2. Samuelova 12:1–31

  • Natan kárá Davida (1–15a)

  • Syn Bat-šeby umírá (15b–23)

  • Bat-šebě se narodil Šalomoun (24, 25)

  • Dobytí ammonského města Rabba (26–31)

12  Jehova tedy k Davidovi poslal Natana.+ Ten k němu přišel+ a řekl: „V jednom městě byli dva muži, jeden bohatý a druhý chudý.  Bohatý muž měl velmi mnoho ovcí a dobytka,+  ale ten chudý měl jenom jednu malou ovečku, kterou si koupil.+ Staral se o ni a ona u něj rostla spolu s jeho syny. Jedla z toho mála, co měl, pila z jeho poháru a spala mu v náruči. Byla pro něj jako dcera.  Jednou přišel k bohatému muži host, ale jemu se nechtělo vzít nějaký kus ze svých ovcí nebo dobytka, aby pro něj připravil jídlo. A tak vzal ovečku toho chudého muže a připravil ji k jídlu pro svého hosta.“+  Nato David proti tomu muži vzplanul hněvem a řekl Natanovi: „Jakože Jehova žije,+ muž, který tohle udělal, si zaslouží zemřít!  A za to, že udělal něco takového a neměl soucit, by měl tu ovečku zaplatit čtyřnásobně.“+  Natan Davidovi řekl: „Ty jsi ten muž! Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Já jsem tě pomazal za krále nad Izraelem+ a vysvobodil tě ze Saulových rukou.+  Dal jsem ti dům tvého pána,+ do náruče jsem ti dal manželky tvého pána+ a dal jsem ti izraelský a judský dům.+ A kdyby to bylo málo, dal bych ti ještě mnohem víc.+  Proč jsi pohrdl Jehovovým slovem a udělal jsi to, co považuje za špatné? Chetitu Urijáše jsi zabil mečem!+ Zabil jsi ho mečem Ammonitů a potom sis vzal jeho manželku.+ 10  Za to, že jsi mnou pohrdl a vzal sis manželku Chetity Urijáše, se meč nikdy nevzdálí od tvého domu.‘+ 11  Toto říká Jehova: ‚Přivedu na tebe neštěstí z tvého vlastního domu.+ Před tvýma očima vezmu tvé manželky a dám je jinému muži*+ a on s nimi bude spát za bílého dne.*+ 12  Ty jsi jednal tajně,+ ale já to udělám před celým Izraelem a za bílého dne.‘“* 13  David Natanovi řekl: „Zhřešil jsem proti Jehovovi.“+ Natan mu odpověděl: „Jehova ti proto tvůj hřích promíjí.*+ Nezemřeš.+ 14  Protože jsi ale svým jednáním projevil Jehovovi naprostou neúctu, tvůj syn, který se ti právě narodil, rozhodně zemře.“ 15  Potom Natan odešel domů. A Jehova způsobil, že dítě, které Urijášova manželka porodila Davidovi, onemocnělo. 16  David za chlapce úpěnlivě prosil pravého Boha. Zahájil přísný půst a v noci si lehal na zem.+ 17  Starší jeho domu za ním přišli, aby ho ze země zvedli, ale on to odmítl a nechtěl s nimi jíst. 18  Sedmý den dítě zemřelo, ale Davidovi sluhové se mu to báli povědět. Říkali si: „Když jsme mu domlouvali, dokud bylo dítě naživu, neposlouchal nás. Jak bychom mu tedy mohli říct, že dítě zemřelo? Mohl by udělat něco hrozného.“ 19  Když David viděl, jak si jeho sluhové šeptají, pochopil, že dítě zemřelo. A tak se jich zeptal: „Dítě zemřelo?“ Odpověděli: „Zemřelo.“ 20  Nato David vstal ze země, umyl se, natřel se olejem+ a převlékl se. Pak šel do Jehovova domu+ a padl tváří k zemi. A když se vrátil do svého domu,* požádal, aby mu přinesli jídlo, a najedl se. 21  Jeho sluhové se ho zeptali: „Jak máme rozumět tomu, co jsi udělal? Dokud bylo dítě naživu, postil ses a plakal jsi, ale jakmile zemřelo, vstal jsi a začal jíst.“ 22  Odpověděl: „Dokud bylo dítě naživu, postil jsem se+ a plakal jsem, protože jsem si říkal: ‚Kdo ví, jestli se nade mnou Jehova neslituje a nenechá dítě žít?‘+ 23  Když teď ale zemřelo, proč bych se měl postit? Můžu ho snad přivést zpátky?+ Já půjdu k němu,+ ale on se ke mně nevrátí.“+ 24  Potom David začal utěšovat svou manželku Bat-šebu.+ Vešel k ní a spal s ní. Časem porodila syna, který dostal jméno Šalomoun.*+ Jehova ho miloval+ 25  a prostřednictvím proroka Natana+ řekl, aby mu dali jméno Jedidjáš,* a to kvůli Jehovovi. 26  Joab dál bojoval proti Rabbě,+ která patřila Ammonitům,+ a toto královské město* dobyl.+ 27  Vyslal tedy k Davidovi posly se vzkazem: „Bojoval jsem proti Rabbě+ a dobyl jsem město vod.* 28  Teď shromáždi zbytek vojska, utáboř se u města a dobuď ho. Jinak to město dobudu já a zásluhy za to připadnou mně.“* 29  A tak David shromáždil celé vojsko, vytáhl k Rabbě, bojoval proti ní a dobyl ji. 30  Potom vzal Malkamovi z hlavy korunu s drahokamy, vyrobenou z talentu* zlata. A dali ji Davidovi na hlavu. David také z města odnesl obrovskou kořist.+ 31  Vyvedl jeho obyvatele a nařídil jim, aby řezali kameny, pracovali s ostrými železnými nástroji a železnými sekerami a vyráběli cihly. Tak to udělal se všemi městy Ammonitů. Nakonec se David a celé vojsko vrátili do Jeruzaléma.

Poznámky

Nebo „tvému bližnímu“.
Dosl. „před očima tohoto slunce“.
Dosl. „před sluncem“.
Nebo „nechává tvůj hřích projít“.
Nebo „paláce“.
Z hebr. slova, které znamená „pokoj“.
Znamená „ten, koho miluje Jah“.
Nebo „město toho království“.
Výraz možná označuje vodní zdroje města.
Dosl. „a bude se nad ním provolávat moje jméno“.
Talent odpovídal 34,2 kg. Viz příloha B14.