra jako znamení (18)

  • Zvědové se vrací k Jozuovi (21b–24)

2  Potom Jozue, syn Nuna, tajně vyslal ze Šittimu+ dva muže jako zvědy a řekl jim: „Jděte a prozkoumejte zemi, zvlášť Jericho.“ Tak se vydali na cestu, a když přišli do Jericha, ubytovali se v domě prostitutky, která se jmenovala Raab.+  Jerišskému králi bylo řečeno: „Dnes večer sem přišli na výzvědy Izraelité.“  Nato jerišský král vzkázal Raab: „Vydej ty muže, kteří se ubytovali ve tvém domě, protože přišli jako zvědové prozkoumat celou zemi.“  Ale Raab ty dva muže odvedla a ukryla. Potom řekla: „Ano, ti muži ke mně přišli, ale nevěděla jsem, odkud jsou.  A ještě než se za soumraku měla zavřít brána, odešli. Nevím, kam šli, ale pokud za nimi rychle vyrazíte, určitě je doženete.“  (Ve skutečnosti je odvedla na střechu a ukryla je pod stonky lnu, které tam měla rozložené.)  Královi muži za nimi tedy vyrazili směrem k jordánským brodům,+ a jakmile opustili město, zavřeli za nimi bránu.  Než zvědové ulehli ke spánku, Raab za nimi přišla na střechu.  Řekla jim: „Dobře vím, že vám Jehova dá tuto zemi.+ Dostali jsme z vás velký strach+ a všichni obyvatelé země propadli beznaději,+ 10  protože jsme slyšeli, jak před vámi Jehova vysušil vody Rudého moře, když jste vyšli z Egypta,+ a jak jste na druhé straně* Jordánu zabili* dva amorejské krále, Sichona+ a Oga.+ 11  Když jsme o tom uslyšeli, ochromil nás strach* a nikdo z nás nemá odvahu* se vám postavit, protože jsme si uvědomili, že váš Bůh Jehova je Bohem vysoko v nebesích i tady na zemi.+ 12  Teď mi prosím přísahejte při Jehovovi, že prokážete laskavost* domácnosti mého otce, protože jsem já prokázala laskavost* vám. A dejte mi nějakou záruku, že dodržíte své slovo.* 13  Ušetřete život mého otce a matky, mých bratrů a sester a všech, kdo k nim patří. Zachraňte nás* před smrtí.“+ 14  Nato jí ti muži řekli: „Ručíme vám svým životem.* Pokud nás neprozradíte, prokážeme vám laskavost* a dodržíme své slovo, až nám Jehova dá tuto zemi.“ 15  Potom je spustila po provaze z okna. Její dům byl totiž součástí městských hradeb, vlastně bydlela na hradbách.+ 16  Řekla jim: „Jděte do hor a tam se tři dny skrývejte, aby vás pronásledovatelé nenašli. Potom, až se vrátí, můžete jít svou cestou.“ 17  Muži jí řekli: „To, co jsme ti přísahali, pro nás bude závazné+ 18  jen v případě, že až přijdeme do této země, uvážeš tuto červenou šňůru z okna, ze kterého nás spustíš. Svého otce, matku, bratry a celou otcovu domácnost bys měla shromáždit k sobě domů.+ 19  Pokud někdo z tvého domu vyjde ven, za svou smrt bude odpovědný on sám,* nebude to naše vina. Ale pokud někdo ublíží* komukoli, kdo s tebou zůstane v domě, budeme za jeho smrt odpovědní my. 20  A kdybys nás prozradila,+ pak to, co jsme ti přísahali, pro nás nebude závazné.“ 21  Raab jim odpověděla: „Ať se stane, jak jste řekli.“ Potom je poslala pryč, a když odešli, uvázala v okně červenou šňůru. 22  Vydali se tedy do hor a zůstali tam tři dny, dokud se jejich pronásledovatelé nevrátili. Ti je hledali na všech cestách, ale nenašli je. 23  Zvědové pak sestoupili z hor, překročili řeku, a když přišli k Jozuovi, synovi Nuna, vyprávěli mu všechno, co zažili. 24  Pak mu řekli: „Jehova nám dává celou tu zemi.+ Všichni její obyvatelé kvůli nám propadli beznaději.“+

Poznámky

Tj. na východní straně.
Nebo „zasvětili zničení“. Viz heslo Zasvětit zničení ve Slovníčku pojmů.
Dosl. „naše srdce roztála“.
Dosl. „v nikom se už nepozvedl duch“.
Nebo „věrnou lásku“.
Nebo „věrnou lásku“.
Nebo: „A dejte mi důvěryhodné znamení.“
Nebo „naše duše“.
Nebo: „Naše duše zemřou místo vás.“
Nebo „věrnou lásku“.
Dosl. „jeho krev bude na jeho hlavě“.
Nebo „vztáhne ruku na“.