Evangelium podle Lukáše 24:1–53

  • Ježíšovo vzkříšení (1–12)

  • Na cestě do Emauz (13–35)

  • Ježíš se objevuje učedníkům (36–49)

  • Ježíš vystupuje do nebe (50–53)

24  První den v týdnu přišly brzy ráno k hrobce* a přinesly vonné látky, které připravily.+  Ale zjistily, že od hrobky je odvalený kámen,+  a když do ní vstoupily, tělo Pána Ježíše nenašly.+  Byly z toho zmatené. Najednou u nich stáli dva muži v zářících oděvech.  Ženy se polekaly a stály s hlavou skloněnou k zemi, a tak jim ti muži řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými?+  Není tady, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak s vámi mluvil, když byl ještě v Galileji,  a říkal, že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí a být přibit na kůl a třetí den vzkříšen.“+  Tehdy si jeho slova připomněly,+  vrátily se od hrobky a oznámily všechno těm jedenácti i všem ostatním.+ 10  Těmi ženami byly Marie Magdaléna, Joana a Jakubova matka Marie. Také ostatní ženy, které byly s nimi, o tom apoštolům vyprávěly. 11  Těm to však připadalo jako nesmysl a nevěřili jim. 12  Ale Petr vstal a běžel k hrobce, a když se naklonil dovnitř, uviděl jen pruhy plátna. A tak odešel a divil se, co se to stalo. 13  Ten den dva z nich cestovali do vesnice nazývané Emauzy, která byla asi 11 kilometrů* od Jeruzaléma, 14  a povídali si o všem, k čemu došlo. 15  Zatímco si povídali a probírali to, připojil se k nim samotný Ježíš a šel s nimi. 16  Jejich očím ale bylo zabráněno, aby ho poznali.+ 17  Zeptal se jich: „O čem spolu cestou debatujete?“ Celí smutní se zastavili. 18  Jeden z nich, který se jmenoval Kleofáš, mu odpověděl: „Jsi snad cizinec a bydlíš v Jeruzalémě sám, že nevíš,* co se tam v těchto dnech stalo?“ 19  Zeptal se jich: „A co se stalo?“ Řekli mu: „To ohledně Ježíše Nazaretského.+ Byl to prorok, který se před Bohem a všemi lidmi prokázal jako mocný svými skutky i slovy.+ 20  A naši přední kněží a vůdci ho vydali, aby byl odsouzen k smrti,+ a přibili ho na kůl. 21  Ale my jsme doufali, že on je ten, kdo osvobodí Izrael.+ A kromě toho je to už třetí den, co se to stalo. 22  Navíc nás překvapily některé ženy mezi námi. Vydaly se totiž brzy ráno k hrobce,+ 23  ale jeho tělo nenašly a přišly s tím, že se jim objevili andělé a řekli jim, že je naživu. 24  Pak někteří z nás šli k hrobce+ a zjistili, že je to přesně tak, jak ženy řekly, ale jeho neviděli.“ 25  Řekl jim na to: „Vy nerozumní s nevnímavým srdcem!* Jak těžké je pro vás uvěřit všemu, co říkali proroci! 26  Copak nebylo nutné, aby to Kristus vytrpěl+ a získal svou slávu?“+ 27  A začal od Mojžíše a všech Proroků+ a vysvětloval jim, co se na něj v celém Písmu vztahovalo. 28  Když došli k vesnici, kam měli namířeno, dělal, jako by chtěl jít dál. 29  Ale naléhali na něj: „Zůstaň s námi, protože se blíží večer a brzy bude tma.“ Vešel tedy dovnitř a zůstal s nimi. 30  A když s nimi byl* u stolu, vzal chleba, pomodlil se,* rozlámal ho a podával jim ho.+ 31  Vtom se jim otevřely oči a poznali ho, ale on jim zmizel.+ 32  A říkali jeden druhému: „Nehořelo snad naše srdce, když s námi po cestě mluvil a jasně nám vysvětloval* Písmo?“ 33  Hned vstali, vrátili se do Jeruzaléma a našli pohromadě těch jedenáct spolu s dalšími. 34  Ti jim řekli: „Pán byl opravdu vzkříšen a objevil se Šimonovi!“+ 35  Oni jim zase vyprávěli, co se jim stalo na cestě a jak ho poznali podle lámání chleba.+ 36  Zatímco o tom mluvili, najednou stál mezi nimi a řekl jim: „Pokoj vám.“+ 37  Ale lekli se a byli vyděšení, protože si mysleli, že vidí ducha. 38  Řekl jim tedy: „Proč jste rozrušení a proč v srdci pochybujete? 39  Podívejte se na moje ruce a nohy, že jsem to já. Dotkněte se mě a podívejte se: Duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte u mě.“ 40  A když to řekl, ukázal jim ruce a nohy. 41  Ale když tomu ze samé radosti a úžasu pořád nevěřili, zeptal se jich: „Máte tu něco k jídlu?“ 42  Podali mu tedy kus pečené ryby 43  a on si ji vzal a před jejich očima ji snědl. 44  Pak jim řekl: „Vzpomeňte si, co jsem vám říkal, dokud jsem byl ještě s vámi,+ totiž že se musí splnit všechno, co je o mně napsané v Mojžíšově zákoně, v Prorocích a v Žalmech.“+ 45  Potom jim otevřel mysl, aby pochopili Písmo,+ 46  a řekl jim: „Je napsáno, že Kristus bude trpět a třetí den vstane z mrtvých+ 47  a že se bude na základě jeho jména ve všech národech+ kázat pokání k odpuštění hříchů,+ počínaje Jeruzalémem.+ 48  Vy o tom máte vydávat svědectví.*+ 49  A sešlu na vás to, co slíbil můj Otec. Zůstaňte však ve městě, dokud nedostanete moc* shora.“+ 50  Potom je odvedl až k Betanii, pozvedl ruce a požehnal jim. 51  Zatímco jim žehnal, vzdálil se od nich a byl odnášen do nebe.+ 52  Poklonili se mu* a s velkou radostí se vrátili do Jeruzaléma.+ 53  A stále byli v chrámu a chválili Boha.+

Poznámky

Nebo „pamětní hrobce“.
Dosl. „60 stadií“. Stadion odpovídalo 185 m. Viz příloha B14.
Nebo možná „ty jsi snad jediný návštěvník Jeruzaléma, který neví“.
Dosl. „v srdci pomalí“.
Nebo „ležel“.
Dosl. „požehnal ho“.
Dosl. „plně nám otevíral“.
Nebo: „Vy toho máte být svědky.“
Dosl. „nebudete oblečeni mocí“.
Nebo „vzdali mu poctu“.