2. Mojžíšova 33:1–23

  • Bůh Izraelity kárá (1–6)

  • Stan setkávání mimo tábor (7–11)

  • Mojžíš žádá, aby mohl vidět Jehovovu slávu (12–23)

33  Jehova řekl Mojžíšovi: „Odejdi odtud, ty i lid, který jsi vyvedl z Egypta. Vydejte se na cestu do země, o které jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi: ‚Dám ji tvým potomkům.‘*+  Pošlu před vámi anděla+ a vyženu Kananejce, Amorejce, Chetity, Perizejce, Chivijce a Jebusejce.+  Jděte do země, která oplývá mlékem a medem.+ Ale já s vámi nepůjdu, protože jste zatvrzelý* lid+ a mohl bych vás cestou vyhladit.“+  Když lid slyšel tato tvrdá slova, zavládl mezi nimi smutek a nikdo z nich si na sebe nevzal ozdoby.  Jehova řekl Mojžíšovi: „Řekni Izraelitům: ‚Jste zatvrzelý* lid.+ V jediném okamžiku bych mezi vás mohl vejít a vyhladit vás.+ Odteď nenoste ozdoby a já se mezitím rozhodnu, co s vámi udělám.‘“  Po této události u hory Choreb Izraelité přestali nosit* své ozdoby.  Mojžíš pak vzal svůj stan a postavil ho mimo tábor, v určité vzdálenosti od tábora, a nazval ho stanem setkávání. Každý, kdo se chtěl dotazovat Jehovy,+ chodil ke stanu setkávání, který byl mimo tábor.  Pokaždé když šel Mojžíš ke stanu, všechen lid vstal, každý se postavil u vchodu do svého stanu a díval se za Mojžíšem, dokud nevešel do stanu.  Jakmile do něj vešel, ke vchodu sestoupil oblačný sloup+ a stál tam celou dobu, kdy Bůh mluvil s Mojžíšem.+ 10  Když lid viděl oblačný sloup stojící u vchodu do stanu, všichni vstali a poklonili se, každý u vchodu do svého stanu. 11  Jehova mluvil s Mojžíšem tváří v tvář,+ jako když jeden člověk mluví s druhým. Když se Mojžíš vracel do tábora, jeho služebník a pomocník+ Jozue,+ syn Nuna, neopouštěl jeho stan. 12  Mojžíš Jehovovi řekl: „Ty mi říkáš: ‚Veď tento lid‘, ale nedal jsi mi vědět, koho pošleš se mnou. Kromě toho jsi řekl: ‚Znám tě jménem* a získal jsi mou přízeň.‘ 13  Pokud jsem tedy získal tvou přízeň, dej mi prosím poznat své cesty,+ protože tě chci znát a dál mít tvou přízeň. Pamatuj také, že tento národ je tvým lidem.“+ 14  Bůh tedy řekl: „Já sám* půjdu s tebou+ a dopřeji ti odpočinek.“+ 15  Mojžíš mu odpověděl: „Pokud s námi nepůjdeš ty sám,* neposílej nás odtud. 16  Jak jinak se pozná, že jsem získal tvou přízeň, já a tvůj lid? Ne snad podle toho, že půjdeš s námi,+ takže se budeme lišit od všech ostatních národů na zemi?“+ 17  Jehova Mojžíšovi řekl: „Udělám i tuto věc, o kterou jsi žádal, protože jsi získal mou přízeň a znám tě jménem.“ 18  Mojžíš řekl: „Ukaž mi prosím svou slávu.“ 19  Bůh mu odpověděl: „Nechám kolem tebe projít všechnu svou dobrotu a oznámím před tebou své jméno Jehova.+ Projevím přízeň tomu, komu chci, a slituji se nad tím, nad kým chci.“+ 20  Ale dodal: „Nemůžeš vidět moji tvář, protože žádný člověk mě nemůže vidět a zůstat naživu.“ 21  Jehova dále řekl: „Postav se sem na skálu, na místo blízko mě. 22  Až bude kolem procházet moje sláva, postavím tě do trhliny ve skále a zastíním tě svou dlaní, dokud nepřejdu. 23  Potom odtáhnu svou dlaň a ty uvidíš moje záda. Ale moji tvář vidět nemůžeš.“+

Poznámky

Dosl. „semeni“.
Dosl. „tvrdošíjný“.
Dosl. „tvrdošíjný“.
Dosl. „svlékli“.
Nebo „vybral jsem si tě“.
Dosl. „můj obličej“.
Dosl. „tvůj obličej“.