Habakuk 2:1–20

2  Na svém strážním místě budu stále stát+ a budu zůstávat na baště;* a budu na stráži,+ abych viděl, co bude mluvit mým prostřednictvím*+ a co odvětím na své pokárání.+  A Jehova přistoupil k tomu, aby mi odpověděl a aby řekl: „Zapiš vidění a jasně [je] předlož na tabulkách,+ aby ten, kdo z něho bude nahlas předčítat, mohl [číst] plynně.*+  Vidění je totiž ještě na ustanovený čas+ a stále supí ke konci* a nepoví lež. I kdyby se zdrželo, stále je očekávej; zcela jistě se totiž splní.+ Neopozdí se.  Pohleď, jeho duše* se nadmula;+ není v něm přímá.* Ale pokud jde o spravedlivého, ten zůstane naživu svou věrností.+  A vskutku, protože víno jedná zrádně,+ zdatný muž je sebejistý;+ a nedosáhne svého cíle,+ on, který učinil svou duši prostornou právě jako šeol* a který je jako smrt a nemůže se nasytit.+ A shromažďuje k sobě všechny národy a sbírá k sobě všechny lidi.+  Nepozdvihnou právě ti všichni proti němu příslovečné rčení+ a náznakovou poznámku, narážky na něho? A řekne se: ‚Běda tomu, kdo rozmnožuje, co není jeho+ — ach, jak dlouho!+ —, a kdo proti sobě ztěžuje dluh!  Nepovstanou náhle ti, kdo od tebe vyžadují úrok, a nevzbudí se ti, kdo tebou násilně třesou, a jistě se jim staneš něčím k vyplenění?+  Protože jsi sám oloupil mnoho národů, všichni zbývající z [těch] lidí oloupí tebe,+ kvůli prolévání krve lidstva* a násilí vůči zemi, městečku a všem, kdo v něm bydlí.+  Běda tomu, kdo dosahuje zlého zisku pro svůj dům,+ aby si postavil hnízdo ve výši, a tak byl osvobozen ze sevření* toho, co je neblahé!+ 10  Radil jsi svému domu něco hanebného, odříznutí mnoha národů;+ a tvá duše hřeší.+ 11  Ze zdi totiž žalostně vykřikne i kámen a z díla ze dřeva mu odpoví trám.*+ 12  Běda tomu, kdo staví město krveproléváním* a kdo důkladně založil městečko nespravedlností!+ 13  Pohleď, není to od Jehovy vojsk,* že národy se budou lopotit jen pro oheň a že národnostní skupiny se unaví pro nic za nic?+ 14  Vždyť země bude naplněna poznáním Jehovovy* slávy, jako vody pokrývají moře.+ 15  Běda tomu, kdo svým druhům dává něco k pití a připojuje [k tomu] tvůj vztek* a hněv, aby [je] opil proto,+ aby pohlédl na jejich ohanbí.+ 16  Jistě se nasytíš zneuctěním místo slávou.+ Pij i ty+ a buď považován za neobřezaného.+ Pohár Jehovovy* pravice bude kolovat+ [až] k tobě a na tvé slávě bude potupa; 17  protože tě přikryje násilí [spáchané] na Libanonu+ a dychtění po zvířatech, které je děsí, kvůli prolévání krve lidstva* a násilí [spáchanému] na zemi,+ městečku a všech, kdo v něm bydlí.+ 18  K čemu prospěla vyřezávaná socha,+ když ji vyřezal její tvůrce, litá socha, a ten, kdo poučuje ve falši,+ když tvůrce její podoby v ni důvěřoval do té míry,+ že udělal nehodnotné bohy,* kteří jsou oněmělí?+ 19  Běda tomu, kdo říká kusu dřeva: „Probuď se přece!“, němému kameni: „Vzbuď se! Sám dá poučení!“+ Pohleď, je obložen zlatem a stříbrem+ a uprostřed něho není vůbec žádný dech.*+ 20  Ale Jehova* je ve svém svatém chrámu.*+ Mlč před ním, celá země!‘“+

Poznámky

„Baště.“ Heb. ma·córʹ; řec. peʹtran a syr. kiʼ·faʼ, „skále“; lat. mu·ni·ti·oʹnem, „opevnění“.
Nebo „se mnou; ke mně“.
Dosl. „mohl běžet“.
„A je to odhalení pro konec“, na základě malé opravy.
„Jeho duše.“ Heb. naf·šóʹ; lat. aʹni·ma. Viz dodatek 4A.
„Jestliže se někdo odtahuje, má duše [řec. psy·cheʹ] v něm nemá zalíbení“, LXX.
„Jako šeol.“ Heb. kiš·ʼólʹ; řec. haiʹdes; syr. šiul; lat. in·ferʹnus. Viz dodatek 4B.
Nebo „pozemských lidí“. Heb. ʼa·dhamʹ, j. č., ale v kolektivním smyslu.
Dosl. „z dlaně“. Heb. mik·kafʹ.
Možná „štukatura“.
Dosl. „krvemi“, v heb. mn. č.
„Jehovy vojsk“, MTVg; LXX „Jehovy Všemohoucího“.
Viz dodatek 1C §2.
„Připojuje [k tomu] tvůj vztek.“ Heb. מספ]ח[ חמתך; vypuštěním ח, které může být dittografií, „z misky [nebo číše] tvého vzteku“.
Viz dodatek 1C §2.
Nebo „pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Nebo „bezcenné bohy“. Heb. ʼeli·limʹ; LXX „modly“.
„Dech.“ Heb. ruʹach; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tus.
Viz dodatek 1C §2.
Nebo „v chrámu své svatosti“. Heb. behé·khalʹ qodh·šóʹ; řec. na·oiʹ ha·giʹoi. Viz Mt 23:16 ppč.