1. Mojžíšova 32:1–32

  • S Jákobem se setkávají andělé (1, 2)

  • Jákob se připravuje na setkání s Ezauem (3–23)

  • Jákob zápasí s andělem (24–32)

    • Jákob dostává jméno Izrael (28)

32  Jákob pokračoval v cestě a setkali se s ním Boží andělé.  Když je uviděl, zvolal: „To je Boží tábor!“ A tak to místo nazval Machanajim.*  Potom Jákob vyslal posly ke svému bratru Ezauovi do země Seir,+ na území* Edomu,+  a přikázal jim: „Řeknete mému pánu Ezauovi: ‚Toto říká tvůj sluha Jákob: „Dlouho jsem bydlel* u Labana, byl jsem tam až doteď.+  Mám býky, osly, ovce, sluhy a služky+ a posílám o tom zprávu svému pánovi, abych získal tvou přízeň.“‘“  Po čase se poslové k Jákobovi vrátili a řekli mu: „Setkali jsme se s tvým bratrem Ezauem. Teď ti jde naproti a je s ním 400 mužů.“+  Jákob dostal velký strach a bylo mu úzko.+ A tak lidi, kteří byli s ním, i stáda ovcí a koz, dobytek a velbloudy rozdělil do dvou táborů.  Řekl: „Kdyby Ezau napadl jeden tábor, ten druhý může uniknout.“  Potom se Jákob modlil: „Bože mého otce Abrahama a Bože mého otce Izáka, Jehovo, ty, který mi říkáš: ‚Vrať se do své země a ke svým příbuzným a budu ti žehnat‘,+ 10  nezasloužím si veškerou lásku* a věrnost, které projevuješ svému sluhovi.+ Vždyť jsem překročil tento Jordán jen se svou holí a teď jsou ze mě dva tábory.+ 11  Zachraň mě prosím+ z rukou mého bratra Ezaua. Bojím se, že přijde a napadne mě+ i matky s dětmi. 12  Ty jsi přece řekl: ‚Určitě ti požehnám a způsobím, že tvých potomků* bude jako zrnek mořského písku, kterých je tolik, že se nedají spočítat.‘“+ 13  A přenocoval tam. Potom vybral ze svého majetku dar pro svého bratra Ezaua:+ 14  200 koz, 20 kozlů, 200 ovcí, 20 beranů, 15  30 kojících velbloudic s mláďaty, 40 krav, 10 býků, 20 oslic a 10 oslů.+ 16  Jednotlivá stáda svěřil svým sluhům a řekl jim: „Jděte přede mnou a mezi stády nechávejte nějaký odstup.“ 17  A prvnímu přikázal: „Když potkáš mého bratra Ezaua a on se tě zeptá: ‚Čí jsi sluha a kam jdeš? A komu patří to stádo?‘, 18  odpovíš mu: ‚Tvému sluhovi Jákobovi. Je to dar, který posílá mému pánu Ezauovi.+ On sám jde za námi.‘“ 19  Druhému a třetímu sluhovi a všem, kteří šli za stády, přikázal: „To samé řekněte Ezauovi i vy, až ho potkáte. 20  A také řekněte: ‚Tvůj sluha Jákob jde za námi.‘“ Jákob si totiž říkal: „Udobřím si ho darem, který pošlu před sebou,+ a až se setkáme, snad mě přijme přátelsky.“ 21  Dar tedy poslal napřed, ale on sám strávil noc v táboře. 22  Později tu noc vstal, vzal obě své manželky+ i obě služky+ a svých 11 synů a přešel přes brod Jabboku.+ 23  Vzal je tedy, převedl je přes potok* a převedl i všechno ostatní, co měl. 24  Pak zůstal Jákob sám. A začal s ním zápasit nějaký muž. Zápasili až do svítání.+ 25  Když viděl, že Jákoba nepřemůže, dotkl se jeho kyčelního kloubu a ten se při zápase vykloubil.+ 26  Potom řekl: „Pusť mě, už svítá.“ Jákob ale řekl: „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.“+ 27  A tak se ho zeptal: „Jak se jmenuješ?“ „Jákob,“ odpověděl. 28  Pak ten muž řekl: „Už se nebudeš jmenovat Jákob, ale Izrael,*+ protože jsi zápasil s Bohem+ i s lidmi a nakonec jsi zvítězil.“ 29  Jákob ho požádal: „Řekni mi prosím svoje jméno.“ Ale on řekl: „Proč se mě ptáš na jméno?“+ Pak mu tam požehnal. 30  Jákob nazval to místo Peniel.*+ Řekl totiž: „Viděl jsem Boha tváří v tvář a zůstal jsem naživu.“+ 31  Když opustil Penuel,* právě vyšlo slunce. Ale kvůli té kyčli kulhal.+ 32  Proto Izraelovi potomci až dodnes nejedí šlachu,* která je u kyčelního kloubu, protože se ten muž na tom místě dotkl Jákobova kyčelního kloubu.

Poznámky

Znamená „dva tábory“.
Dosl. „pole“.
Nebo „bydlel jako cizinec“.
Nebo „věrnou lásku“.
Dosl. „semene“.
Nebo „říční údolí, vádí“.
Znamená „ten, kdo zápasí (vytrvává) s Bohem“ nebo „Bůh zápasí“.
Znamená „tvář Boha“.
Nebo „Peniel“.
Dosl. „šlachu stehenního nervu“.