3. Mojžíšova 24:1–23

  • Olej do lamp ve svatostánku (1–4)

  • Chléb vystavení (5–9)

  • Ukamenování muže, který se rouhal Božímu jménu (10–23)

24  Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl:  „Přikaž Izraelitům, ať ti přinesou ke svícení čistý olej z roztlučených oliv, aby lampy stále hořely.+  Áron by měl dbát na to, aby před Jehovou, před oponou svědectví ve stanu setkávání, hořely lampy od večera do rána. Je to trvalé nařízení pro všechny vaše generace.  O lampy na svícnu+ z ryzího zlata by se měl před Jehovou neustále starat.  Vezmeš jemnou mouku a upečeš z ní 12 prstencových chlebů. Každý chléb by měl být ze dvou desetin efa* mouky.  Položíš je před Jehovou na stůl z ryzího zlata+ do dvou sloupců, do každého sloupce po šesti.+  Na každý sloupec bys měl dát čistou kadidlovou pryskyřici, která bude sloužit jako zástupná část za chleby,*+ jako ohnivá oběť pro Jehovu.  Chleby by se měly před Jehovou pokládat pravidelně každý sabat.+ Je to trvalá smlouva s Izraelity.  Připadnou Áronovi a jeho synům+ a budou je jíst na svatém místě,+ protože jsou pro něj něčím nejsvětějším z Jehovových ohnivých obětí. Je to trvalé nařízení.“ 10  Mezi Izraelity byl muž, který byl synem Izraelitky a Egypťana,+ a ten se v táboře popral s jedním Izraelitou. 11  Syn té Izraelitky se začal rouhat Jménu* a proklínat ho.*+ Přivedli ho tedy k Mojžíšovi.+ Jeho matka byla Šelomit, dcera Dibriho z kmene Dan. 12  Dali ho do vazby, dokud jim nebude jasné, jaké je Jehovovo rozhodnutí.+ 13  Tehdy Jehova Mojžíšovi řekl: 14  „Toho, kdo mě proklínal, vyveď ven z tábora a všichni, kdo ho slyšeli, mu položí ruce na hlavu a pak ho celý Izrael ukamenuje.+ 15  A Izraelitům bys měl říct: ‚Pokud někdo proklíná svého Boha, bude se ze svého hříchu zodpovídat. 16  Kdo se rouhá Jehovovu jménu, měl by být rozhodně usmrcen.+ Celý Izrael by ho měl ukamenovat. Za rouhání Jménu by měl být usmrcen jak cizinec, který se mezi vámi usadil, tak rodilý Izraelita. 17  Pokud někdo zabije člověka,* měl by být rozhodně usmrcen.+ 18  Kdo zabije něčí hospodářské zvíře,* měl by za něj dát náhradu, život za život.* 19  Pokud někdo zraní svého bližního, potom by se to, co udělal, mělo udělat jemu.+ 20  Zlomeninu za zlomeninu, oko za oko, zub za zub. Stejné zranění, jaké způsobil, by se mělo způsobit jemu.+ 21  Kdo zabije něčí zvíře, měl by za něj dát náhradu,+ ale kdo zabije člověka, měl by být usmrcen.+ 22  Bude pro vás platit stejné soudcovské rozhodnutí, ať půjde o cizince žijícího mezi vámi, nebo o rodilého Izraelitu,+ protože já jsem Jehova, váš Bůh.‘“ 23  Mojžíš potom promluvil k Izraelitům a toho, kdo proklínal Boha, vyvedli ven z tábora a ukamenovali ho.+ Izraelité to udělali tak, jak Jehova přikázal Mojžíšovi.

Poznámky

Dvě desetiny efa odpovídaly 4,4 l. Viz příloha B14.
Nebo „připomínka chlebů“.
Tj. jménu Jehova, jak vyplývá z 15. a 16. verše.
Nebo „svolávat na něj zlo“.
Nebo „lidskou duši“.
Nebo „duši zvířete“.
Nebo „duši za duši“.