Izajáš 57:1–21

  • Dobří a věrní lidé umírají (1, 2)

  • Duchovní prostituce Izraele odhalena (3–13)

  • Útěcha pro skleslé (14–21)

    • Ničemové jsou jako rozbouřené moře (20)

    • Ničemové nemají pokoj (21)

57  Dobrý* člověk umírá,ale nikdo si toho nevšímá. Věrní lidé odchází*+a nikdo si neuvědomuje,že dobrý* člověk odchází kvůli neštěstí.*   Nachází pokoj. Ti, kdo jednají čestně, odpočívají na svém lůžku.*   „Vy ale pojďte sem,synové kouzelnice,děti cizoložníka a prostitutky!   Z koho si děláte legraci? Na koho si otvíráte ústa? Na koho vyplazujete jazyk? Nejste snad dětmi hříchu,dětmi podvodu,+   těmi, kdo se rozvášňují mezi velkými stromy,+pod každým zeleným stromem,+těmi, kdo zabíjí děti v údolích,*+pod skalními převisy?   Zvolila sis* hladké kameny v údolí,+ty jsou tvým podílem. Vyléváš jim tekuté oběti a přinášíš dary.+ Mám s tím být spokojený?*   Ustlala sis lůžko na vrcholku vysoké hory,+vystoupila jsi na ni, abys předložila oběť.+   Za dveře a zárubeň sis dala modlářský symbol.* Opustila jsi mě a svlékla ses,vystoupila jsi nahoru a rozšířila své lůžko. Uzavřela jsi smlouvu se svými milenci. Ráda jsi s nimi lehala,+zírala jsi na pohlavní úd.*   Vydala ses k Melekovi* s olejema s množstvím voňavek. Vysílala jsi své posly do daleka,sestoupila jsi až do hrobu.* 10  Unavila ses množstvím svých cest,ale neřekla jsi: ‚Je to beznadějné!‘ Znovu jsi sebrala síly,a tak se nevzdáváš.* 11  Koho ses tak děsila a bála,že jsi začala lhát?+ Na mě sis nevzpomněla,+nic sis nevzala k srdci.+ Mlčel jsem a držel se zpátky,*+takže jsi ze mě neměla strach. 12  Odhalím tvou ‚nevinnost‘+ a tvé skutky.+ Nijak ti nepomůžou.+ 13  Až budeš volat o pomoc,tvá sbírka model tě nezachrání.+ Všechny je odvane vítr,odnese je vánek. Ale ten, kdo hledá útočiště u mě, zdědí zemia získá do vlastnictví mou svatou horu.+ 14  Řekne se: ‚Stavějte, stavějte silnici! Připravte cestu!+ Odstraňte mému lidu z cesty všechny překážky.‘“ 15  Toto říká ten Vyvýšený a Vznešený,který žije* věčně+ a jehož jméno je svaté:+ „Přebývám na vysokém a svatém místě,+ale přebývám i s těmi, kdo jsou zdrcení a skleslí,*abych skleslé povzbudila zdrceným vlil nové síly.+ 16  Nebudu věčně obviňovat,nebudu stále rozhořčený,+protože jinak by kvůli mně zeslábl duch člověka+i každá živá bytost, kterou jsem vytvořil. 17  Rozhořčila mě jeho* hříšná honba za nepoctivým ziskem,+a proto jsem ho udeřil a v hněvu jsem skryl svou tvář. Ale on se dál choval jako odpadlík+ a řídil se svým srdcem. 18  Viděl jsem, jak se chová,ale uzdravím ho,+ povedu ho+a znovu utěším*+ jeho i jeho truchlící.“+ 19  „Tvořím slova chvály.* Ten, kdo je daleko, i ten, kdo je blízko, získá trvalý pokoj,“+ říká Jehova,„a uzdravím ho.“ 20  „Ale ničemové jsou jako rozbouřené moře, které se nemůže uklidnita jehož vody vyvrhují chaluhy a bahno. 21  Ničemové nemají pokoj,“+ říká můj Bůh.

Poznámky

Nebo „spravedlivý“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Tj. umírají.
Nebo „spravedlivý“.
Nebo možná „odchází a tak uniká neštěstí“.
Tj. v hrobě.
Nebo „říčních údolích, vádí“.
Jde o Sion neboli Jeruzalém.
Nebo: „To mě má upokojit?“
Nebo „připomínku“.
Možná šlo o modlářské rituály.
Nebo možná „ke králi“.
Nebo „šeolu“, tj. obrazného hrobu lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „neunavuješ se“.
Nebo „a přehlížel jsem tvoje skutky“.
Nebo „přebývá“.
Nebo „pokorní“, dosl. „ponížení na duchu“.
Patrně šlo o izraelský lid.
Nebo „a odškodním útěchou“.
Dosl. „ovoce rtů“.