Daniel 7:1–28

7  V prvním roce Belšacara,*+ krále Babylóna,* spatřil Daniel na svém lůžku sen a vidění své hlavy.+ Tehdy sen zapsal.+ Pověděl úplnou zprávu o těch záležitostech.  Daniel promluvil a říkal: „Díval jsem se ve svých viděních za noci, a tu, pohleďme — čtyři nebeské větry*+ vzdouvaly ohromné moře.+  A z moře vycházela+ čtyři obrovská zvířata+ a každé se lišilo+ od ostatních.  První se podobalo lvu+ a mělo orlí křídla.+ Díval jsem se dál, až mu byla vytržena křídla, a bylo pozvednuto ze země+ a postavili je na dvě nohy právě jako člověka a bylo mu dáno srdce člověka.+  A tu, pohleďme — jiné zvíře, druhé, jež se podobalo medvědovi.+ A bylo na jedné straně pozdvižené+ a v tlamě mezi zuby mělo tři žebra; a říkali mu: ‚Vstaň, sežer hodně masa.‘+  Potom jsem se díval dál a tu, pohleďme — další [zvíře],* podobné levhartovi,+ ale na zádech* mělo čtyři křídla létajícího tvora. A to zvíře mělo čtyři hlavy+ a vskutku dostalo panství.  Poté jsem se díval dál v nočních viděních a tu, pohleďme — čtvrté zvíře, strašlivé a děsivé a neobyčejně silné.+ A mělo zuby ze železa, veliké. Hltalo a drtilo, a co zbylo, to zašlapávalo nohama. A bylo odlišné od všech [ostatních] zvířat, která byla před ním, a mělo deset rohů.+  Dál jsem si prohlížel ty rohy, a pohleďme, vzešel mezi nimi jiný roh, malý,+ a byly před ním vytrženy tři z těch prvních rohů. A pohleďme, v tom rohu byly oči podobné očím člověka a byla tam ústa mluvící velikášské věci.+  Díval jsem se dál, až byly umístěny trůny*+ a Prastarý na dny*+ se posadil. Jeho oblečení bylo bílé právě jako sníh,+ a vlasy na hlavě měl jako čistou vlnu.+ Jeho trůn byl plameny ohně;+ jeho kola byla hořící oheň.+ 10  Z [místa] před ním tekl a vycházel ohnivý proud.+ Bylo tam tisíc tisíců, kteří mu sloužili,*+ a desettisíckrát deset tisíc, kteří stáli přímo před ním.+ Soudní dvůr*+ zasedl a byly otevřeny knihy. 11  Díval jsem se tehdy dál kvůli zvuku velikášských slov, jež mluvil ten roh;+ díval jsem se dál, až bylo zvíře zabito a jeho tělo bylo zničeno a bylo vydáno hořícímu ohni.+ 12  Pokud však jde o ostatní zvířata,+ jejich panství byla odňata a bylo jim dáno prodloužení života o čas a období.*+ 13  Díval jsem se dál v nočních viděních, a tu, pohleďme — někdo podobný synu člověka*+ přicházel s nebeskými oblaky;+ a získal přístup k Prastarému na dny+ a přivedli ho blízko, až před Něho.+ 14  A bylo mu dáno panství+ a důstojnost+ a království,*+ aby dokonce jemu sloužily všechny národy, národnostní skupiny a jazyky.+ Jeho panství je panství trvající na neurčito, které nepomine, a jeho království [je království], které nebude zničeno.+ 15  Pokud jde o mne, Daniela, můj duch* byl kvůli tomu uvnitř stísněn a vidění mé hlavy, ta mě začala lekat.+ 16  Přiblížil jsem se k jednomu z těch, kdo stáli, abych ho požádal o spolehlivou informaci o tom všem.+ A řekl mi, když přikročil k tomu, aby mi dal na vědomí samotný výklad těch záležitostí: 17  ‚Pokud jde o tato obrovská zvířata, protože jsou čtyři,+ jsou čtyři králové, kteří povstanou ze země.+ 18  Ale království obdrží svatí+ Nejvýše postaveného*+ a vezmou království do vlastnictví+ na neurčitý čas, dokonce na neurčitý čas neurčitých časů.‘ 19  Pak jsem zatoužil ujistit se o tom čtvrtém zvířeti, které se prokázalo být odlišné od všech ostatních, mimořádně strašlivé, jehož zuby byly ze železa a jehož drápy byly z mědi, jež hltalo [a] drtilo a jež zašlapávalo nohama i to, co zbylo;+ 20  a o deseti rozích, které mělo na hlavě,+ a o tom jiném [rohu],+ který vzešel a před nímž* tři padly,+ ano o tom rohu, který měl oči a ústa, jež mluvila velikášské věci,+ a jenž byl zjevem větší než jeho druhové. 21  Díval jsem se dál, když právě ten roh vedl válku se svatými a získával nad nimi převahu,+ 22  až přišel Prastarý na dny+ a byl vydán soud ve prospěch svatých Nejvýše postaveného+ a přišel ten určitý čas, kdy svatí vzali do vlastnictví království.+ 23  Řekl toto: ‚Pokud jde o čtvrté zvíře, je čtvrté království, které povstane na zemi, jež se bude lišit od všech [ostatních] království; a pohltí celou zemi a pošlape ji a rozdrtí ji.+ 24  A pokud jde o deset rohů, je deset králů, kteří povstanou z toho království;+ a po nich povstane ještě jiný a sám se bude od těch prvních lišit+ a pokoří tři krále.+ 25  A bude mluvit dokonce slova proti Nejvyššímu*+ a bude ustavičně týrat* svaté Nejvýše postaveného.*+ A bude mít v úmyslu změnit časy*+ a zákon,+ a oni* mu budou vydáni do ruky na čas a časy a půl času.*+ 26  A Soudní dvůr* přistoupil k tomu, aby zasedl,+ a nakonec mu odňali jeho vlastní panství, aby [ho] vyhladili a naprosto* [ho] zničili.+ 27  A království a panství a velkolepost království pod celými nebesy byly dány lidu, jímž jsou svatí Nejvýše postaveného.*+ Jejich* království je království trvající na neurčito+ a všechna panství budou sloužit dokonce jim a budou [je] poslouchat.‘+ 28  Až potud je konec té záležitosti. Pokud jde o mne, Daniela, mé vlastní myšlenky mě hodně lekaly, takže se změnila samotná barva mé pleti; ale uchoval jsem tu záležitost ve svém vlastním srdci.“*+

Poznámky

Viz 5:1, ppč. „Belšacara“.
„Babylóna“, Vg; MSy „Bábelu“; LXX „země Babylónie“; LXXBagster „Chaldejců“.
„Větry.“ Aram. ru·chéʹ; lat. venʹti.
„Zvíře“, LXXSy; M vynechává.
„Zádech“, Mmargin; M „stranách“.
Nebo „byl umístěn vznešený trůn“, jestliže mn. č. aram. podstatného jména označuje majestát.
„A Prastarý na dny.“ Aram. weʽAt·tiqʹ Jó·minʹ; lat. An·tiʹqu·us Di·eʹrum.
„Mu sloužili.“ Aram. ješam·mešun·nehʹ; lat. mi·ni·straʹbant eʹi.
Dosl. „Soud“. Aram. Di·naʼʹ; lat. iu·diʹci·um.
Nebo „o čas ustanovený čas“. Aram. ʽadh-zemanʹ weʽid·danʹ; řec. heʹos chroʹnou kai kai·rouʹ; lat. usʹque ad temʹpus et temʹpus.
„Někdo podobný synu člověka.“ Aram. kevarʹ ʼenašʹ. Srovnej ven-ʼa·dhamʹ, „a syn pozemského člověka“ v Ža 8:4.
„A království.“ Aram. mal·khuʹ; lat. reʹgnum.
„Můj duch.“ Aram. ru·ch; Th(řec.) pneuʹma; lat. spiʹri·tus.
Nebo „svatí Nejvyššího“. Aram. qad·di·šéʹ ʽEl·jó·ninʹ (mn. č. od ʽEl·jónʹ) tvoří s aram. slovem, jež znamená „svatí“, druhé slovo v mn. č. nebo kopíruje pluralitu výrazu „svatí“, protože oba výrazy jsou ve větě tak blízko u sebe. To samozřejmě nemá znamenat, že „svatí“ jsou nejvyšší. ‚Nejvyšší‘ je v LXXSyVg a v mnoha heb. rkp. v j. č.
Nebo „a aby se udělalo místo, kvůli kterému“.
Nejvyššímu.“ Aram. ʽIl·lai·ʼaʹ, j. č.; řec. Hyʹpsi·ston; lat. Ex·celʹsum.
Dosl. „bude odírat“.
Viz v. 18 ppč.
„Časy.“ Aram. zim·ninʹ.
„Oni“, MSyVg; LXX „všechny věci“; LXXBagster „to“.
Nebo „na období období [mn. č.] a půl období“. Aram. ʽadh-ʽid·danʹ weʽid·da·ninʹ u·felaghʹ ʽid·danʹ. Slovo weʽid·da·ninʹ je zde považováno za duál a znamená tedy „a dva časy“. Lexicon Linguae Aramaicae Veteris Testamenti, E. Vogt, Řím, 1971, s. 124 uvádí: „‚per tempus et (duo) tempora et dimidium tempus‘ i. e. per 312 annos [‚na čas a (dva) časy a půl času‘, tj. na 312 roku]“. Viz BDB, s. 1105; KB, s. 1106; BHS, ppč. „b“ k Da 7:25; viz také 4:16 ppč.; 12:7, ppč. „půl“.
Dosl. „Soud“.
Dosl. „do konce“.
Viz v. 18 ppč.
Nebo „Jeho“, vztahuje se na ‚lid, jímž jsou svatí‘.
Na tomto místě končí aram. text, který začal v 2:4.