Římanům 2:1–29

2  Pokud ale soudíš, člověče, jsi neomluvitelný, ať jsi kdokoli.+ Když totiž někoho soudíš, odsuzuješ sám sebe, protože ty, který soudíš, děláš to samé.+  Víme, že Bůh soudí v souladu s pravdou a odsuzuje ty, kdo takové věci dělají.  Myslíš si, člověče, že unikneš Božímu soudu, když soudíš ty, kdo takové věci dělají, a přitom sám děláš to samé?  Nebo snad pohrdáš bohatstvím Boží laskavosti,+ shovívavosti*+ a trpělivosti?+ Nevíš, že Bůh tě chce ve své laskavosti přivést k pokání?+  Svou tvrdohlavostí a nekajícným srdcem proti sobě hromadíš hněv, který se projeví v den hněvu a Božího spravedlivého soudu.+  Bůh odplatí každému podle jeho skutků:+  Těm, kdo vytrvalostí v dobrých skutcích usilují o slávu, čest a neporušitelnost, dá věčný život,+  ale těm, kdo vyvolávají spory, neposlouchají pravdu a dělají to, co není správné, dá pocítit vztek a hněv.+  Těžkosti a tíseň čekají každého člověka, který dělá to, co je špatné, nejdřív Žida a pak také Řeka. 10  Ale každého, kdo koná dobro, nejdřív Žida+ a pak také Řeka,+ čeká sláva, čest a pokoj. 11  Bůh je totiž nestranný.+ 12  Všichni, kdo hřešili bez zákona, bez zákona zahynou+ a všichni, kdo hřešili pod zákonem, budou souzeni podle zákona.+ 13  V Božích očích totiž nejsou bezúhonní* ti, kdo zákon slyší, ale za bezúhonné* budou prohlášeni ti, kdo zákon dodržují.+ 14  Když lidé z jiných národů, kteří nemají zákon,+ přirozeně dělají to, co zákon vyžaduje, pak přestože zákon nemají, jsou zákonem sami sobě. 15  Je na nich vidět, že mají podstatu zákona vepsanou do srdce, a jako svědek slouží také jejich svědomí. Jejich myšlenky je obviňují, nebo naopak omlouvají. 16  V souladu s dobrou zprávou, kterou oznamuji, se to ukáže v den, kdy bude Bůh prostřednictvím Krista Ježíše soudit+ to, co lidé drželi v tajnosti. 17  Ty si říkáš Žid,+ spoléháš se na Zákon, chlubíš se Bohem, 18  znáš jeho vůli a umíš posoudit, co je opravdu důležité, protože jsi vyučován* ze Zákona.+ 19  Myslíš si, že jsi vůdcem slepých, světlem pro ty, kdo jsou ve tmě, 20  vychovatelem nerozumných a učitelem dětí a že rozumíš základům poznání a pravdy obsažených v Zákoně. 21  Ty tedy vyučuješ druhého, a sám sebe nevyučuješ?+ Ty kážeš: „Nekraď“,+ a sám kradeš? 22  Ty říkáš: „Necizolož“,+ a sám cizoložíš? Tobě se hnusí modly, a přitom vykrádáš chrámy? 23  Ty se chlubíš Zákonem, a přitom porušováním Zákona zneuctíváš Boha? 24  Vždyť jak je napsáno, „kvůli vám se Božímu jménu rouhají mezi národy“.+ 25  Obřízka+ je užitečná jen tehdy, když dodržuješ Zákon.+ Když ale Zákon porušuješ, je to, jako bys obřezaný nebyl. 26  Pokud tedy neobřezaný člověk+ dodržuje požadavky Zákona, nebude snad považován za obřezaného?+ 27  Člověk neobřezaný na těle, který se řídí Zákonem, bude soudit tebe, který sice máš psaný zákoník a jsi obřezaný, ale Zákon porušuješ. 28  Pravým Židem totiž není ten, kdo je jím navenek,+ a pravá obřízka není patrná na těle.+ 29  Pravým Židem je ten, kdo je jím uvnitř,+ a pravá obřízka je obřízka srdce+ duchem, ne psaným zákoníkem.+ Takový člověk si získává chválu od Boha, ne od lidí.+

Poznámky

Nebo „snášenlivosti“.
Nebo „spravedliví“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „spravedlivé“.
Nebo „ústně poučován“.