Izajáš 10:1–34
10 Běda těm, kdo vydávají škodlivá ustanovení,+kdo sepisují utlačující výnosy,
2 aby zamítli právní nárok chudých,aby upřeli právo bezvýznamným v mém lidu,+aby se vdovy staly jejich kořistí,aby oloupili sirotky!*+
3 Co budete dělat, až přijde den zúčtování,*+až se zdálky přižene zničení?+
Ke komu poběžíte žádat o pomoc?+
Kde necháte své bohatství?*
4 Nezbude vám nic jiného než se krčit mezi vězninebo padnout mezi pobitými.
Kvůli tomu všemu se jeho hněv neodvrátila jeho ruka je stále připravená udeřit.+
5 „Podívejte, Asyřan+ –prut, kterým vyjádřím svůj hněv.+
Holí v jejich ruce projevím své rozhořčení!
6 Pošlu ho proti odpadlému národu,+proti lidu, který vzbudil můj vztek.
Přikážu mu, aby drancoval a loupila aby ho pošlapal jako bláto na ulicích.+
7 Ale on si to bude představovat jinak,v srdci bude mít jiné plány.
V srdci touží ničita vyhladit mnoho národů, ne jen několik.
8 Říká totiž:
‚Nejsou má knížata zároveň králové?+
9 Není Kalno+ jako Karkemiš?+
Není Chamat+ jako Arpad?+
Není Samaří+ jako Damašek?+
10 Má ruka se zmocnila království bezcenných bohů,kde bylo víc vytesaných model než v Jeruzalémě a Samaří.+
11 Neudělám Jeruzalému a jeho modlám to samé,co jsem udělal Samaří a jeho bezcenným bohům?‘+
12 Až Jehova dokončí všechno své dílo na hoře Sion a v Jeruzalémě, potrestá* asyrského krále za jeho troufalé srdce a za jeho pyšný, namyšlený pohled.+
13 Říká totiž:
‚Dokážu to svou mocnou rukoua svou moudrostí, vždyť jsem moudrý.
Odstraním hranice národů,+vyplením jejich poklady+a jako někdo mocný si podmaním jejich obyvatele.+
14 Má ruka se zmocní bohatství národů,jako se vybírá hnízdo.
Seberu všechno na zemi,jako se sbírají opuštěná vejce.
Nikdo nezatřepetá křídly, neotevře zobák ani nepípne.‘“
15 Bude se sekera povyšovat nad toho, kdo s ní seká?
Bude se pila povyšovat nad toho, kdo s ní řeže?
Mohla by snad hůl+ mávat tím, kdo ji zvedá?
Mohl by prut zdvihnout toho, kdo ho drží?*
16 Pravý Pán, Jehova, Bůh vojsk,proto postihne jeho tučné vychrtlostí+a pod jeho slávou založí spalující oheň.+
17 Světlo Izraele+ se stane ohněm+a jeho Svatý plamenem.
Vzplane a za jediný den pohltí jeho plevel a trní.
18 Úplně* skoncuje se slávou jeho lesa a jeho sadu.
Bude to, jako když nemocný člověk chřadne.+
19 V jeho lese zůstane jen tolik stromů,že je spočítá i chlapec.
20 Ti, kdo zůstanou z Izraele,a ti, kdo přežijí z Jákobova domu,se ten den už nebudou opírat o toho, kdo je bil.+
Budou se věrně opírat o Jehovu,Svatého Izraele.
21 Jen ti zbývající, ti zbývající z Jákoba,se vrátí k mocnému Bohu.+
22 I když je tvého lidu, Izraeli,jako zrnek mořského písku,vrátí se z něj jen malá část.+
Bylo rozhodnuto o zkáze,+spravedlnost* se na ně přižene jako záplava.+
23 Zkáza, o které rozhodl Svrchovaný pán, Jehova, Bůh vojsk,postihne celou zemi.+
24 Svrchovaný pán, Jehova, Bůh vojsk, proto říká: „Můj lide, který bydlíš na Sionu, neboj se Asyřana, který tě bil prutem+ a pozvedal proti tobě svou hůl, jako to dělal Egypt.+
25 Vždyť za malou chvíli moje rozhořčení skončí. Můj hněv se obrátí proti nim a budou zničeni.+
26 Jehova, Bůh vojsk, proti němu máchne bičem,+ jako když porazil Midiana u skály Oreb.+ Jeho hůl bude nad mořem a pozvedne ji, jako když porazil Egypt.+
27 Ten den ti z ramene spadne jeho břemeno+a jeho jho z tvé šíje+a to jho bude zlomeno kvůli oleji.“*+
28 Napadl Aijat,+prošel Migronem,svá zavazadla uložil v Mikmaši.+
29 Přešli brod,přenocovali v Gebě.+
Rama se třese, Saulova Gibea+ uprchla.+
30 Pronikavě křič, gallimská dcero!
Dávej pozor, Laišo!
Ubohý Anatote!+
31 Madmena utekla.
Obyvatelé Gebimu se ukryli.
32 Ještě ten den se zastaví v Nobu.+
Hrozí pěstí hoře sionské dcery,jeruzalémskému pahorku.
33 Pravý Pán, Jehova, Bůh vojsk,se strašným rachotem odsekává větve.+
Nejvyšší stromy jsou kácenya vysoké jsou poráženy.
34 Sekerou seká lesní houštinya Libanon padne rukou mocného.
Poznámky
^ Nebo „děti bez otce“.
^ Nebo „trestu“.
^ Nebo „slávu“.
^ Dosl. „potrestám“.
^ Nebo „kdo není ze dřeva“.
^ Nebo „od duše po tělo“.
^ Nebo „trest“.
^ Možná šlo o olej, jaký byl použit v pochodních Gideonových 300 mužů, nebo o olej, který sloužil k pomazání izraelských králů.
