5. Mojžíšova 26:1–19

  • Obětování prvních plodů úrody (1–11)

  • Druhý desátek (12–15)

  • Izrael, Jehovův zvláštní majetek (16–19)

26  Až vejdeš do země, kterou ti Jehova, tvůj Bůh, dává jako dědictví a zmocníš se jí a budeš v ní bydlet,  měl bys vzít něco z prvních plodů veškeré úrody, kterou sklidíš v zemi, kterou ti dává Jehova, tvůj Bůh, dáš to do koše a půjdeš na místo, které vybere Jehova, tvůj Bůh, aby tam přebývalo jeho jméno.+  Přijdeš ke knězi, který bude v těch dnech sloužit, a řekneš mu: ‚Dnes potvrzuji Jehovovi, tvému Bohu, že jsem vešel do země, o které Jehova přísahal našim praotcům, že nám ji dá.‘+  Kněz od tebe koš vezme a postaví ho před oltář Jehovy, tvého Boha.  Pak bys měl před Jehovou, svým Bohem, prohlásit: ‚Můj praotec byl kočovný* Aramejec+ a sešel do Egypta,+ kde žil jako cizinec s malou domácností.+ Ale stal se tam z něj velký národ, mocný a početný.+  A Egypťané s námi zacházeli špatně, utlačovali nás a podrobili nás tvrdému otroctví.+  Začali jsme proto volat k Jehovovi, Bohu našich praotců, a Jehova slyšel náš hlas a viděl naše trápení a těžkosti a útlak.+  A Jehova nás vyvedl z Egypta silnou rukou a vztaženou paží,+ se strašlivými činy, znameními a zázraky.+  Potom nás přivedl sem a dal nám tuto zemi, která oplývá mlékem a medem.+ 10  Teď přináším první plody z toho, co se urodilo v zemi, kterou mi dal Jehova.‘+ Postavíš to před Jehovou, svým Bohem, a pokloníš se před Jehovou, svým Bohem. 11  Pak se budeš radovat ze všeho dobrého, co dal Jehova, tvůj Bůh, tobě a tvé domácnosti – ty, Levita i cizinec žijící mezi vámi.+ 12  Až ve třetím roce, roce desátků, oddělíš všechny desátky+ z toho, co se ti urodilo, měl bys to dát Levitovi, cizinci žijícímu mezi vámi, dítěti bez otce* a vdově, aby se ve tvých městech* dosyta najedli.+ 13  Potom řekneš před Jehovou, svým Bohem: ‚Vzal jsem z domu svatý podíl a dal jsem ho Levitovi, cizinci, dítěti bez otce a vdově,+ jak jsi mi přikázal. Neporušil jsem tvá přikázání ani jsem na ně nezapomněl. 14  Nejedl jsem z toho, když jsem truchlil, ani jsem se toho nedotkl, když jsem byl nečistý, ani jsem z toho nedal nic pro mrtvého. Poslechl jsem hlas Jehovy, svého Boha, a udělal jsem všechno, co jsi mi přikázal. 15  Pohlédni teď ze svého svatého obydlí, z nebes, a požehnej svému lidu Izraeli a zemi, kterou jsi nám dal,+ jak jsi přísahal našim praotcům,+ zemi, která oplývá mlékem a medem.‘+ 16  Dnes ti Jehova, tvůj Bůh, přikazuje, aby ses řídil těmito předpisy a soudcovskými rozhodnutími. Budeš je dodržovat a řídit se jimi celým srdcem+ a celou duší.* 17  Dnes jsi od Jehovy dostal ujištění, že pokud budeš chodit po jeho cestách, dodržovat jeho předpisy,+ přikázání+ a soudcovská rozhodnutí+ a naslouchat jeho hlasu, bude tvým Bohem. 18  A Jehova dostal ujištění od tebe, že budeš jeho lidem, jeho zvláštním majetkem,*+ jak ti slíbil, a že budeš dodržovat všechna jeho přikázání. 19  Pokud se pro Jehovu, svého Boha, prokážeš jako svatý lid,+ pak tě vyvýší nad všechny národy, které udělal,+ a dá ti chválu, věhlas a slávu, jak ti slíbil.“

Poznámky

Nebo možná „hynoucí“.
Nebo „sirotkovi“.
Dosl. „branách“.
Nebo „vzácným vlastnictvím“.