1. Mojžíšova 45:1–28

  • Josef se bratrům dává poznat (1–15)

  • Josefovi bratři se vrací pro Jákoba (16–28)

45  Josef se už nedokázal před všemi sluhy dál ovládat,+ a tak zvolal: „Ať všichni odejdou!“ Když se dal svým bratrům poznat, nikdo jiný u toho nebyl.+  Potom se tak hlasitě rozplakal, že to slyšeli Egypťané a doslechl se to i faraonův dům.  Pak řekl svým bratrům: „Jsem Josef. Je můj otec ještě naživu?“ Ale jeho bratři byli tak ohromení, že mu nebyli schopni odpovědět.  Josef je tedy vyzval: „Pojďte ke mně blíž prosím.“ A tak přišli až k němu. Řekl: „Jsem váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta.+  Ale teď se netrapte a neobviňujte jeden druhého, že jste mě sem prodali, protože Bůh mě poslal před vámi, aby vám zachránil život.+  Už dva roky je v zemi hlad+ a před námi je ještě pět let, kdy se nebude orat ani sklízet.  Ale Bůh mě poslal před vámi, aby na zemi zachoval váš rod*+ a aby vám zachránil život velkým osvobozením.  Takže jste to nebyli vy, kdo mě sem poslal, ale pravý Bůh. To on ze mě udělal faraonova hlavního rádce,* pána celého jeho domu a vládce nad celým Egyptem.+  Rychle se vraťte k mému otci a řekněte mu: ‚Tvůj syn Josef řekl: „Bůh mě udělal pánem celého Egypta.+ Co nejdřív ke mně přijď.+ 10  Budeš bydlet v zemi Gošen,+ kde mi budeš nablízku – ty, tvoji synové, tvoji vnuci, tvoje stáda ovcí a dobytka a všechno, co máš. 11  Postarám se, abys měl co jíst, ty a tvoje domácnost a všechno, co máš, abys nezchudl, protože před námi je ještě pět let hladu.“‘+ 12  Vy i můj bratr Benjamín na vlastní oči vidíte, že jsem to opravdu já, kdo s vámi mluví.+ 13  Řekněte tedy mému otci o slávě, jakou mám v Egyptě, a o všem, co jste viděli. Teď si pospěšte a přiveďte ho sem.“ 14  Pak svému bratru Benjamínovi padl kolem krku a rozplakal se. Benjamín ho také objal a dal se do pláče.+ 15  Josef líbal i všechny své bratry, objímal je a plakal. Potom si s ním jeho bratři povídali. 16  Když se do faraonova paláce dostala zpráva: „Přišli Josefovi bratři!“, faraona a jeho sluhy to potěšilo. 17  Faraon tedy Josefovi řekl: „Vzkaž svým bratrům: ‚Udělejte toto: Naložte náklad na svoje zvířata a jděte do Kanaánu. 18  Vezměte svého otce a rodiny a přijďte sem ke mně. Dám vám dobré věci Egypta a budete jíst* nejlepší plody* země.‘+ 19  A řekni jim:+ ‚Udělejte toto: Vezměte si z Egypta vozy,+ posaďte na ně svoje děti a manželky a svého otce a přijďte sem.+ 20  Nedělejte si starosti kvůli svému majetku,+ protože to nejlepší z celé egyptské země bude vaše.‘“ 21  Izraelovi synové to tak udělali. Josef jim dal na faraonův příkaz vozy a také jim dal zásoby potravin na cestu. 22  Každému z nich dal oděv na převlečení a Benjamínovi dal 300 kousků stříbra a pět oděvů na převlečení.+ 23  A svému otci poslal deset oslů, kteří nesli dobré věci Egypta, a deset oslic, které nesly obilí, chléb a potraviny pro otce na cestu. 24  A tak své bratry vypravil, a když odcházeli, řekl jim: „Nepohádejte se cestou.“+ 25  Odešli tedy z Egypta a přišli ke svému otci Jákobovi do Kanaánu. 26  Oznámili mu: „Josef je naživu a vládne nad celým Egyptem!“+ Ale jeho srdce zůstalo chladné, protože jim nevěřil.+ 27  Když mu však vyprávěli všechno, co jim Josef říkal, a když viděl vozy, které pro něj Josef poslal, jejich otec Jákob* úplně ožil. 28  Izrael zvolal: „To stačí! Můj syn Josef je naživu! Půjdu, abych ho před svou smrtí ještě viděl.“+

Poznámky

Nebo „aby vám v zemi zachoval ostatek“.
Dosl. „faraonova otce“.
Nebo „živit se“.
Dosl. „tuk“.
Dosl. „duch Jákoba, jejich otce“.