2. Tesaloničanům 1:1–12

  • Pozdravy (1, 2)

  • Víra Tesaloničanů roste (3–5)

  • Pomsta na těch, kdo nepřijímají dobrou zprávu (6–10)

  • Modlitba za sbor (11, 12)

1  Já, Pavel, spolu se Silvanem* a Timoteem,+ píšu sboru Tesaloničanů, který je v jednotě s Bohem, naším Otcem, a Pánem Ježíšem Kristem:  Přeji vám nezaslouženou laskavost a pokoj od Boha, Otce, a Pána Ježíše Krista.  Musíme za vás vždy děkovat Bohu, bratři. Je to namístě, protože vaše víra neobyčejně roste a vzájemná láska vás všech sílí.+  Proto se vámi chlubíme+ mezi Božími sbory – vaší vytrvalostí a vírou ve všech pronásledováních a těžkostech,* které snášíte.+  To dokazuje, že Bůh soudí věci spravedlivě, a povede to k tomu, že budete uznáni za hodné Božího království, pro které trpíte.+  A je od Boha spravedlivé, aby těm, kdo vám působí soužení, oplatil soužením.+  Ale vám, kdo snášíte soužení, přinese úlevu stejně jako nám, až bude z nebe zjeven Pán Ježíš+ se svými mocnými anděly+  v planoucím ohni a vykoná pomstu na těch, kdo neznají Boha, a na těch, kdo nepřijímají dobrou zprávu o našem Pánu Ježíši.+  Ti budou potrestáni věčným zničením,+ budou odstraněni od Pánovy tváře a jeho slavné moci, 10  až přijde, aby byl oslaven se svými svatými* a obdivován ten den mezi všemi, kdo věřili – a vy mezi ně patříte, protože jste uvěřili našemu svědectví. 11  Proto se za vás stále modlíme, aby vás náš Bůh uznal za hodné života, ke kterému vás povolal,+ a svou mocí dovršil všechno dobré, co ho těší, a každé dílo vaší víry. 12  Tak bude jméno našeho Pána Ježíše oslaveno ve vás a vy v něm podle nezasloužené laskavosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista.

Poznámky

Také zvaným Silas.
Nebo „souženích“.
Dosl. „ve svých svatých“.