Zjevení Janovi 16:1–21

  • Sedm misek Božího hněvu (1–21)

    • Jsou vylity na zem (2), do moře (3), do řek a pramenů (4–7), na slunce (8, 9), na trůn divokého zvířete (10, 11), na Eufrat (12–16) a na vzduch (17–21)

    • Boží válka na místě zvaném Armagedon (14, 16)

16  Potom jsem slyšel, jak silný hlas ze svatyně+ říká těm sedmi andělům: „Jděte a vylijte na zem sedm misek Božího hněvu.“+  První šel a vylil svou misku na zem.+ A lidi, kteří měli označení divokého zvířete+ a kteří uctívali jeho sochu,*+ postihly bolestivé a zhoubné vředy.+  Druhý vylil svou misku do moře.+ A změnilo se v krev+ jako z mrtvého člověka. Všechno v moři+ zahynulo, každý živý tvor.*  Třetí vylil svou misku do řek a pramenů vod.+ A změnily se v krev.+  Pak jsem slyšel, jak anděl, který měl moc nad vodami, říká: „Ty, který jsi a který jsi byl,+ náš věrný Bože,+ jsi spravedlivý, protože jsi vynesl tyto rozsudky.+  Prolévali krev svatých a proroků,+ a proto jsi jim dal pít krev.+ Zaslouží si to.“+  A slyšel jsem, jak oltář řekl: „Ano, Bože Jehovo,* Všemohoucí,+ tvé rozsudky* jsou správné a spravedlivé.“+  Čtvrtý vylil svou misku na slunce.+ A slunce dostalo moc spalovat lidi ohněm.  Lidi spaloval velký žár, ale oni se přesto rouhali jménu Boha, který má moc nad těmito ranami. Nečinili pokání a nevzdali mu slávu. 10  Pátý vylil svou misku na trůn divokého zvířete. A v jeho království nastala tma+ a lidé se bolestí kousali do jazyka. 11  Nečinili ale pokání ze svých skutků a kvůli svým bolestem a vředům se rouhali nebeskému Bohu. 12  Šestý vylil svou misku na velkou řeku Eufrat.+ A voda v ní vyschla,+ aby byla připravena cesta králům+ od východu slunce. 13  Potom jsem viděl, jak z tlamy draka,+ z tlamy divokého zvířete a z úst falešného proroka vychází tři nečisté inspirované výroky,* které vypadaly jako žáby. 14  Tyto výroky jsou inspirované démony, dělají zázraky*+ a vychází ke králům celého světa,* aby je shromáždily k válce,+ která vypukne ve velkém dni Všemohoucího Boha.+ 15  „Přicházím jako zloděj.+ Šťastný je ten, kdo bdí+ a střeží si svůj oděv, aby nechodil nahý a aby lidé neviděli jeho hanbu.“+ 16  A shromáždily je na místo, které se hebrejsky nazývá Armagedon.*+ 17  Sedmý vylil svou misku na vzduch. A ze svatyně zazněl od trůnu silný hlas,+ který řekl: „Stalo se!“ 18  Nastaly blesky, hlasy, hromy a velké zemětřesení, k jakému nedošlo od doby, co jsou lidé na zemi+ – tak rozsáhlé a tak velké to zemětřesení bylo. 19  Velké město+ se rozpadlo na tři části a města národů se zřítila. A Bůh si vzpomněl na Velký Babylon+ a dal mu pohár vína svého velkého hněvu.+ 20  Všechny ostrovy utekly a hory zmizely.+ 21  Z nebe padaly na lidi velké kroupy+ a každá vážila asi talent.* Lidé se kvůli tomu krupobití+ rouhali Bohu, protože ta rána byla neobyčejně velká.

Poznámky

Nebo „obraz“.
Nebo „duše“.
Nebo „soudcovská rozhodnutí“.
Dosl. „nečistí duchové“.
Dosl. „znamení“.
Dosl. „obydlené země“.
Řecky Har Magedon, z hebr. výrazu, který znamená „hora Megiddo“.
Řecký talent odpovídal 20,4 kg. Viz příloha B14.