Izajáš 37:1–38

  • Ezekjáš prostřednictvím Izajáše prosí Boha o pomoc (1–7)

  • Senacherib vyhrožuje dobytím Jeruzaléma (8–13)

  • Ezekjášova modlitba (14–20)

  • Izajáš předává odpověď od Boha (21–35)

  • Anděl pobíjí 185 000 Asyřanů (36–38)

37  Když to král Ezekjáš uslyšel, roztrhl si oděv, oblékl se do pytloviny a šel do Jehovova domu.+  Pak poslal správce paláce Eljakima, tajemníka Šebnu a starší kněze, oblečené do pytloviny, za prorokem Izajášem,+ synem Amoce.  Vyřídili mu: „Toto říká Ezekjáš: ‚Tento den je dnem tísně, pokárání* a hanby. Jsme jako žena, která má porodit dítě, ale nemá na to sílu.*+  Snad Jehova, tvůj Bůh, uslyší slova rabšakeho, kterého poslal jeho pán, asyrský král, aby se vysmíval živému Bohu.+ Snad s ním Jehova, tvůj Bůh, zúčtuje za slova, která slyšel. Modli se+ tedy za ty, kdo přežili.‘“+  Když sluhové krále Ezekjáše přišli za Izajášem,+  Izajáš jim řekl: „Vyřiďte svému pánovi: ‚Toto říká Jehova: „Neboj se+ kvůli slovům, která jsi slyšel a kterými mě sloužící asyrského krále+ uráželi.  Vnuknu mu myšlenku.* Dostane zprávu, vrátí se do své země+ a já způsobím, že tam padne mečem.“‘“+  Když se rabšake dozvěděl, že asyrský král od Lakiše odtáhl, vrátil se k němu. Asyrský král právě bojoval proti Libně.+  Potom se doslechl, že proti němu vytáhl etiopský král Tirhak. Když se to dozvěděl, znovu vyslal k Ezekjášovi posly+ se slovy: 10  „Vyřiďte judskému králi Ezekjášovi: ‚Nenech se klamat svým Bohem, kterému důvěřuješ. Nevěř mu, když říká: „Jeruzalém nepadne do rukou asyrského krále.“+ 11  Sám jsi slyšel, co asyrští králové udělali všem těm zemím – všechny je zničili.*+ A ty si myslíš, že se zachráníš? 12  Dokázali bohové národů, které zničili moji předkové, zachránit své národy?+ Kde jsou Gozan, Charan,+ Recef a lid Edenu, který žil v Tel-assaru? 13  Kde je král Chamatu, král Arpadu a král měst Sefarvajim,+ Hena a Ivva?‘“ 14  Ezekjáš vzal dopisy, které poslové přinesli, a přečetl je. Potom šel do Jehovova domu, rozprostřel je* před Jehovou+ 15  a začal se k Jehovovi modlit:+ 16  „Jehovo, Bože vojsk,+ Bože Izraele, který sedíš na trůnu nad* cherubíny, jen ty jsi pravý Bůh všech království na zemi. Ty jsi udělal nebesa i zemi. 17  Nakloň své ucho, Jehovo, a naslouchej!+ Otevři své oči, Jehovo, a podívej se!+ Naslouchej všemu, co Senacherib vzkázal – tomu, jak se vysmívá živému Bohu.+ 18  Jehovo, je pravda, že asyrští králové zpustošili všechny země+ i svou vlastní. 19  Jejich bohy hodili do ohně,+ protože to nebyli žádní bohové, ale dílo lidských rukou,+ dřevo a kámen. To proto je mohli zničit. 20  Ale ty Jehovo, náš Bože, nás vysvoboď z jeho rukou, aby všechna království na zemi poznala, že jen ty, Jehovo, jsi Bůh.“+ 21  Izajáš, syn Amoce, pak Ezekjášovi vzkázal: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Protože ses ke mně modlil kvůli asyrskému králi Senacheribovi,+ 22  Jehova proti němu prohlašuje: „Panenská sionská dcera tebou pohrdá, směje se ti. Jeruzalémská dcera nad tebou potřásá hlavou. 23  Komu ses vysmíval+ a koho jsi urážel? Proti komu jsi pozvedl hlas+a na koho jsi pyšně upřel oči? Byl to Svatý Izraele!+ 24  Prostřednictvím svých sluhů ses vysmíval Jehovovi.+ Řekl jsi: ‚Se všemi svými válečnými vozyvystoupím na vrcholky hor,+do nejodlehlejších končin Libanonu. Pokácím jeho majestátní cedry, jeho nejlepší jalovce. Vejdu na jeho nejvyšší místa, do jeho nejhlubších lesů. 25  Vykopu studny a budu pít vodu. Svými chodidly vysuším řeky* Egypta.‘ 26  Neslyšel jsi? Rozhodl* jsem to už před dávnými časy,odedávna jsem to připravoval.*+ Teď to uskutečním.+ Z opevněných měst uděláš hromady trosek.+ 27  Jejich obyvatelé budou bezmocní,budou zděšení a zahanbení. Budou jako rostliny na poli a zelená tráva,jako tráva na střechách vysušená východním větrem. 28  Já ale dobře vím, kdy usedáš, kdy odcházíš a kdy se vracíš,+a vím také, kdy jsi na mě rozzuřený,+ 29  protože tvůj vztek+ a tvůj řev mi dolehly k uším.+ Nasadím ti do nosu hák, do úst ti dám uzdu+a odvedu tě zpátky cestou, kterou jsi přišel.“ 30  A to pro tebe* bude znamení: Letos budete jíst to, co vyroste samo,* druhý rok budete jíst to, co z toho vzejde, ale třetí rok budete sít a sklízet a budete sázet vinice a jíst jejich úrodu.+ 31  Ti z judského domu, kdo zůstanou naživu,+ zakoření a ponesou plody. 32  Vždyť z Jeruzaléma vyjdou ti, kdo zbyli, z hory Sion ti, kdo přežili.+ Horlivost Jehovy, Boha vojsk, to uskuteční.+ 33  Jehova o asyrském králi říká:+ „Nevejde do tohoto města,+nevystřelí na něj šíp,neobrátí proti němu štítani proti němu nenavrší obléhací násep.“‘+ 34  ‚Vrátí se cestou, kterou přišel,a do tohoto města nevejde,‘ říká Jehova. 35  ‚Budu toto město bránit+ a zachráním ho kvůli sobě+a kvůli svému služebníku Davidovi.‘“+ 36  A Jehovův anděl vyšel a pobil v asyrském táboře 185 000 mužů. Když lidé brzy ráno vstali, viděli všude samé mrtvoly.+ 37  Asyrský král Senacherib tedy odtáhl. Vrátil se do Ninive+ a zůstal tam.+ 38  A když se klaněl v domě* svého boha Nisroka, jeho synové Adrammelek a Šarecer ho zabili mečem+ a utekli do země Ararat.+ Po něm se stal králem jeho syn Esar-chaddon.+

Poznámky

Nebo „urážky“.
Dosl.: „Synové dospěli až k ústí lůna a není síla k porodu.“
Dosl.: „Vkládám do něj ducha.“
Nebo „zasvětili zničení“.
Dosl. „to“.
Nebo možná „mezi“.
Nebo „nilské kanály“.
Dosl. „udělal“.
Nebo „tvořil“.
Tj. Ezekjáše.
Nebo „co vyroste z roztroušených obilných zrn“.
Nebo „chrámu“.