Ester 9:1–32

9  A ve dvanáctém měsíci, totiž měsíci adaru,+ jeho třináctý den, když bylo načase provést královo slovo a jeho zákon,+ v den, na nějž čekali nepřátelé Židů, aby nad nimi despoticky vládli, došlo dokonce k zvratu v opak,* že totiž Židé despoticky vládli nad těmi, kdo je nenáviděli.+  Židé se sešli+ ve svých městech ve všech soudních oblastech krále Ahasvera,+ aby vložili ruku na ty, kdo hledali jejich škodu,+ a neobstál před nimi žádný muž, neboť děs+ z nich padl na všechny národy.  A všechna knížata+ soudních oblastí a satrapové+ a místodržitelé a vykonavatelé záležitostí,+ jež patřily králi, napomáhali Židům, neboť na ně padl děs+ z Mordekaie.  Mordekai byl totiž v králově domě velký,+ a jeho věhlas+ se rozcházel po všech soudních oblastech, protože muž Mordekai stále vzrůstal.+  A Židé sráželi všechny své nepřátele pobíjením mečem+ a zabíjením a ničením, a těm, kdo je nenáviděli, činili podle své libosti.+  A Židé zabíjeli na hradě Šušanu,+ a bylo zničeno pět set mužů.  Také Paršandatu a Dalfona a Aspatu  a Poratu a Adalju a Aridatu  a Parmaštu a Arisaie a Aridaie a Vaizatu, 10  deset synů+ Hamana,+ syna Hammedatova, toho, jenž projevoval nepřátelství Židům,+ zabili; ale k drancování+ ruku nepřiložili. 11  Toho dne přišel před krále počet zabitých na hradě Šušanu. 12  A král přistoupil k tomu, aby řekl královně Ester:+ „Na hradě Šušanu+ Židé zabíjeli a bylo zničeno* pět set mužů a deset Hamanových synů. Co udělali+ v ostatních králových soudních oblastech?+ A jaká je tvá prosebná žádost? Ano, ať je ti dána!+ A jaká je tvá další žádost?+ Ano, ať je vykonána!“ 13  Ester tudíž řekla: „Jestliže se to králi opravdu zdá dobré,+ ať je také zítra povoleno Židům, kteří jsou v Šušanu, aby činili podle dnešního zákona;+ a ať je deset Hamanových synů pověšeno na kůl.“+ 14  Král tedy řekl, ať se tak učiní.+ Nato byl v Šušanu vydán zákon, a deset Hamanových synů bylo pověšeno. 15  A Židé, kteří byli v Šušanu, přistoupili k tomu, aby se shromáždili také čtrnáctý+ den měsíce adaru, a zabili v Šušanu tři sta mužů; ale k drancování ruku nepřiložili.+ 16  Pokud jde o ostatní Židy, kteří byli v králových soudních oblastech,+ ti se sešli a bylo zastání* pro jejich duše,*+ a sami se pomstili*+ svým nepřátelům, a mezi těmi, kdo je nenáviděli, bylo zabito* sedmdesát pět tisíc; ale k drancování ruku nepřiložili, 17  třináctý den měsíce adaru; a v jeho čtrnáctý [den] byl odpočinek, a učinili* jej dnem hodování+ a radování.+ 18  Pokud jde o Židy, kteří byli v Šušanu, ti se sešli v jeho třináctý+ [den] a v jeho čtrnáctý [den] a odpočinek byl v jeho patnáctý [den], a učinili jej dnem hodování a radování.+ 19  Proto venkovští Židé, obývající města vzdálených oblastí, učinili ze čtrnáctého dne měsíce adaru+ [den] radování+ a hodování a dobrý den+ a [den] vzájemného rozesílání podílů.+ 20  A Mordekai+ přistoupil k tomu, aby zapsal tyto věci a rozeslal písemné doklady všem Židům, kteří byli ve všech soudních oblastech+ krále Ahasvera,* blízkým a vzdáleným, 21  aby jim uložil závazek+ pravidelně dodržovat čtrnáctý den měsíce adaru a jeho patnáctý den v každém jednotlivém roce, 22  podle dnů, v nichž Židé odpočinuli od svých nepřátel,+ a měsíce, který se jim proměnil ze zármutku+ v radování a z truchlení v dobrý den, aby je drželi jako dny hodování a radování a vzájemného rozesílání podílů+ a darů chudým lidem.+ 23  A Židé přijali, co začali dělat a co jim napsal Mordekai. 24  Haman,+ syn Agagovce+ Hammedaty,+ ten, který projevoval nepřátelství všem Židům,+ totiž sám úkladně plánoval proti Židům, že je zničí,+ a dal metat Pur,+ to je Los,+ aby je zneklidnil a zničil je. 25  Ale když Ester* vešla před krále, ten řekl písemným dokladem:+ „Ať se tento špatný úklad,+ který naplánoval proti Židům, vrátí na jeho vlastní hlavu“;+ a pověsili ho a jeho syny na kůl.+ 26  Proto ty dny nazvali Purim, podle jména Pur.+ Proto podle všech slov tohoto dopisu+ a toho, co ve vztahu k tomu viděli a co na ně přišlo, 27  Židé uložili a přijali závazek pro sebe a pro své potomstvo* a pro všechny, kdo se k nim připojují,+ že to nemá pominout, že budou pravidelně v každém jednotlivém roce držet tyto dva dny podle toho, co bylo o nich napsáno, a podle jejich ustanoveného času. 28  A tyto dny se měly připomínat a držet v každé jednotlivé generaci, každé rodině, každé soudní oblasti a každém městě, a tyto dny Purim, ty by neměly pominout ze středu Židů a jejich připomínání+ by nemělo dospět mezi jejich potomstvem ke konci. 29  A královna Ester, dcera Abichajilova,+ a Žid Mordekai přistoupili k tomu, aby napsali se vší důrazností, aby potvrdili tento druhý dopis o Purim. 30  Pak poslal* písemné doklady všem Židům ve sto dvaceti sedmi soudních oblastech,+ [v] Ahasverově říši,+ slovy pokoje a pravdy,+ 31  aby potvrdil tyto dny Purim v jejich ustanovených časech, právě jak jim je uložili Žid Mordekai a královna Ester,+ a právě jak je uložili své vlastní duši* a svému potomstvu,+ záležitosti postů+ a jejich volání o přispění.+ 32  A Esteřin výrok, ten tyto záležitosti Purim+ potvrdil, a bylo to zapsáno do knihy.

Poznámky

„Došlo ... k zvratu v opak.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
„Bylo zničeno.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
„Bylo zastání.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
Nebo „životy“.
„Sami se pomstili svým nepřátelům“, na základě opravy; M „měli klid od svých nepřátel“.
„Se pomstili ... bylo zabito.“ V heb. jsou tato slovesa v infinitivu absolutním, nevyjadřují určitý čas ani určitou osobu.
„Učinili.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
„Artaxerxa“, LXX.
„Ester“, SyVg; M „ona“.
Nebo „semeno“.
„Poslal“, M; SyVg „poslali“.
Nebo „sami sobě“.