Job 15:1–35

  • Elifazova druhá řeč (1–35)

    • Tvrdí, že Job nemá bázeň před Bohem (4)

    • Říká, že Job je troufalý (7–9)

    • „Bůh nevěří svým svatým“ (15)

    • Ten, kdo trpí, musí být špatný (20–24)

15  Temanita Elifaz+ na to řekl:   „Odpovídá moudrý člověk prázdnými argumenty?* Plní si břicho východním větrem?   Nestačí jen kárat slovy,samotné řeči nepomůžou.   Ty podkopáváš bázeň před Bohema znevažuješ zájem o něj.   Mluví z tebe tvoje hříchy*a rozhodl ses mluvit jako chytrák.   Tvá vlastní ústa tě odsuzují, ne já,tvé vlastní rty svědčí proti tobě.+   Byl jsi první člověk, který se kdy narodil,nebo jsi přišel na svět ještě dřív než pahorky?   Nasloucháš snad Božímu důvěrnému hovoru? Patří moudrost jen tobě?   Víš něco, co my nevíme?+ Je něco, čemu rozumíš, a my ne? 10  Jsou mezi námi šedovlasí a staří,+muži mnohem starší než tvůj otec. 11  Nestačí ti, jak tě Bůh utěšuje,nestačí ti, když se s tebou vlídně mluví? 12  Proč se necháváš unášet city*a proč ti oči planou hněvem? 13  Vždyť svůj hněv* obracíš proti Bohu,dovoluješ, aby z tvých úst vycházela taková slova. 14  Jak by mohl být smrtelný člověk čistý? Jak by mohl být někdo narozený z ženy bezúhonný?*+ 15  Vždyť Bůh nevěří svým svatým*a v jeho očích nejsou čistá ani nebesa.+ 16  Tím spíš, když je někdo odporný a zkažený,+muž, který hřeší tak snadno, jako pije vodu! 17  Něco ti řeknu, poslouchej mě. Budu ti vyprávět, co jsem viděl, 18  co se moudří muži dozvěděli od svých otců+a co si nenechali pro sebe. 19  Pouze jim byla dána země,žádný cizinec mezi ně nevešel. 20  Špatný člověk prožívá muka po všechny své dny,tyran trpí po všechny roky, které jsou mu vyhrazené. 21  V uších mu zní děsivé zvuky,+v době míru na něj útočí nájezdníci. 22  Nevěří, že unikne tmě,+čeká ho smrt mečem. 23  Bloudí, když hledá chleba,* a říká: ‚Kde je?‘ Dobře ví, že den temnoty je blízko. 24  Děsí ho tíseň a úzkost,ochromují ho jako král připravený k útoku. 25  Hrozí totiž rukou samotnému Bohua snaží se vzepřít* Všemohoucímu, 26  tvrdohlavě se proti němu ženese silným, pevným štítem. 27  Obličej mu obrostl tukem,jeho boky kypí tučností. 28  Žije ve městech, která propadnou zkáze,v domech, které budou opuštěnéa stanou se hromadami kamení. 29  Nezbohatne, nenahromadí si majetek,jeho bohatství se nerozšíří po zemi. 30  Neunikne tmě,plamen vysuší jeho výhonek*a dechem Božích* úst zahyne.+ 31  Ať neklame sám sebe a nedůvěřuje marnosti,protože odměnou mu bude zase jen marnost. 32  Stane se mu to, než přijde jeho den,a jeho větve se už nebudou zelenat.+ 33  Bude jako réva, která setřásá nezralé hrozny,a jako olivovník, který shazuje květy. 34  Vždyť shromáždění bezbožníků* je neplodné+a stany úplatkářů pohltí oheň. 35  Počnou těžkosti a porodí zlo,jejich lůno plodí klam.“

Poznámky

Nebo „s poznáním podobným větru“.
Nebo „tvoje hříchy cvičí tvoje ústa“.
Dosl. „srdcem“.
Dosl. „svého ducha“.
Nebo „spravedlivý“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Možná se vztahuje na anděly.
Nebo „jídlo“.
Nebo „získat převahu nad“.
Tj. ztratí jakoukoli naději, že získá to, o co přišel.
Dosl. „jeho“.
Nebo „odpadlíků“.