2. Korinťanům 13:1–14

  • Závěrečná varování a vybídky (1–14)

    • „Zkoušejte, jestli jste ve víře“ (5)

    • Napravujte, co je potřeba, smýšlejte jednotně (11)

13  Tohle je potřetí, co se k vám chystám přijít. „Každá věc musí být potvrzena slovy* dvou nebo tří svědků.“+  I když jsem teď od vás daleko, berte moje slova, jako bych byl podruhé s vámi. Předem varuji ty, kdo dřív hřešili, i všechny ostatní, že pokud přijdu znovu, nebudu je šetřit.  Chcete přece důkaz, že Kristus, který vůči vám není slabý, ale je mezi vámi silný, opravdu mluví mým prostřednictvím.  Byl sice přibit na kůl jako slabý člověk, ale je naživu díky Boží moci.+ Je pravda, že i my jsme slabí, jako byl on, ale budeme spolu s ním žít+ díky stejné Boží moci, která působí na vás.+  Zkoušejte, jestli jste ve víře, ověřujte si, jací jste.+ Nebo si snad neuvědomujete, že Ježíš Kristus je v jednotě s vámi? Jedině, že byste byli neschválení.  Opravdu doufám, že poznáte, že my neschválení nejsme.  Modlíme se k Bohu, abyste nedělali nic nesprávného. Nejde nám o to, abychom vypadali jako schválení, ale abyste dělali to, co je dobré, i kdybychom vypadali jako neschválení.  Vždyť nemůžeme dělat nic proti pravdě, ale jenom pro pravdu.  Rozhodně se vždy radujeme, když jste mocní a my slabí. A za to se také modlíme – abyste napravili, co je potřeba. 10  Proto tyto věci píšu, dokud jsem od vás daleko, abych nemusel být přísný, až budu s vámi a budu jednat s pravomocí od Pána,+ a mohl budovat, ne strhávat. 11  Závěrem, bratři, dál se radujte, napravujte, co je potřeba, přijímejte povzbuzení,*+ smýšlejte jednotně+ a žijte pokojně,+ a Bůh lásky a pokoje+ bude s vámi. 12  Pozdravte se navzájem svatým polibkem. 13  Pozdravují vás všichni svatí. 14  Ať je s vámi všemi nezasloužená laskavost Pána Ježíše Krista, Boží láska a svatý duch, kterého jsme společně dostali.

Poznámky

Dosl. „ústy“.
Nebo „útěchu“.