Žalmy 57:1–11
Pro dirigenta: na „Nenič“. Od Davida. Miktam.* Když utekl před Saulem do jeskyně.+
57 Projev mi přízeň, Bože, projev mi přízeň,vždyť u tebe hledám útočiště,+hledám útočiště ve stínu tvých křídel, dokud nepominou těžkosti.+
2 Volám k Nejvyššímu Bohu,k pravému Bohu, který je kvůli mně ukončí.
3 Pošle z nebe pomoc a zachrání mě.+
Zmate toho, kdo po mně chňape. (Sela)
Bůh sešle svou věrnou lásku a věrnost.+
4 Jsem obklíčený lvy,+musím ulehnout mezi lidi, kteří mě chtějí sežrat.
Jejich zuby jsou kopí a šípya jejich jazyk je ostrý meč.+
5 Buď vyvýšen nad nebesa, Bože,ať je tvá sláva nad celou zemí.+
6 Mým nohám nastražili síť,+pod tíhou úzkosti se skláním.+
Vykopali přede mnou jámu,ale sami do ní spadli.+ (Sela)
7 Mé srdce je stálé, Bože,+mé srdce je stálé.
Budu zpívat a hrát.
8 Probuď se, mé nitro!*
Probuď se, lyro, ty také, harfo!
Probudím úsvit.+
9 Budu tě chválit mezi národy, Jehovo,+mezi národy tě budu chválit zpěvem.*+
10 Vždyť tvá věrná láska je velká, vysoká jako nebesa,+a tvá věrnost sahá až do oblak.
11 Buď vyvýšen nad nebesa, Bože,ať je tvá sláva nad celou zemí.+
