Evangelium podle Lukáše 6:1–49

  • Ježíš je „pánem sabatu“ (1–5)

  • Uzdravení muže s ochrnutou rukou (6–11)

  • 12 apoštolů (12–16)

  • Ježíš vyučuje a uzdravuje (17–19)

  • Výroky o štěstí, bědy (20–26)

  • Láska k nepřátelům (27–36)

  • Přestaňte soudit (37–42)

  • Strom se pozná podle ovoce (43–45)

  • Dobře postavený dům a dům bez základů (46–49)

6  Jednou o sabatu Ježíš procházel obilnými poli a jeho učedníci otrhávali klasy,+ mnuli je v rukou a jedli zrní.+  Někteří farizeové na to řekli: „Jak to, že děláte, co se o sabatu nesmí?“+  Ale Ježíš jim odpověděl: „Copak jste nikdy nečetli, co udělal David, když on a jeho muži měli hlad?+  Jak vešel do Božího domu, dostal chleby předložení,* jedl je a nějaké dal i svým mužům, i když je nesmí jíst nikdo kromě kněží?“+  Pak jim řekl: „Syn člověka je pánem sabatu.“+  Jindy o sabatu+ vešel do synagogy a začal vyučovat. A byl tam člověk, který měl ochrnutou* pravou ruku.+  Znalci Zákona a farizeové Ježíše pozorně sledovali, jestli bude uzdravovat o sabatu, protože chtěli najít něco, z čeho by ho mohli obvinit.  Věděl ale, jak uvažují,+ a tak řekl muži s ochrnutou* rukou: „Vstaň a postav se doprostřed.“ A on se zvedl a postavil se tam.  Ježíš jim pak řekl: „Ptám se vás: Je dovoleno o sabatu konat dobro nebo škodit, zachránit život nebo ho zničit?“+ 10  Po všech se rozhlédl a řekl tomu člověku: „Natáhni ruku.“ Udělal to a jeho ruka byla zase zdravá. 11  Byli však vzteky bez sebe a začali se domlouvat, co s Ježíšem udělají. 12  V těch dnech se vyšel na horu modlit+ a modlitbou k Bohu strávil celou noc.+ 13  A když se rozednilo, zavolal si své učedníky a vybral z nich 12, které nazval apoštoly:+ 14  Šimona, kterému dal jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa,+ Bartoloměje, 15  Matouše, Tomáše,+ Alfeova syna Jakuba, Šimona, kterému se říká Horlivec, 16  Jakubova syna Jidáše a Jidáše Iškariotského, který se stal zrádcem. 17  A sešel s nimi dolů a zastavil se na rovném místě. Byl tam velký zástup jeho učedníků a velké množství lidí z celé Judeje a Jeruzaléma a z tyrského a sidonského pobřeží. Přišli, aby si ho poslechli a aby je uzdravil z jejich nemocí. 18  Uzdravoval i ty, které trápili nečistí duchové. 19  A všichni se ho snažili dotknout, protože z něho vycházela síla+ a všechny uzdravovala. 20  Pak se rozhlédl po svých učednících a řekl: „Šťastní jste vy, kdo jste chudí, protože vám patří Boží království.+ 21  Šťastní jste vy, kdo teď hladovíte, protože budete nasyceni.+ Šťastní jste vy, kdo teď pláčete, protože se budete smát.+ 22  Šťastní jste, když vás lidé nenávidí+ a když vás vyloučí ze svého středu,+ uráží vás a špiní vaše jméno* kvůli Synu člověka. 23  Radujte se ten den a poskakujte radostí, protože máte v nebi velikou odměnu. Vždyť to samé dělali jejich předkové prorokům.+ 24  Ale běda vám, kdo jste bohatí,+ protože vy už svou útěchu* máte.+ 25  Běda vám, kdo jste teď sytí, protože budete hladovět. Běda vám, kdo se teď smějete, protože budete truchlit a plakat.+ 26  Běda, když o vás všichni lidé mluví dobře.+ Vždyť stejně se chovali jejich předkové k falešným prorokům. 27  Ale vám, kdo nasloucháte, říkám: Milujte své nepřátele, konejte dobro těm, kdo vás nenávidí,+ 28  žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vás uráží.+ 29  Tomu, kdo tě udeří přes jednu tvář, nastav i druhou. A tomu, kdo ti bere svrchní oděv, neodepři ani ten spodní.+ 30  Dej každému, kdo tě prosí,+ a od toho, kdo ti něco bere, to nežádej zpět. 31  Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.+ 32  Pokud milujete ty, kdo milují vás, jakou máte zásluhu? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo milují je.+ 33  Pokud konáte dobro těm, kdo konají dobro vám, jakou máte zásluhu? I hříšníci dělají to samé. 34  A pokud půjčujete* těm, od kterých očekáváte, že vám to vrátí, jakou máte zásluhu?+ I hříšníci půjčují hříšníkům, protože očekávají, že dostanou stejně tolik zpátky. 35  Vy ale milujte své nepřátele, konejte dobro a půjčujte a neočekávejte, že něco dostanete zpátky.+ Pak budete mít velikou odměnu a budete syny Nejvyššího, protože on je laskavý i k nevděčným a zlým.+ 36  Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.+ 37  Také přestaňte soudit, a nebudete souzeni.+ Přestaňte odsuzovat, a nebudete odsuzováni. Odpouštějte,* a bude vám odpuštěno.*+ 38  Dávejte, a lidé vám budou dávat.+ Nasypou vám do náruče* dobrou míru, stlačenou, setřesenou a vrchovatou. Jakou mírou totiž odměřujete, takovou budou zase odměřovat vám.“ 39  Potom jim řekl přirovnání: „Copak může slepý vést slepého? Nespadnou oba do jámy?+ 40  Žák* není nad svého učitele, ale každý, kdo je úplně vyškolený, bude jako jeho učitel. 41  Jak to, že si všímáš smítka v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nevidíš?+ 42  Jak můžeš říct svému bratrovi: ‚Bratře, nech mě, abych ti vyndal smítko z oka‘, zatímco nevidíš, že ty sám máš v oku trám? Pokrytče! Nejdřív si vytáhni trám z vlastního oka a pak jasně uvidíš, jak vyndat smítko z oka svému bratrovi. 43  Žádný dobrý strom nenese špatné ovoce a žádný špatný strom nenese dobré ovoce.+ 44  Každý strom se pozná podle svého ovoce.+ Vždyť z trní se nesklízí fíky ani z trnitého keře hrozny. 45  Dobrý člověk vynáší z dobrého pokladu svého srdce dobré věci, ale špatný člověk vynáší ze svého špatného pokladu špatné věci. Ústa totiž mluví to, čím je naplněné srdce.+ 46  Proč mě oslovujete: ‚Pane! Pane!‘, ale neděláte, co říkám?+ 47  Povím vám, komu se podobá každý, kdo ke mně přichází, slyší má slova a jedná podle nich:+ 48  Podobá se člověku, který při stavbě domu kopal do hloubky a položil základy na skále. Když pak nastala povodeň, přivalila se na dům řeka, ale nemohla ho ohrozit, protože byl dobře postavený.+ 49  Kdo však slyší a nic nedělá,+ podobá se člověku, který postavil dům bez základů. Když se na dům přivalila řeka, okamžitě se zřítil a byl úplně zničený.“

Poznámky

Nebo „chléb vystavení“.
Dosl. „uschlou“.
Dosl. „uschlou“.
Nebo „a zavrhnou vaše jméno jako ničemné“.
Nebo „potěšení“.
Tj. bez úroku.
Nebo „propouštějte“.
Nebo „budete propuštěni“.
Nebo „do záhybu oděvu“.
Nebo „učedník“.