Ezra 3:1–13

3  Když nadešel sedmý+ měsíc, izraelští synové byli ve [svých] městech. A lid se začal shromažďovat jako jeden+ muž do Jeruzaléma.+  A Ješua,*+ syn Jehocadakův,* a jeho bratři kněží a Zerubbabel,+ syn Šealtielův,+ a jeho bratři přistoupili k tomu, aby povstali a vystavěli oltář BOHA Izraele, aby na něm obětovali zápalné oběti podle toho, co je napsáno+ v zákoně Mojžíše, muže [pravého] Boha.*  Založili tedy pevně oltář na jeho vlastním stanovišti,+ neboť na ně [přišel] úlek* kvůli národům zemí,*+ a začali na něm obětovat zápalné oběti Jehovovi, zápalné oběti ranní a večerní.+  Pak drželi svátek chýší+ podle toho, co je napsáno,+ se zápalnými oběťmi den co den v počtu podle pravidla, co se patřilo na každý den.+  A potom byla stálá zápalná oběť+ a [oběť] pro novoluní+ a pro všechna Jehovova posvěcená sváteční období+ a pro každého, kdo ochotně obětoval dobrovolný+ dar Jehovovi.  Od prvního dne sedmého měsíce+ a nadále začali obětovat zápalné oběti Jehovovi, když ještě ani nebyl položen základ Jehovova chrámu.*  A přistoupili k tomu, aby dali peníze+ lamačům+ a řemeslníkům+ a jídlo+ a pití a olej+ Sidoncům+ a Tyřanům,+ aby na moře u Joppe+ přivezli cedrové klády z Libanonu,+ podle povolení, které jim udělil perský král Kýros.+  A v druhém roce [od] svého příchodu k domu [pravého] Boha v Jeruzalémě, ve druhém měsíci,+ Zerubbabel,+ syn Šealtielův,+ a Ješua,+ syn Jehocadakův, a ostatní jejich bratři, kněží a Levité a všichni, kteří vyšli ze zajetí+ do Jeruzaléma, začali; a nyní dosadili Levity+ od dvacetiletých výše, aby působili jako dohlížitelé nad dílem Jehovova domu.+  A tak Ješua,+ jeho synové a jeho bratři [a] Kadmiel a jeho synové, synové Judy,* se postavili jako jedna skupina, aby působili jako dohlížitelé nad těmi, kdo konali dílo v domě [pravého] Boha, [také] synové Chenadada,+ jejich synové a jejich bratři, Levité. 10  Když stavitelé položili základ+ Jehovova chrámu, potom kněží v úředním oblečení,+ s trubkami,+ a Levité, synové Asafa,+ s činely,+ se postavili, aby chválili Jehovu podle pokynu+ izraelského krále Davida. 11  A začali odpovídat chválením+ a vzdáváním díků Jehovovi, „neboť je dobrý,+ vždyť jeho milující laskavost* Izraeli je na neurčitý čas“.+ Pokud jde o všechen lid, ten křičel silným křikem,+ jímž chválil Jehovu za položení základu Jehovova domu. 12  A mnozí z kněží+ a Levitů a hlav otcovských domů,+ starci, kteří [kdysi] viděli bývalý dům,+ plakali+ silným hlasem, když se před jejich očima kladl základ+ tohoto domu, zatímco mnozí jiní pozvedali hlas v radostném křiku.+ 13  Lid tedy nerozlišoval zvuk křiku radování+ od zvuku pláče lidu, neboť lid křičel silným křikem, a ten zvuk bylo slyšet až do velké vzdálenosti.

Poznámky

„Jesus“, LXX.
„Jehocadakův“, jako v 1Pa 6:14, 15; Ag 1:1, 12, 14; 2:2, 4; Ze 6:11. Dosl. „Jocadakův“.
„Muže [pravého] Boha.“ Heb. ʼiš-ha·ʼElo·himʹ. Viz dodatek 1F.
Dosl. „protože [to bylo] s úlekem na nich“, M.
„Protože [to bylo] s nepřátelstvím proti nim od národů zemí“, na základě malé opravy v M.
„Když ... chrámu.“ Heb. wehé·khalʹ; lat. temʹplum. Viz Mt 23:16 ppč.
„Hodavjáše“ ve 2:40; v Ne 7:43 ‚Hodevy‘.
Nebo „věrně oddaná láska“.