Job 26:1–14

  • Jobova odpověď (1–14)

    • „Jak jsi jen pomohl bezmocnému!“ (1–4)

    • Bůh „zavěšuje zemi na ničem“ (7)

    • „To jsou jen okraje jeho cest“ (14)

26  Job na to řekl:   „Jak jsi jen pomohl bezmocnému! Jak jsi podepřel zesláblé ruce!+   Jak skvěle jsi poradil tomu, komu chybí moudrost,+jak ochotně* ses o svou moudrost* podělil!   Komu se to snažíš říkat? Kdo tě podnítil, abys mluvil takové věci?*   Mrtví se třesou,jsou hlouběji než vody a jejich obyvatelé.   Hrob* je před Bohem* obnažený+a místo zkázy* leží odkryté.   On roztahuje severní oblohu* nad prázdným prostorem,*+zavěšuje zemi na ničem.   Balí vody do oblaků,+a přece se pod jejich vahou netrhají.   Zakrývá výhled na svůj trůn,rozprostírá přes něj oblak.+ 10  Vyznačil obzor* na hladině vod,+udělal hranici mezi světlem a tmou. 11  Nebeské sloupy se třesou,při jeho kárání trnou strachem. 12  Svou silou vzdouvá moře+a svým porozuměním drtí mořskou obludu.*+ 13  Svým dechem* čistí nebe,jeho ruka probodává nepolapitelného* hada. 14  A to jsou jen okraje jeho cest,+slyšíme o něm jen tichý šepot! Kdo tedy může rozumět jeho mocnému hromu?“+

Poznámky

Nebo „štědře“.
Nebo „rozumnost“.
Dosl.: „Čí dech (duch) z tebe vycházel?“
Nebo „šeol“, tj. obrazný hrob lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „ním“.
Nebo „a abaddon“.
Dosl. „sever“.
Dosl. „prázdnem“.
Dosl. „kruh“.
Dosl. „Raaba“.
Nebo „větrem“.
Nebo „mrštného“.