1. Samuelova 1:1–28

  • Elkana a jeho manželky (1–8)

  • Bezdětná Hana se modlí o syna (9–18)

  • Narození Samuela, je dán Jehovovi (19–28)

1  Byl jeden muž z Ramatajim-cofimu*+ v hornatém kraji Efrajima,+ který se jmenoval Elkana,+ syn Jerochama, syna Elihua, syna Tochua, syna Cufa, Efrajimovec.  Měl dvě manželky – jedna se jmenovala Hana a druhá Peninna. Peninna měla děti, ale Hana děti neměla.  Ten muž každý rok chodil ze svého města do Šila, aby tam uctíval* Jehovu, Boha vojsk,* a obětoval mu.+ V Šilu sloužili jako Jehovovi kněží+ dva synové Eliho, Chofni a Pinechas.+  Když jednou Elkana předložil oběť, dal z ní podíly své manželce Peninně a také všem jejím synům a dcerám.+  Haně ale dal zvláštní podíl, protože to byla ona, kterou miloval. Jehova jí však nedal děti.*  A kvůli tomu, že jí Jehova nedal děti, se jí Peninna neustále posmívala, protože jí chtěla ublížit.  Dělala to rok co rok. Pokaždé když šla Hana do Jehovova domu,+ její sokyně se jí tak posmívala, že Hana plakala a nejedla.  Její manžel Elkana jí řekl: „Hano, proč pláčeš a nejíš a proč jsi tak smutná?* Nejsem pro tebe lepší než deset synů?“  Potom co se v Šilu najedli a napili, Hana vstala. U vchodu do Jehovovy svatyně*+ seděl na sedátku kněz Eli. 10  Hana byla zoufalá,* a tak se začala modlit k Jehovovi+ a usedavě plakat. 11  Slavnostně slíbila: „Jehovo, Bože vojsk, pokud shlédneš na trápení své služebnice a vzpomeneš si na mě, pokud nezapomeneš na svou služebnici a dáš své služebnici syna,+ dám ho tobě, Jehovo, aby ti sloužil po celý svůj život, a jeho hlavy se nedotkne břitva.“+ 12  Zatímco se k Jehovovi dlouze modlila, Eli sledoval její ústa. 13  Hana mluvila v duchu.* Rty se jí třásly, ale její hlas nebylo slyšet, a tak si Eli myslel, že je opilá. 14  Řekl jí: „Jak dlouho budeš opilá? Přestaň s tím vínem.“ 15  Hana mu odpověděla: „Nejsem opilá, můj pane. Jsem pod velkým tlakem.* Nepila jsem víno ani jiný alkohol, ale vylévám své srdce* Jehovovi.+ 16  Nepovažuj svou služebnici za ničemnou ženu. Až doteď jsem mluvila ze své velké bolesti a tísně.“ 17  Eli jí odpověděl: „Jdi v pokoji a kéž ti Bůh Izraele dá to, o co jsi ho úpěnlivě prosila.“+ 18  Hana řekla: „Ať má tvoje služebnice dál přízeň ve tvých očích.“ Pak odešla, najedla se a její tvář už nebyla skleslá. 19  Brzy ráno vstali, poklonili se před Jehovou a vrátili se domů do Ramy.+ Potom měl Elkana se svou manželkou Hanou pohlavní styk a Jehova si na ni vzpomněl.+ 20  Do roka* Hana otěhotněla a porodila syna. Dala mu jméno+ Samuel,* protože řekla: „Vyprosila jsem si ho od Jehovy.“ 21  Potom šel Elkana s celou domácností předložit Jehovovi každoroční oběť+ a oběť spojenou se svým slavnostním slibem. 22  Ale Hana nešla.+ Řekla manželovi: „Hned jak chlapce odstavím, přivedu ho do Jehovova domu* a už tam zůstane natrvalo.“+ 23  Její manžel Elkana jí odpověděl: „Udělej, co považuješ za dobré.* Zůstaň doma, dokud ho neodstavíš. Ať Jehova uskuteční to, co jsi řekla.“ Hana tedy zůstala doma a kojila svého syna, dokud ho neodstavila. 24  Jakmile ho odstavila, vydala se s ním do Šila a vzala s sebou tříletého býka, efa* mouky a velký džbán vína.+ V Šilu vešla spolu s chlapcem do Jehovova domu.+ 25  Pak porazili býka a přivedli chlapce k Elimu. 26  „Promiň, můj pane,“ řekla Hana. „Jakože žiješ, můj pane, já jsem ta žena, která tady u tebe stála a modlila se k Jehovovi.+ 27  O tohoto chlapce jsem se modlila a Jehova moji úpěnlivou prosbu vyslyšel.+ 28  A já ho teď dávám* Jehovovi. Bude Jehovovi patřit po celý svůj život.“ A on* se tam poklonil Jehovovi.

Poznámky

Nebo „z Ramy, Cufita“.
Nebo „klaněl se“.
Dosl. „zavřel lůno“.
Nebo „proč se tvé srdce cítí špatně“.
Tj. svatostánku.
Nebo „Haně bylo hořko v duši“.
Dosl. „ve svém srdci“.
Nebo „pod těžkým tlakem na duchu“.
Nebo „svou duši“.
Nebo možná „v patřičném čase“.
Znamená „jméno Boží“.
Dosl. „přivedu ho a objeví se před Jehovou“.
Dosl. „co je dobré v tvých očích“.
Asi 22 l. Viz příloha B14.
Dosl. „propůjčuji“.
Zjevně jde o Elkanu.