Jozue 10:1–43

10  A jakmile jeruzalémský král Adoni-cedek uslyšel, že Jozue dobyl Ai+ a pak ho zasvětil zničení,+ právě jako učinil Jerichu+ a jeho králi,+ že tak učinil Ai a jeho králi+ a že obyvatelé Gibeonu uzavřeli s Izraelem mír+ a zůstávají v jejich středu, stalo se,  že dostal* velmi velký strach,+ protože Gibeon byl velké město, jako jedno z královských měst,* a protože byl větší než Ai,+ a všichni jeho muži byli silní.  Adoni-cedek, jeruzalémský král,+ proto poslal k Hohamovi, hebronskému králi,+ a k Piramovi, jarmutskému králi,+ a k Jafiovi, lakišskému králi,+ a k Debirovi, eglonskému králi,+ a řekl:  „Přijďte ke mně a pomozte mi a udeřme Gibeon, protože uzavřel mír s Jozuem a izraelskými syny.“+  Na to se společně shromáždili a vyšli, pět králů Amorejců;+ jeruzalémský král, hebronský král, jarmutský král, lakišský král, eglonský král, ti a všechny jejich tábory, a přistoupili k tomu, aby tábořili proti Gibeonu a aby proti němu válčili.  Gibeonští muži tedy poslali k Jozuovi do tábora v Gilgalu+ a řekli: „Neodtahuj ruku od svých otroků.+ Přitáhni k nám rychle a zachraň nás přece a pomoz nám, neboť se proti nám sebrali všichni králové Amorejců, kteří obývají hornatý kraj.“  A tak Jozue vystoupil z Gilgalu, on a s ním všichni válečníci+ a všichni stateční, silní muži.+  Potom řekl Jehova Jozuovi: „Neboj se jich,+ neboť jsem ti je dal do ruky.+ Ani jeden muž z nich proti tobě nepovstane.“+  A Jozue přistoupil k tomu, aby proti nim táhl nečekaně. Vystupoval z Gilgalu po celou noc. 10  A Jehova je před Izraelem uvrhl ve zmatek,+ a oni* je začali zabíjet velkým pobíjením u Gibeonu+ a pronásledovali je cestou stoupání Bet-choronu a zabíjeli je až do Azeky+ a Makkedy.+ 11  A zatímco prchali před Izraelem a byli na klesání Bet-choronu, stalo se, že Jehova na ně z nebes vrhal velké kameny+ až do Azeky, takže umírali. Těch, kteří zemřeli od krup, bylo více než těch, které izraelští synové zabili mečem. 12  A Jozue potom přistoupil k tomu, aby mluvil k Jehovovi, v den, kdy Jehova zanechal Amorejce izraelským synům, a přikročil k tomu, aby řekl před očima Izraele: „Slunce,+ buď nehybné* nad Gibeonem,+a měsíci, nad nížinou Aijalon.“+ 13  Slunce proto zůstalo nehybné a měsíc se opravdu zastavil, dokud se národ nemohl pomstít nepřátelům.+ Není to napsáno v knize Jašar?*+ A slunce zůstalo stát uprostřed nebes a nechvátalo zapadat asi tak po celý den.+ 14  A žádný den se neprokázal být takový jako onen, ani před ním, ani po něm, v němž Jehova naslouchal hlasu muže,+ neboť Jehova sám bojoval za Izrael.+ 15  Potom se Jozue a s ním celý Izrael vrátili do tábora v Gilgalu.+ 16  Mezitím těch pět králů uprchlo+ a schovávali se v jeskyni u Makkedy.+ 17  Potom Jozuovi podali zprávu, jež říkala: „Bylo nalezeno pět králů schovaných v jeskyni u Makkedy.“+ 18  Na to Jozue řekl: „Přivalte velké kameny k otvoru jeskyně a určete nad tím muže, aby je střežili. 19  Pokud jde o vás, vy se nezastavujte. Hoňte své nepřátele a udeřte jejich zadní voj.+ Nedovolte jim, aby vstoupili do svých měst, neboť Jehova, váš Bůh, je dal do vašich rukou.“+ 20  A jakmile je Jozue a izraelští synové pozabíjeli velmi velikým pobitím, dokud jedni nedospěli ke svému konci+ a druzí, kteří z nich přece přežili, neunikli a nevstoupili do opevněných měst,+ stalo se, že 21  se pak všechen lid začal vracet v pokoji k Jozuovi do tábora u Makkedy. Ani jeden muž nepohnul dychtivě svým jazykem proti izraelským synům.+ 22  Jozue potom řekl: „Otevřte otvor jeskyně a vyveďte ke mně z jeskyně těch pět králů.“ 23  Na to tak učinili a vyvedli k němu z jeskyně těch pět králů, jeruzalémského krále,+ hebronského krále,+ jarmutského krále, lakišského krále,+ eglonského krále.+ 24  A stalo se, že jakmile vyvedli ty krále k Jozuovi, Jozue přistoupil k tomu, aby zavolal všechny izraelské muže a aby řekl velitelům válečníků, kteří šli s ním: „Přistupte. Vložte nohy na šíje těchto králů.“+ Přistoupili tedy a vložili jim nohy na šíje.+ 25  A Jozue přikročil k tomu, aby jim řekl: „Nebojte se ani se neděste.+ Buďte odvážní a silní, neboť podobně učiní Jehova všem vašim nepřátelům, proti kterým válčíte.“+ 26  A potom Jozue přistoupil k tomu, aby je udeřil a usmrtil je a pověsil je na pět kůlů,* a zůstali na kůlech pověšeni až do večera.+ 27  A stalo se, že v čase západu slunce Jozue přikázal, a sňali je z kůlů+ a hodili je do jeskyně, kde se schovávali. K otvoru jeskyně potom umístili velké kameny — právě až do tohoto dne. 28  A Jozue v ten den dobyl Makkedu+ a udeřil ji ostřím meče. Pokud jde o jejího krále, jej a každou duši,* která v ní byla, zasvětil zničení.+ Nezanechal žádného přežijícího. Učinil tedy králi Makkedy,+ právě jako učinil králi Jericha. 29  Potom Jozue a s ním celý Izrael přešli z Makkedy do Libny a válčili proti Libně.+ 30  Jehova tedy dal také ji a jejího krále do ruky Izraele a udeřili ji a každou duši, která v ní byla, ostřím meče. Nezanechali v ní jediného přežijícího. Učinili jejímu králi, právě jako učinili králi Jericha.+ 31  Dále Jozue a s ním celý Izrael přešli z Libny do Lakiše+ a tábořili kolem něho a válčili s ním. 32  Jehova tedy dal Lakiš do ruky Izraele, takže jej druhý den dobyli a udeřili jej a každou duši, která v něm byla, ostřím meče,+ podle všeho, co udělali s Libnou. 33  Potom Horam, gezerský král,+ vyšel na pomoc Lakiši. Jozue tedy jej a jeho lid srážel, dokud z něho nezanechal ani jediného přežijícího.+ 34  Potom Jozue a s ním celý Izrael přešli z Lakiše do Eglonu+ a tábořili kolem něho a válčili proti němu. 35  A v ten den ho dobyli a začali jej zasahovat ostřím meče a každou duši, která v něm byla, zasvětili v ten den zničení, podle všeho, co udělali s Lakišem.+ 36  Potom Jozue a s ním celý Izrael vyšli z Eglonu do Hebronu+ a začali proti němu válčit. 37  A dobyli ho a udeřili ostřím meče jej a jeho krále a všechna jeho městečka a každou duši, která v něm byla. Nezanechal jediného přežijícího, podle všeho, co udělal s Eglonem. Tak zasvětil zničení jej a každou duši, která v něm byla.+ 38  Nakonec se Jozue a celý Izrael s ním vrátili do Debiru+ a začal proti němu válčit. 39  A zmocnil se ho a jeho krále a všech jeho městeček a udeřili je ostřím meče a každou duši, která v něm byla, zasvětili zničení.+ Nezanechal jediného přežijícího.+ Tak udělal s Debirem a jeho králem, právě jako udělal s Hebronem a jako udělal s Libnou a jejím králem.+ 40  A Jozue přistoupil k tomu, aby udeřil celou zemi hornatého kraje+ a Negeb+ a Šefelu*+ a svahy+ a všechny jejich krále. Nezanechal jediného přežijícího a všechno, co dýchalo,*+ zasvětil zničení,+ právě jak přikázal Jehova, BŮH Izraele.+ 41  A Jozue je srážel od Kadeš-barneje+ ke Gaze+ a po celé zemi Gošen+ a ke Gibeonu.+ 42  A Jozue se zmocnil všech těch králů a jejich země najednou,+ protože to byl Jehova, BŮH Izraele, kdo bojoval za Izrael.+ 43  Potom se Jozue a celý Izrael s ním vrátili do tábora v Gilgalu.+

Poznámky

„Dostal“, SyVg; MLXX „dostali“.
Dosl. „měst království“.
„Oni“, TLagardianSy; M „on“, v kolektivním smyslu, vztahuje se na Izrael; řec. Kyʹri·os, „Jehova“.
Nebo „buď zticha (mlč)“.
Nebo „Přímý“.
Dosl. „stromů“. Řec. xyʹlon; lat. stiʹpi·tes, „sloupů; kmenů“.
„Každou duši.“ Heb. kol-han·neʹfeš; řec. pan em·pneʹon, „všechno dýchající“.
Nebo „nížinu“.
Dosl. „každý dech“. Řec. pan em·pneʹon zo·esʹ, „každého, kdo dýchal život“; Vg „všechno, co mohlo dýchat“.