Římanům 4:1–25

  • Abraham byl prohlášen za bezúhonného díky víře (1–12)

    • Abraham, otec těch, kdo mají víru (11)

  • Slib byl dán na základě víry (13–25)

4  Co tedy řekneme? Co získal náš praotec* Abraham?  Kdyby byl Abraham prohlášen za bezúhonného* díky skutkům, měl by se čím chlubit, ale ne před Bohem.  Vždyť co říká Písmo? „Abraham uvěřil Jehovovi,* a byl proto považován za bezúhonného.“*+  Tomu, kdo pracuje, se plat nedává z nezasloužené laskavosti, ale z povinnosti.*  Kdo se naproti tomu nespoléhá na své skutky,* ale věří v toho, kdo prohlašuje bezbožného za bezúhonného,* ten je díky své víře považován za bezúhonného.*+  I David přece ukazuje, že šťastný je ten, koho Bůh považuje za bezúhonného* ne na základě skutků, když říká:  „Šťastní jsou ti, kterým byly prominuty jejich špatné skutky a jejichž hříchy byly odpuštěny.*  Šťastný je člověk, jehož hřích Jehova* vůbec nebude brát v úvahu.“+  Jsou tedy šťastní jen obřezaní, nebo také ti neobřezaní?+ Vždyť říkáme: „Abraham byl díky své víře považován za bezúhonného.“*+ 10  Kdy za něj byl považován? Když byl obřezaný, nebo když byl neobřezaný? Když byl ještě neobřezaný. 11  A přijal znamení,+ totiž obřízku, jako potvrzení* toho, že ho Bůh schválil* díky víře, kterou měl ještě jako neobřezaný. Mohl se tak stát otcem všech, kdo mají víru,+ i když jsou neobřezaní, a jsou díky ní považováni za bezúhonné.* 12  A mohl se stát otcem i těch, kdo jsou obřezaní – nejen těch, kdo lpí na obřízce, ale také těch, kdo jdou ve stopách víry, kterou měl náš otec Abraham,+ když byl ještě neobřezaný. 13  Slib, že Abraham zdědí svět,+ nedostal on ani jeho potomstvo* díky dodržování Zákona, ale díky Božímu schválení* vyplývajícímu z víry.+ 14  Vždyť pokud jsou dědici ti, kdo lpí na Zákonu, pak je víra zbytečná a slib ztratil smysl. 15  Zákon ve skutečnosti vede k Božímu hněvu,+ ale kde není zákon, tam není ani provinění.+ 16  Slib byl proto dán na základě víry, aby byl projevem nezasloužené laskavosti+ a platil pro celé Abrahamovo potomstvo*+ – nejen pro ty, kdo lpí na Zákonu, ale také pro ty, kdo mají víru jako Abraham, který je otcem nás všech.+ 17  (Tak je to i napsáno: „Ustanovil jsem tě za otce mnoha národů.“+) Stalo se to před zraky Boha, kterému Abraham věřil a který dává život mrtvým a mluví o tom, co není, jako by to už bylo.* 18  I když nebyla naděje, přesto s nadějí věřil, že se stane otcem mnoha národů, jak to bylo řečeno: „Tolik bude tvých potomků.“*+ 19  A nezeslábl ve víře, i když si uvědomoval, že jeho tělo je už jakoby mrtvé (vždyť mu bylo asi 100 let+) a že stejně tak je mrtvé* i lůno Sáry.+ 20  Díky Božímu slibu nezapochyboval a neztratil víru. Ze své víry čerpal sílu, vzdal Bohu slávu 21  a byl pevně přesvědčený, že to, co Bůh slíbil, také dokáže splnit.+ 22  Proto „byl považován za bezúhonného“.*+ 23  Slova „byl považován“ nebyla napsána jen kvůli němu,+ 24  ale také kvůli nám. I my budeme považováni za bezúhonné,* protože věříme v toho, kdo vzkřísil z mrtvých našeho Pána Ježíše.+ 25  Ten byl vydán na smrt kvůli našim hříchům+ a byl vzkříšen, abychom byli prohlášeni za bezúhonné.*+

Poznámky

Dosl. „náš praotec podle těla“.
Nebo „spravedlivého“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „bylo mu to počítáno za spravedlnost“.
Nebo „jako dluh“.
Dosl. „nepracuje“.
Nebo „spravedlivého“.
Nebo „tomu je jeho víra počítána za spravedlnost“.
Nebo „komu Bůh počítá spravedlnost“.
Dosl. „přikryty“.
Nebo: „Abrahamovi byla jeho víra počítána za spravedlnost.“
Nebo „záruku“, dosl. „pečeť“.
Nebo „že je spravedlivý“.
Nebo „a je jim díky ní připočtena spravedlnost“.
Dosl. „semeno“.
Nebo „díky spravedlnosti“.
Dosl. „semeno“.
Nebo možná „a povolává k existenci to, co neexistuje“.
Dosl. „semene“.
Nebo „neplodné“.
Nebo „bylo mu to počítáno za spravedlnost“.
Nebo „i nám to bude počítáno za spravedlnost“.
Nebo „spravedlivé“.