Rut 2:1–23

2  A Noemi měla příbuzného*+ svého manžela, zámožného muže,+ z Elimelekovy rodiny, a ten se jmenoval Boaz.*+  Moabka Rut časem řekla Noemi: „Dovol mi, prosím, jít na pole a paběrkovat mezi klasy,+ abych šla za kýmkoli, v jehož očích bych našla přízeň.“ Řekla jí tedy: „Jdi, má dcero.“  Na to odešla a vstoupila a začala paběrkovat na poli za ženci.+ Náhodou tak narazila na kus pole patřící Boazovi,+ který byl z Elimelekovy+ rodiny.  A pohleďme, Boaz přišel z Betléma a přistoupil k tomu, aby řekl žencům: „Jehova buď s vámi.“+ Řekli mu zase: „Požehnej ti Jehova.“+  Potom řekl Boaz+ mladému muži, který byl dosazen nad ženci: „Komu patří ta mladá žena?“  Mladý muž dosazený nad ženci tedy odpověděl a řekl: „Ta mladá žena je Moabka,+ která se vrátila s Noemi z moabského pole.+  Pak řekla: ‚Dovol mi, prosím, paběrkovat+ a budu jistě sbírat za ženci mezi požatými klasy.‘ A tak vstoupila a byla na nohou od toho času ráno až doteď, kdy právě chvilku sedí v domě.“+  Později řekl Boaz Rut: „Slyšela jsi, má dcero, že ano? Neodcházej paběrkovat na jiné pole,+ a nepřejdeš také z tohoto místa, a tak bys měla zůstávat blízko mých mladých žen.+  Nespouštěj oči z pole, které budou sklízet, a půjdeš s nimi. Což jsem nepřikázal mladým mužům, aby se tě nedotýkali+? Až budeš mít žízeň, půjdeš také k nádobám a napiješ se z toho, co mladí muži načerpají.“+ 10  Na to padla na tvář, sklonila se k zemi+ a řekla mu: „Jak to, že jsem našla přízeň v tvých očích, takže si mě všímají, když jsem cizinka?“+ 11  Pak Boaz odpověděl a řekl jí: „Podali mi obšírnou zprávu+ o všem, co jsi učinila pro svou tchyni po smrti svého manžela+ a jak jsi přistoupila k tomu, abys opustila svého otce a svou matku a zemi svých příbuzných a abys šla k lidu, který jsi dříve neznala.+ 12  Kéž Jehova odmění způsob tvého jednání+ a kéž se ti dostane dokonalé mzdy+ od Jehovy, BOHA Izraele, pod jehož křídla jsi přišla hledat útočiště.“+ 13  Na to řekla: „Ať najdu přízeň v tvých očích, můj pane, protože jsi mě utěšil a protože jsi mluvil povzbudivě ke* své služce,+ ačkoli bych sama nemohla být [ani] jako jedna z tvých služek.“+ 14  A v době jídla Boaz přistoupil k tomu, aby jí řekl: „Přibliž se sem a sníš trochu chleba+ a namočíš svůj kousek v octu.“ A tak se posadila vedle ženců a on jí podával pražené zrní+ a ona jedla, takže se nasytila, a ještě jí něco zbylo. 15  Pak vstala, aby paběrkovala.+ Boaz nyní přikázal svým mladým mužům a řekl: „Nechte ji paběrkovat také mezi požatými klasy a nebudete ji obtěžovat.+ 16  A jistě byste pro ni měli také vytáhnout něco ze svazků klasů a necháte je za sebou, aby je mohla paběrkovat,+ a nebudete jí spílat.“ 17  A dále paběrkovala na poli až do večera+ a potom vymlátila+ to, co napaběrkovala, a bylo toho asi efa*+ ječmene. 18  Pak to vzala a šla do města a její tchyně uviděla,* co napaběrkovala. Potom vyndala jídlo, které jí zbylo, když se nasytila,+ a dala jí je. 19  A její tchyně jí řekla: „Kde jsi dnes paběrkovala a kde jsi pracovala? Kéž je požehnáno tomu, kdo si tě povšiml.“+ A tak své tchyni pověděla, u koho pracovala; a přikročila k tomu, aby řekla: „Ten muž, u něhož jsem dnes pracovala, se jmenuje Boaz.“ 20  Na to Noemi řekla své snaše: „Požehnaný buď on od Jehovy,+ který neopustil svou milující laskavost+ [projevovanou] živým a mrtvým.“+ A Noemi přikročila k tomu, aby jí řekla: „Ten muž je náš příbuzný.+ Je jedním z našich výkupců.“*+ 21  Moabka Rut pak řekla: „Řekl mi také: ‚Měla by ses držet blízko mladých lidí, kteří jsou moji, než ukončí celou žeň, kterou mám.‘“+ 22  Noemi+ tedy řekla své snaše+ Rut: „Je lépe, má dcero, abys vycházela s jeho mladými ženami, aby tě na jiném poli neobtěžovali.“+ 23  A dále zůstávala blízko Boazových mladých žen, aby paběrkovala, dokud neskončí žeň ječmene+ a žeň pšenice. A dál bydlela se svou tchyní.+

Poznámky

Nebo „známého“.
Možná znamená „v síle“.
Dosl. „mluvil k srdci“.
Asi 22 l.
„A její tchyně uviděla“, MLXX; SyVg „a ukázala své tchyni“.
Nebo „jeden z našich příbuzných s právem vykoupit (vyplatit)“. Heb. mig·go·ʼaleʹnu, j. č.; v některých heb. rkp. mn. č.