Skutky 25:1–27

25  Proto Festus, když nastoupil+ [vládu nad] provincií,* odešel o tři dny později z Cesareje do Jeruzaléma;+  a přední kněží a židovští přední muži mu poskytli informace+ proti Pavlovi. Začali ho tedy snažně prosit  a vyžadovali si jako [projev] přízně proti tomu [muži], aby pro něj poslal, aby přišel do Jeruzaléma, jelikož nastražili zálohu,+ aby ho cestou usmrtila.  Festus však odpověděl, že Pavel má být držen v Cesareji a že on sám se tam záhy odebere.  „Ať jdou tedy se mnou ti, kteří mají mezi vámi moc,“ řekl, „a žalují ho,+ je-li na tom muži něco nepřístojného.“  Když tedy mezi nimi strávil ne více než osm nebo deset dnů, odešel do Cesareje, příští den se posadil na soudcovský stolec+ a přikázal, aby přivedli Pavla.  Když přišel, postavili se kolem něho Židé, kteří přišli z Jeruzaléma, a vznášeli proti němu mnohá a vážná obvinění,+ která nebyli schopni doložit.  Ale Pavel na obhajobu řekl: „Nedopustil jsem se žádného hříchu proti židovskému Zákonu ani proti chrámu+ ani proti césarovi.“*+  Festus, který toužil získat přízeň+ Židů, Pavlovi odpověděl a řekl: „Přeješ si jít do Jeruzaléma a být tam přede mnou kvůli tomu souzen?“+ 10  Pavel však řekl: „Stojím před césarovým+ soudcovským stolcem, kde mám být souzen. Židům jsem vůbec neukřivdil,+ jak také sám zcela dobře shledáváš. 11  Jestliže jsem na jedné straně skutečně provinilcem+ a dopustil jsem se něčeho, co zasluhuje smrt,+ nedoprošuji se, abych nezemřel; jestliže na druhé straně neexistuje nic z toho, pro co mě tito [muži] žalují, nikdo mě jim nemůže vydat jako [projev] přízně. Odvolávám se k césarovi!“+ 12  Když si Festus promluvil se shromážděním rádců, odpověděl: „K césarovi ses odvolal, k césarovi půjdeš.“ 13  Když uplynulo několik dnů, přijeli na zdvořilostní návštěvu k Festovi do Cesareje král Agrippa* a Bereniké.* 14  Protože tam trávili více dnů, Festus tedy předložil králi záležitosti týkající se Pavla a řekl: „Je tu jistý muž, kterého Felix zanechal jako vězně, 15  a když jsem byl v Jeruzalémě, informovali+ mě o něm přední kněží a židovští starší muži* a žádali pro něho odsuzující rozsudek. 16  Odpověděl jsem jim však, že to není římský postup, aby jako [projev] přízně byl kdokoli vydán dříve, než se obžalovaný člověk setká tváří v tvář se svými žalobci+ a dostane příležitost mluvit na svou obhajobu ohledně stížnosti. 17  Když se tu tedy sešli, neotálel jsem, ale příští den jsem se posadil na soudcovský stolec a přikázal jsem, aby přivedli toho muže. 18  Žalobci vystoupili, ale nepředložili žádné obvinění+ z ničemných věcí, které jsem u něho předpokládal. 19  Měli s ním prostě určité spory ohledně svého vlastního uctívání+ božstva* a ohledně jistého Ježíše, který je mrtev, ale o kterém Pavel tvrdil, že je naživu.+ 20  Protože jsem byl ze sporu o těch záležitostech na rozpacích, přistoupil jsem k tomu, abych se zeptal, zda by chtěl jít do Jeruzaléma a tam být souzen ohledně těch záležitostí.+ 21  Ale když se Pavel odvolal,+ aby byl držen, než Vznešený* rozhodne, přikázal jsem, aby byl držen, dokud ho nepošlu k césarovi.“ 22  A Agrippa [řekl] Festovi: „Sám bych také rád slyšel toho člověka.“+ „Zítra ho jistě uslyšíš,“ řekl. 23  Agrippa a Bereniké tedy příští den přišli s velkou okázalostí+ a vstoupili do audienční síně spolu s vojenskými veliteli* i vznešenými muži města, a když dal Festus příkaz, Pavla přivedli. 24  A Festus řekl: „Králi Agrippo a všichni muži, kteří jste s námi přítomni, hledíte na toho, kvůli němuž se na mne společně obrátilo celé množství Židů v Jeruzalémě i zde a křičeli, že již nemá žít.+ 25  Uvědomil jsem si však, že se nedopustil ničeho, co zasluhuje smrt.+ Když se tedy tento [muž] sám odvolal+ ke Vznešenému, rozhodl jsem se ho poslat. 26  Ale nemám nic určitého, co bych o něm [svému] pánovi* napsal. Přivedl jsem ho tedy před vás, a zejména před tebe, králi Agrippo, abych měl co napsat, až dojde k soudnímu vyšetřování.+ 27  Zdá se mi totiž nerozumné posílat vězně a ani neuvést obvinění proti němu.“

Poznámky

Tedy Judeou, přičemž Cesarea byla sídlem místodržitele.
Nebo „císaři“.
Tedy Herodes Agrippa II.
Sestra Heroda Agrippy II., která s ním však žila v krvesmilstvu.
Nebo „starší“. Řec. pre·sbyʹte·roi.
„Uctívání božstva.“ Dosl. „děs z démonů“. Řec. dei·si·dai·mo·niʹas; lat. su·per·sti·ti·oʹne; J17,18 „služby jejich Bohu“. Viz 17:22 ppč.
Nebo „Augustus; císař“. Řec. Se·ba·stouʹ; lat. Au·guʹsti. Titul Nerona Caesara, v pořadí čtvrtého císaře od Octaviana, který titul Augustus měl jako první.
Dosl. „s chiliarchy“.
Nebo „Pánovi“.