Izajáš 63:1–19
63 Kdo to přichází z Edomu,+kdo přichází z Bocry+ v oděvu jasných barev,*ve vznešeném rouchu?
Kdo to kráčí ve své velké síle?
„Jsem to já – ten, kdo říká, co je správné,a má moc zachraňovat.“
2 Proč je tvé roucho červené,proč tvůj oděv vypadá jako oděv toho, kdo šlape ve vinném lisu?+
3 „Ve vinném lisu jsem šlapal sám,nebyl se mnou nikdo z národů.
Šlapal jsem po nich ve svém hněvu,dupal jsem po nich ve svém vzteku.+
Jejich krev mi stříkala na oděv,znečistil jsem si celé roucho.
4 V srdci totiž mám den pomsty,+přišel rok vykoupení mého lidu.
5 Rozhlédl jsem se, ale nebyl tu nikdo, kdo by mi pomohl.
Zarazilo mě, že mě nikdo nepodpořil.
Záchranu* mi proto přinesla má paže+a podpořil mě můj vztek.
6 Ve svém hněvu jsem dupal po národech,opil jsem je svým vztekem+a jejich krev jsem vylil na zem.“
7 Budu mluvit o projevech Jehovovy věrné lásky,o Jehovových chvályhodných skutcích,kvůli tomu všemu, co pro nás Jehova udělal,+kvůli těm mnoha dobrým věcem, které udělal pro izraelský důmv souladu se svým milosrdenstvím a svou velkou věrnou láskou.
8 Řekl: „Vždyť je to můj lid, jsou to synové, kteří mi nebudou nevěrní.“*+
Proto se stal jejich zachráncem.+
9 Všechno jejich trápení trápilo i jeho.+
Zachraňoval je jeho osobní posel.*+
Ve své lásce a soucitu je vykoupil,+zdvihl je a nosil po všechny dávné dny.+
10 Oni se ale bouřili+ a zarmucovali jeho svatého ducha.+
Stal se tedy jejich nepřítelem+a bojoval proti nim.+
11 Tehdy si vzpomněli na dávné dny,na dobu jeho služebníka Mojžíše, a říkali:
„Kde je ten, který je spolu s pastýři svého stáda+ vyvedl z moře?+
Kde je ten, který do něj vložil svého svatého ducha,+
12 ten, který svou slavnou paží vedl Mojžíšovu pravici,+který před nimi rozdělil vody,+aby si udělal věčné jméno,+
13 ten, který je vedl vzdouvajícími se* vodami,takže šli bez klopýtáníjako kůň po pláni?*
14 Jako když stádo schází do údolí,Jehovův duch jim dal odpočinek.“+
Tak jsi vedl svůj lid,aby sis udělal slavné* jméno.+
15 Shlédni z nebe,podívej se ze svého vznešeného příbytku, svatého a slavného.*
Kde je tvá horlivost a moc,tvůj hluboký soucit*+ a milosrdenství?+
Odepřel jsi nám je.
16 Vždyť jsi náš Otec.+
I kdyby nás Abraham neznala Izrael se k nám nehlásil,ty, Jehovo, jsi náš Otec.
Odedávna je tvé jméno Náš výkupce.+
17 Proč jsi, Jehovo, dovolil,* abychom sešli z tvých cest?
Proč jsi dovolil, aby se naše srdce zatvrdilo,* takže se tě nebojíme?+
Vrať se kvůli svým služebníkům,kvůli kmenům, které jsou tvým dědictvím.+
18 Tvůj svatý lid vlastnil zemi jen krátce.
Naši nepřátelé pošlapali tvou svatyni.+
19 Už dlouho jsme jako ti, nad kterými jsi nikdy nevládl,jako ti, kdo nenosili tvé jméno.
Poznámky
^ Nebo možná „v zářivě červeném oděvu“.
^ Nebo „vítězství“.
^ Nebo „nezradí mě“.
^ Nebo „anděl, který přišel od jeho tváře“.
^ Nebo „hlubokými“.
^ Nebo „pustinou“.
^ Nebo „krásné“.
^ Nebo „krásného“.
^ Dosl. „pohnutí tvého nitra“.
^ Nebo „působíš“.
^ Dosl. „zatvrzuješ naše srdce“.
