1. Mojžíšova 30:1–43

  • Bilha porodila Dana a Naftaliho (1–8)

  • Zilpa porodila Gada a Ašera (9–13)

  • Lea porodila Isachara a Zebulona (14–21)

  • Ráchel porodila Josefa (22–24)

  • Jákobova stáda se zvětšují (25–43)

30  Když Ráchel viděla, že Jákobovi nemůže porodit děti, začala na svou sestru žárlit a říkala Jákobovi: „Dej mi děti, jinak umřu.“  Jákob se na Ráchel rozzlobil a řekl: „Jsem snad Bůh? To on ti odepřel děti.“*  A tak řekla: „Tady je moje otrokyně Bilha.+ Měj s ní styk, aby mi porodila děti.* Díky ní tak budu mít děti i já.“  Dala mu tedy za manželku svou služku Bilhu a Jákob s ní měl styk.+  Bilha otěhotněla a porodila Jákobovi syna.  Tehdy Ráchel řekla: „Bůh jednal jako můj soudce, vyslyšel mě a dal mi syna.“ Proto mu dala jméno Dan.*+  Ráchelina služka Bilha otěhotněla ještě jednou a porodila Jákobovi druhého syna.  Tehdy Ráchel řekla: „Usilovně jsem zápasila se svou sestrou a zvítězila jsem.“ Dala mu tedy jméno Naftali.*+  Když Lea viděla, že přestala rodit, dala Jákobovi za manželku svou služku Zilpu.+ 10  A Leina služka Zilpa porodila Jákobovi syna. 11  Lea řekla: „Jaké štěstí!“ Dala mu tedy jméno Gad.*+ 12  Potom Leina služka Zilpa porodila Jákobovi druhého syna. 13  Lea řekla: „Jsem tak šťastná! Teď mě ženy prohlásí za šťastnou.“+ Dala mu tedy jméno Ašer.*+ 14  Když se jednou v době, kdy se sklízela pšenice, Ruben+ procházel po poli, našel mandragory a přinesl je své matce Lee. Ráchel jí řekla: „Dej mi prosím několik mandragor svého syna.“ 15  Lea jí na to řekla: „Nestačí ti, že jsi mi vzala manžela?+ Chceš mi vzít i mandragory mého syna?“ Ráchel odpověděla: „Tak dobře. Když mi dáš ty mandragory, Jákob stráví dnešní noc s tebou.“ 16  Když Jákob večer přicházel z pole, Lea mu vyšla vstříc a řekla: „Tuhle noc strávíš se mnou, protože jsem si tě najala za mandragory svého syna.“ Tu noc byl tedy s ní. 17  A Bůh Leu vyslyšel. Otěhotněla a porodila Jákobovi pátého syna. 18  Řekla: „Bůh mi dal mzdu* za to, že jsem dala manželovi svou služku.“ A tak mu dala jméno Isachar.*+ 19  Lea otěhotněla ještě jednou a porodila Jákobovi šestého syna.+ 20  Řekla: „Bůh mě obdaroval krásným darem. Konečně mě bude můj manžel snášet,+ protože jsem mu porodila šest synů.“+ Dala mu tedy jméno Zebulon.*+ 21  Potom porodila dceru a dala jí jméno Dina.+ 22  Pak si Bůh vzpomněl na Ráchel. Vyslyšel ji a dopřál jí, aby měla dítě.*+ 23  Otěhotněla a porodila syna. Tehdy řekla: „Bůh mě zbavil pohany.“+ 24  Dala mu jméno Josef.*+ Řekla totiž: „Jehova mi přidává dalšího syna.“ 25  Když Ráchel porodila Josefa, Jákob řekl Labanovi: „Propusť mě, abych se mohl vrátit domů, do své země.+ 26  Dej mi moje manželky a děti, za které jsem ti sloužil, a půjdu. Vždyť dobře víš, jak jsem ti sloužil.“+ 27  Laban mu řekl: „Pokud jsem získal tvou přízeň, zůstaň prosím. Ze znamení jsem pochopil,* že mi Jehova díky tobě žehná.“ 28  A dodal: „Urči si mzdu a já ti ji dám.“+ 29  Jákob mu odpověděl: „Dobře víš, jak jsem ti sloužil a jak se tvému stádu dobytka u mě dařilo.+ 30  Před mým příchodem jsi měl málo, ale od té doby, co jsem přišel, se tvoje stádo ohromně zvětšilo, protože ti Jehova žehnal. Teď bych rád něco udělal pro vlastní rodinu.“+ 31  Laban se ho zeptal: „Co ti mám dát?“ Jákob odpověděl: „Nemusíš mi dávat nic! Budu znovu pást tvoje stádo a hlídat ho,+ pokud pro mě uděláš toto: 32  Dnes projdeme celým tvým stádem. Vezmeš si všechny skvrnité a strakaté ovce, všechny tmavohnědé beránky a všechny strakaté a skvrnité kozy. Odteď, když se taková zvířata narodí, stanou se mojí mzdou.+ 33  Až si v budoucnu přijdeš prohlédnout moji mzdu, budeš se moct přesvědčit o mojí poctivosti. Pokud u mě najdeš kozy, které nebudou skvrnité nebo strakaté, a beránky, kteří nebudou tmavohnědí, budou se považovat za ukradené.“ 34  Laban na to řekl: „Výborně! Ať je to tak, jak říkáš.“+ 35  Ten den si vzal pruhované a strakaté kozly a všechny skvrnité a strakaté kozy – všechny, na kterých bylo něco bílého – a také všechny tmavohnědé beránky a svěřil je svým synům. 36  Potom je odvedl na vzdálenost třídenní cesty od Jákoba a Jákob pásl Labanova stáda, která zbyla. 37  Pak Jákob vzal čerstvě uříznuté pruty ze sturače, mandloně a platanu a na některých místech oloupal kůru, takže na nich vznikly bílé skvrny. 38  Oloupané pruty pak položil do napájecích žlabů, ze kterých zvířata pila vodu, aby se na ně dívala, když se přijdou napít a budou se pářit. 39  Zvířata se tedy před pruty pářila a rodila se jim pruhovaná, skvrnitá a strakatá mláďata. 40  Pak Jákob odděloval beránky a obracel zbylá zvířata směrem k pruhovaným a tmavohnědým zvířatům v Labanových stádech. Potom oddělil svoje vlastní stáda a nemíchal je s těmi Labanovými. 41  Vždycky když se pářila silná zvířata, Jákob položil pruty do žlabů, aby se na ně dívala a mohla se pářit u nich. 42  Ale když přicházela slabá zvířata, nepokládal je tam. A tak slabá zvířata vždycky připadla Labanovi a silná Jákobovi.+ 43  A Jákob velmi zbohatl. Získal velká stáda ovcí a koz, sluhy a služky a velbloudy a osly.+

Poznámky

Dosl. „plod lůna“.
Dosl. „aby porodila na moje kolena“.
Znamená „soudce“.
Znamená „mé zápasy“.
Znamená „štěstí“.
Znamená „šťastný, štěstí“.
Nebo „mzdu najatého dělníka“.
Znamená „on je mzda“.
Znamená „snášení“.
Dosl.: „Bůh jí naslouchal a otevřel její lůno.“
Zkrácený tvar jména Josifjáš, které znamená „kéž Jah přidá (zvýší)“.
Nebo „viděl jsem důkazy“.