Jan 19:1–42

19  Proto vzal tehdy Pilát Ježíše a zmrskal ho.+  A vojáci upletli korunu z trní a dali mu ji na hlavu, oděli ho purpurovým svrchním oděvem;+  začali k němu přistupovat a říkat: „Dobrý den, ty Králi Židů!“ Také ho políčkovali.+  A Pilát vyšel opět ven a řekl jim: „Podívejte se, vedu vám ho ven, abyste věděli, že na něm neshledávám žádnou vinu.“+  Ježíš tedy vyšel ven a měl na sobě trnovou korunu a purpurový svrchní oděv. A řekl jim: „Pohleďte, člověk!“*  Když ho však uviděli přední kněží a úředníci, křičeli a říkali: „Přibij [ho] na kůl!* Přibij [ho] na kůl!“+ Pilát jim řekl: „Vezměte si ho sami a přibijte ho na kůl, neboť já na něm neshledávám žádnou vinu.“+  Židé mu odpověděli: „Máme zákon+ a podle toho zákona má zemřít, protože ze sebe dělal Božího syna.“+  Proto když Pilát slyšel tuto řeč, dostal tím větší strach;  a vstoupil opět do místodržitelova paláce a řekl Ježíšovi: „Odkud jsi?“ Ale Ježíš mu nedal žádnou odpověď.+ 10  Pilát mu tedy řekl: „Ty se mnou nemluvíš?+ Nevíš, že mám autoritu propustit tě a mám autoritu přibít tě na kůl?“ 11  Ježíš mu odpověděl: „Neměl bys nade mnou vůbec žádnou autoritu,* kdyby ti nebyla propůjčena shora.*+ Proto ten, kdo ti mě vydal, má větší hřích.“ 12  Z toho důvodu Pilát dál hledal, jak ho propustit. Ale Židé křičeli a říkali: „Jestliže ho propustíš, nejsi césarův* přítel. Každý, kdo se dělá králem, mluví proti césarovi.“+ 13  Proto když Pilát slyšel ta slova, vyvedl Ježíše ven a posadil se na soudcovský stolec na místě zvaném Kamenné dláždění, ale hebrejsky Gabʹba·tha. 14  Byla právě příprava+ pasachu; bylo kolem šesté hodiny.* A řekl Židům: „Podívejte se! Váš král!“ 15  Křičeli však: „Pryč [s ním]! Pryč [s ním]! Přibij ho na kůl!“ Pilát jim řekl: „Vašeho krále mám přibít na kůl?“ Přední kněží odpověděli: „Nemáme krále, pouze césara.“+ 16  Proto jim ho tehdy vydal, aby byl přibit na kůl.+ Pak převzali Ježíše. 17  Nesl si sám mučednický kůl*+ a vyšel+ k takzvanému Místu lebky,* které se hebrejsky nazývá Golʹgo·tha;*+ 18  a tam ho přibili na kůl+ a dva jiné [muže] s ním, jednoho na této straně a jednoho na oné, ale Ježíše uprostřed.+ 19  Pilát také napsal nápis a dal ho na mučednický kůl. Bylo napsáno: „Ježíš Nazaretský, Král Židů.“*+ 20  Mnoho Židů tedy četlo ten nápis, protože místo, kde byl Ježíš přibit na kůl, bylo blízko města;+ a byl napsán hebrejsky, latinsky, řecky.* 21  Židovští přední kněží však Pilátovi začali říkat: „Nepiš: ‚Král Židů‘, ale že řekl: ‚Jsem Král Židů.‘“ 22  Pilát odpověděl: „Co jsem napsal, napsal jsem.“ 23  Když vojáci přibili Ježíše na kůl, vzali jeho svrchní oděvy a udělali čtyři díly, pro každého vojáka díl, a spodní oděv. Ale spodní oděv byl beze švu, protože byl utkán odshora po celé délce.+ 24  Řekli proto jeden druhému: „Netrhejme jej, ale rozhodněme o něm losem, čí bude.“ To se stalo, aby se splnil [text] písma: „Rozdělili si mé svrchní oděvy mezi sebou a o mé roucho metali los.“+ A tak to vojáci skutečně udělali. 25  U Ježíšova mučednického kůlu stála však jeho matka+ a sestra jeho matky, Klopova manželka Marie+ a Marie Magdaléna.+ 26  Proto Ježíš, když uviděl svou matku a učedníka, kterého miloval,*+ jak stojí vedle, řekl své matce: „Ženo, podívej se, tvůj syn!“ 27  Dále řekl učedníkovi: „Podívej se, tvá matka!“ A od té hodiny ji učedník vzal k sobě domů. 28  Když pak Ježíš poznal, že je již všechno dovršeno, řekl, aby se dovršil [text] písma: „Mám žízeň.“+ 29  Stála tam nádoba plná kyselého vína. Dali tedy houbu plnou kyselého vína na yzopovou [lodyhu] a přinesli mu ji k ústům.+ 30  Když Ježíš přijal kyselé víno, řekl: „Je dovršeno!“,+ a když sklonil hlavu, vydal [svého] ducha.*+ 31  Potom Židé požádali Piláta, protože byla Příprava,+ aby těla nezůstala+ na mučednických kůlech v Sabatu (neboť den toho Sabatu byl velký),+ aby jim dal zlámat nohy a sejmout [těla].* 32  Vojáci tedy přišli a zlámali nohy prvního i druhého [muže], kteří s ním byli přibiti na kůlech. 33  Když však přišli k Ježíšovi, jelikož viděli, že je již mrtev, nezlámali mu nohy. 34  Jeden z vojáků ho však bodnul do boku kopím+ a ihned vyšla krev a voda. 35  A ten, kdo [to] viděl, vydal svědectví a jeho svědectví je pravé a on ví, že říká pravé věci, abyste také vy věřili.+ 36  To se vskutku stalo, aby se splnil [text] písma: „Ani kost mu nebude rozdrcena.“+ 37  A opět jiný [text] písma říká: „Budou vzhlížet k Tomu, jehož probodli.“+ 38  Pak Josef z Arimatie, který byl Ježíšovým učedníkem, ale tajným ze strachu před Židy,+ požádal Piláta, aby směl sejmout Ježíšovo tělo; a Pilát mu dal povolení.+ Přišel tedy a jeho tělo sňal.+ 39  Také Nikodém, člověk, který k němu poprvé přišel v noci, přinesl svitek* myrhy a aloe, kolem sto liber.*+ 40  Vzali tedy Ježíšovo tělo a ovázali je obinadly s kořením,+ právě jak mají Židé ve zvyku připravovat na pohřeb. 41  Zrovna na místě, kde byl přibit na kůl, byla zahrada a v zahradě nová pamětní hrobka,+ do které nebyl ještě nikdy nikdo položen. 42  Tam pak položili Ježíše, kvůli židovské přípravě,+ protože pamětní hrobka byla blízko.

Poznámky

Nebo „Vizte, člověk!“. Řec. I·douʹ ho anʹthro·pos; lat. ecʹce hoʹmo; J22(heb.) Hin·nehʹ ha·ʼišʹ; J17(heb.) Hin·nehʹ ha·ʼa·dhamʹ, „Pohleďte! Pozemský člověk!“; J18(heb.) Hin·nehʹ hag·ga·verʹ, „Pohleďte! Zdatný muž.“ Srovnej Ze 6:12, ppč. „muž“.
Nebo „Připevni [ho] na kůl (kládu)!“. Viz dodatek 5C.
„Autoritu.“ Řec. e·xou·siʹan; lat. po·te·staʹtem; J17(heb.) rešuthʹ.
Nebo „z nebe“.
Nebo „císařův“. Řec. tou Kaiʹsa·ros.
Tedy asi 12 hod., počítáno od východu slunce.
Viz dodatek 5C.
Viz Mt 27:33, ppč. „Místo lebky“.
„Golgota.Řec. Gol·go·thaʹ; J17,18(heb.) Gol·gol·taʼʹ.
Nebo „měl raději“.
Nebo „přestal dýchat“. Dosl. „vypustil ducha“. Řec. pa·reʹdo·ken to pneuʹma.
Nebo „je“.
„Svitek“, א*B; P66אcAVgSyp „směs“.
„Liber.“ Řec. liʹtras, obvykle ztotožňována s římskou librou, která vážila 327 g; lat. liʹbras.