2. Mojžíšova 19:1–25

  • U hory Sinaj (1–25)

    • Izrael se má stát královstvím kněží (5, 6)

    • Lid se před setkáním s Bohem posvětil (14, 15)

19  Ve třetím měsíci po odchodu z Egypta přišli Izraelité do pustiny Sinaj.  Odtáhli z Refidimu+ a ve stejný den přišli do pustiny Sinaj, kde se utábořili. Izrael se tam utábořil před horou.+  Mojžíš pak vystoupil k pravému Bohu a Jehova na něj z hory zavolal+ a řekl: „Toto řekni Izraelitům, potomkům Jákoba:  ‚Sami jste viděli, co jsem udělal Egypťanům+ a jak jsem vás nesl na orlích křídlech a přivedl k sobě.+  Pokud mě budete přesně poslouchat a dodržovat mou smlouvu, stanete se mým zvláštním majetkem* mezi všemi národy.+ Mně totiž patří celá země.+  Stanete se mým královstvím kněží a svatým národem.‘+ To jsou slova, která máš říct Izraelitům.“  Mojžíš tedy šel, svolal starší lidu a oznámil jim všechno, co mu Jehova přikázal.+  Všechen lid jednomyslně odpověděl: „Budeme dělat všechno, co Jehova řekl.“+ Mojžíš se s jejich odpovědí hned vrátil k Jehovovi.  Jehova Mojžíšovi řekl: „Přijdu k tobě v temném oblaku, aby lid slyšel, že s tebou mluvím, a aby vždycky věřili i tobě.“ Mojžíš pak slova lidu oznámil Jehovovi. 10  Jehova potom řekl Mojžíšovi: „Jdi k lidu a řekni jim, ať se dnes i zítra posvětí a ať si vyperou oděvy. 11  Ať se připraví na třetí den, protože třetí den Jehova sestoupí na horu Sinaj před očima všeho lidu. 12  Vyznač pro lid hranice kolem hory a řekni jim: ‚Nevycházejte na horu ani se nedotýkejte jejího úpatí. Každý, kdo se hory dotkne, bude usmrcen. 13  Provinilce se nesmí nikdo dotknout, má být buď ukamenován, nebo zastřelen.* Ať už to bude zvíře, nebo člověk, nezůstane naživu.‘+ Lid smí přistoupit k hoře jen při zatroubení beraního rohu.“+ 14  Mojžíš potom sešel z hory a vyzval lid, aby se posvětili, a oni si vyprali oděvy.+ 15  Řekl lidu: „Připravte se na třetí den. Vyhněte se pohlavnímu styku.“* 16  Třetí den ráno začalo hřmět a blýskat se, horu zahalil těžký mrak+ a ozýval se velmi hlasitý zvuk rohu. Všechen lid v táboře se začal třást.+ 17  Mojžíš vyvedl lid z tábora, aby se setkali s pravým Bohem. Postavili se u úpatí hory. 18  Z celé hory Sinaj se kouřilo, protože Jehova na ni sestoupil v ohni.+ Stoupal z ní dým jako z vypalovací pece a celá hora se silně otřásala.+ 19  Zvuk rohu byl stále hlasitější, Mojžíš mluvil a hlas pravého Boha mu odpovídal. 20  Jehova tedy sestoupil na horu Sinaj, na její vrchol. Potom Jehova zavolal Mojžíše, aby vystoupil na vrchol, a on tam vyšel.+ 21  Jehova Mojžíšovi řekl: „Sejdi dolů a varuj lidi, ať se nepokouší proniknout k Jehovovi, aby ho viděli, jinak mnozí z nich zahynou. 22  A kněží, kteří se pravidelně přibližují k Jehovovi, ať se posvětí, aby je Jehova neusmrtil.“*+ 23  Mojžíš na to Jehovovi řekl: „Lidé na horu Sinaj nevystoupí, protože jsi nás už varoval, když jsi řekl: ‚Vyznač hranice kolem hory a prohlas ji za posvátnou.‘“+ 24  Jehova mu ale řekl: „Jdi, sestup a vrať se i s Áronem. Ale kněží a lid ať se nepokouší vystoupit k Jehovovi, aby je neusmrtil.“+ 25  A tak Mojžíš sestoupil k lidu a řekl jim to.

Poznámky

Nebo „vzácným vlastnictvím“.
Možná šípem.
Dosl.: „Nepřibližujte se k ženě.“
Dosl. „nevyrazil na ně“.