4. Mojžíšova 32:1–42

  • Osídlení země na východ od Jordánu (1–42)

32  Synové Rubena+ a synové Gada+ měli obrovská stáda a viděli, že jazerská+ a gileadská země jsou pro stáda dobrou oblastí.  A tak přišli za Mojžíšem, knězem Eleazarem a náčelníky lidu a řekli:  „Oblast Atarotu, Dibonu, Jazeru, Nimry, Chešbonu,+ Eleale, Sebamu, Neba+ a Beonu,+  kterou Jehova dobyl pro izraelský lid,+ je země dobrá pro stáda a tvoji sluhové mají velká stáda.“+  A pokračovali: „Pokud jsme získali tvou přízeň, dej tuto zemi svým sluhům do vlastnictví. Nechtěj po nás, abychom překročili Jordán.“  Mojžíš na to synům Gada a Rubena řekl: „Takže vaši bratři půjdou do války a vy si tu budete bydlet?  Proč byste měli Izraelitům brát odvahu a odrazovat je od vstupu do země, kterou jim Jehova určitě dá?  Právě to udělali vaši otcové, když jsem je vyslal z Kadeš-barneje, aby se na tu zemi podívali.+  Přišli až do údolí* Eškol,+ a když si ji prohlédli, odradili Izraelity od vstupu do země, kterou jim Jehova chtěl dát.+ 10  Ten den vzplanul Jehovův hněv a on přísahal:+ 11  ‚Muži, kteří vyšli z Egypta a kterým je 20 let a víc, neuvidí zemi,+ o které jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi,+ protože mě nenásledovali celým srdcem, 12  kromě Kaleba,+ syna Kenizejce Jefunneho, a Jozua,+ syna Nuna, protože ti následovali Jehovu celým srdcem.‘+ 13  A tak Jehovův hněv vzplanul proti Izraeli a on je nechal 40 let putovat pustinou,+ dokud celá generace, která dělala to, co je v Jehovových očích špatné, nevymřela.+ 14  A vy, potomci hříšníků, teď jednáte stejně jako vaši otcové a dál rozpalujete Jehovův hněv proti Izraeli. 15  Pokud ho přestanete následovat, určitě Izraelity znovu nechá v pustině a vy je všechny přivedete do zkázy.“ 16  Později za ním přišli a řekli: „Nech nás tu postavit kamenné ohrady pro naše hospodářská zvířata a města pro naše děti. 17  Ale my se vyzbrojíme+ a půjdeme v čele Izraelitů, dokud je nepřivedeme na jejich místo. Naše děti budou zatím bydlet v opevněných městech, aby byly v bezpečí před obyvateli té země. 18  Nevrátíme se do svých domů, dokud každý Izraelita nedostane svou část země jako dědictví.+ 19  Nedostaneme totiž s nimi dědictví na druhé straně Jordánu, protože jsme dostali dědictví na východní straně Jordánu.“+ 20  Mojžíš jim odpověděl: „Pokud to tak chcete udělat, vyzbrojte se před Jehovou do války+ 21  a se zbraní v ruce překročte před Jehovou Jordán. Potom, až před sebou vyžene své nepřátele+ 22  a země bude před Jehovou podmaněna,+ se smíte vrátit+ a budete před Jehovou i před Izraelem bez viny. Pak se tato země stane s Jehovovým svolením vaším vlastnictvím.+ 23  Ale pokud to tak neuděláte, zhřešíte proti Jehovovi. V tom případě si buďte jistí, že váš hřích vás dostihne. 24  Můžete si tedy postavit města pro vaše děti a ohrady pro vaše stáda ovcí,+ ale musíte udělat to, co jste slíbili.“ 25  Synové Gada a synové Rubena řekli Mojžíšovi: „Tvoji sluhové udělají to, co náš pán přikazuje. 26  Naše děti a manželky i naše stáda a všechna hospodářská zvířata zůstanou tam v gileadských městech,+ 27  ale tvoji sluhové, všichni vyzbrojení do bitvy, půjdou před Jehovou válčit,+ jak náš pán říká.“ 28  Mojžíš tedy dal ohledně nich příkaz knězi Eleazarovi a Jozuovi, synovi Nuna, a vůdcům rodů izraelských kmenů. 29  Řekl jim: „Pokud s vámi synové Gada a Rubena přejdou Jordán, všichni vyzbrojení, aby válčili před Jehovou, a země bude před vámi podmaněna, pak jim dáte do vlastnictví gileadskou zemi.+ 30  Ale pokud se nevyzbrojí a nepůjdou s vámi, pak se usadí mezi vámi v kananejské zemi.“ 31  Synové Gada a Rubena na to odpověděli: „Co Jehova řekl tvým sluhům, to uděláme. 32  Vyzbrojíme se a přejdeme před Jehovou do kananejské země,+ ale naše dědictví bude na této straně Jordánu.“ 33  Mojžíš tedy synům Gada, synům Rubena+ a polovině kmene Josefova syna Manasseho+ dal království amorejského krále Sichona+ a království bašanského krále Oga,+ zemi patřící městům v těchto územích a také vzdálenější města té země. 34  Synové Gada vystavěli* Dibon,+ Atarot,+ Aroer,+ 35  Atrot-šofan, Jazer,+ Jogbehu,+ 36  Bet-nimru+ a Bet-haran+ – opevněná města a také kamenné ohrady pro stáda ovcí. 37  Synové Rubena vystavěli Chešbon,+ Eleale,+ Kirjatajim,+ 38  Nebo+ a Baal-meon+ (jejich jména byla změněna) a Sibmu. Města, která přestavěli, přejmenovali. 39  Synové Makira,+ syna Manasseho, vytáhli proti Gileadu, dobyli ho a vyhnali Amorejce, kteří v něm žili. 40  Mojžíš tedy dal Gilead Makirovi, synovi Manasseho, a on tam začal bydlet.+ 41  A Jair, syn Manasseho, proti nim vytáhl a dobyl jejich stanové vesnice a začal jim říkat Chavvot-jair.*+ 42  A Nobach vytáhl proti Kenatu a okolním vesnicím* a dobyl je. Pojmenoval ho po sobě Nobach.

Poznámky

Nebo „říčního údolí, vádí“.
Nebo „přestavěli“.
Znamená „stanové vesnice Jaira“.
Nebo „závislým městečkům“, dosl. „dcerám“.