Job 9:1–35

  • Jobova odpověď (1–35)

    • Smrtelný člověk se nemůže přít s Bohem (2–4)

    • Bůh dělá nevyzkoumatelné věci (10)

    • Člověk se nemůže soudit s Bohem (32)

9  Job na to řekl:   „Já vím, že je to tak. Ale jak může být smrtelný člověk v právu, když je ve sporu s Bohem?+   Kdyby se s Bohem někdo chtěl přít,*+nedokázal by mu odpovědět ani na jednu otázku z tisíce.   Je moudrý v srdci a nesmírně mocný.+ Kdo se mu může vzepřít a vyváznout bez újmy?+   Posouvá* hory a nikdo o tom neví,převrací je ve svém hněvu.   Třese zemí, až se pohne z místaa její pilíře se otřásají.+   Přikazuje slunci, aby nesvítilo,a zapečeťuje světlo hvězd,+   sám roztahuje nebesa+a kráčí po vysokých mořských vlnách.+   Udělal souhvězdí Aše,* Kesilu* a Kimy*+i souhvězdí jižní oblohy,* 10  dělá velké a nevyzkoumatelné věci,+obdivuhodných věcí bezpočtu.+ 11  Prochází kolem mě, a já ho nevidím,míjí mě, a já ho nevnímám. 12  Když něco bere, kdo mu v tom zabrání? Kdo mu řekne: ‚Co to děláš?‘+ 13  Bůh nezadrží svůj hněv,+skloní se před ním i pomocníci Raaba.*+ 14  Jak bych mu tedy mohl odpovídat já? Musím pečlivě volit slova, když se s ním budu přít. 15  Neodvážil bych se mu odpovídat, ani kdybych byl v právu,+jen bych svého soudce* prosil o milost. 16  I kdybych volal, odpověděl by mi? Nevěřím, že by mě chtěl vyslechnout. 17  Vždyť mě drtí bouřía bez důvodu množí moje rány.+ 18  Nenechá mě ani pořádně se nadechnout,sytí mě hořkostí. 19  Pokud jde o sílu, on je silnější,+pokud jde o spravedlnost, říká: ‚Kdo mě může volat k odpovědnosti?‘* 20  I kdybych byl v právu, má vlastní ústa by mě odsoudila,i když budu bezúhonný,* on mě prohlásí za vinného.* 21  I když jsem bezúhonný,* nejsem si jistý sám sebou. Takový život odmítám.* 22  Je to jedno, proto říkám: ‚Nevinného* ničí stejně jako zlého.‘ 23  Kdyby se přivalila záplava a přinesla náhlou smrt,vysmál by se zoufalství nevinných. 24  Země byla vydána do rukou zlých.+ On zakrývá oči* jejích soudců. Pokud ne on, kdo tedy? 25  Moje dny utíkají rychleji než běžec,+utekly a nepřinesly nic dobrého. 26  Propluly kolem jako rákosové čluny,proletěly jako orel, který se vrhá na kořist. 27  I když si řeknu: ‚Přestanu si stěžovat,rozjasním svou tvář a budu veselý‘, 28  stejně mě budou děsit všechny moje bolesti+a vím, že mě neuznáš za nevinného. 29  Stejně budu shledán vinným,*tak proč se mám zbytečně namáhat?+ 30  I kdybych se umyl ve vodě z tajícího sněhua očistil si ruce louhem,*+ 31  ponořil bys mě do jámy s bahnem,takže by se mě štítil i vlastní oděv. 32  Vždyť on není člověk jako já, abych mu mohl odpovídat,abychom šli spolu před soud.+ 33  Není nikdo, kdo by mezi námi rozhodl,*kdo by mohl být naším soudcem.* 34  Kdyby mě tak přestal bít*a děsit mě svými hrůzami,+ 35  pak bych se nebál k němu promluvit,protože nemám důvod se bát.

Poznámky

Nebo „soudit“.
Nebo „odstraňuje“.
Možná souhvězdí Velké medvědice.
Možná souhvězdí Orion.
Možná Plejády, skupina hvězd v souhvězdí Býka.
Dosl. „vnitřní místnosti jihu“.
Možná nějaká mořská obluda.
Nebo možná „svého odpůrce ve sporu“.
Dosl. „předvolat“.
Nebo „oddaný Bohu, ryzí“.
Dosl. „pokřiveného“.
Nebo „oddaný Bohu, ryzí“.
Nebo „se mi protiví“.
Nebo „bezúhonného“.
Dosl. „obličej“.
Dosl. „špatným“.
Nebo „draslem“.
Nebo „byl prostředníkem“.
Dosl. „na nás oba položil ruku“.
Dosl. „odstranil ode mě svůj prut“.