Zjevení 2:1–29

2  Andělovi+ sboru v Efezu+ piš: To říká ten, jenž drží ve své pravici sedm hvězd,+ ten, který se prochází uprostřed sedmi zlatých svícnů:+  ‚Znám tvé skutky+ a tvou namáhavou práci a vytrvalost, a že nemůžeš snést špatné lidi a že zkoušíš ty,+ kdo říkají, že jsou apoštolové,+ ale nejsou, a zjistil jsi, že jsou lháři.  Projevuješ také vytrvalost+ a vydržel jsi kvůli mému jménu+ a neumdlel jsi.+  Zazlívám ti však, že jsi opustil lásku, kterou jsi měl zprvu.+  Proto si vzpomeň, od čeho jsi odpadl, a čiň pokání+ a konej dřívější skutky. Jestliže [to] neučiníš, přijdu k tobě+ a odstraním tvůj svícen+ z jeho místa, pokud nebudeš činit pokání.  Přesto opravdu máš to, že nenávidíš+ skutky Mikulášovy sekty,*+ které nenávidím i já.  Kdo má ucho, ať slyší, co duch+ říká sborům: Tomu, kdo zvítězí,+ dopřeji, aby jedl ze stromu života,+ který je v Božím ráji.‘*  A andělovi+ sboru ve Smyrně piš: To říká ten ‚První a ten Poslední‘,+ který zemřel a [opět] ožil:+  ‚Znám tvé soužení a chudobu — ale jsi bohatý+ — a rouhání těch, kdo říkají, že oni jsou Židé,+ a přece nejsou, ale jsou synagógou Satanovou.+ 10  Neboj se toho, co máš vytrpět.+ Pohleď, Ďábel+ bude stále uvrhovat některé z vás do vězení, abyste byli plně vyzkoušeni+ a abyste měli soužení deset dnů.+ Prokaž se [jako] věrný až do smrti*+ a já ti dám korunu života.+ 11  Kdo má ucho, ať slyší,+ co duch+ říká sborům: Kdo zvítězí,+ tomu rozhodně neuškodí druhá smrt.‘+ 12  A andělovi sboru v Pergamu piš: To říká ten, který má ostrý, dlouhý dvojsečný meč:+ 13  ‚Vím, kde bydlíš, totiž [tam], kde je Satanův trůn; a přece se dále držíš mého jména+ a nezapřel jsi svou víru ve mne+ ani za dnů Antipa, mého svědka,+ toho věrného, který byl zabit+ po vašem boku, kde bydlí Satan. 14  Nicméně mám několik věcí proti tobě, že tam máš ty, kdo se drží učení Baláma,+ jenž vyučoval Balaka+ klást kámen klopýtání před izraelské syny, aby jedli věci obětované modlám a aby smilnili.+ 15  Tak i ty máš takové, kdo se podobně drží učení Mikulášovy sekty.*+ 16  Proto čiň pokání.+ Jestliže [to] neučiníš, přijdu k tobě rychle a budu s nimi válčit+ dlouhým mečem svých úst.+ 17  Kdo má ucho, ať slyší, co duch říká sborům:+ Tomu, kdo zvítězí,+ dám něco z utajené manny*+ a dám mu bílý oblázek* a na oblázku napsané nové jméno,+ které nikdo nezná, jen ten, kdo je přijímá.‘+ 18  A andělovi sboru v Thyatiře+ piš: To říká Boží Syn,+ ten, který má oči jako ohnivý plamen+ a jehož nohy jsou jako čistá měď:+ 19  ‚Znám tvé skutky a tvou lásku+ a víru a službu* a vytrvalost, a že tvých posledních skutků+ je víc než těch dřívějších.+ 20  Opravdu ti však zazlívám, že snášíš tu ženu Jezábel,+ která se nazývá prorokyní a vyučuje+ a svádí z cesty mé otroky,+ aby smilnili+ a jedli věci obětované modlám.+ 21  A dal jsem jí čas, aby činila pokání,+ ale není ochotna činit pokání ze svého smilstva.+ 22  Pohleď, hodlám ji uvrhnout na lůžko nemocných, a ty, kdo s ní cizoloží, do velkého soužení, pokud nebudou činit pokání z jejích skutků. 23  A její děti zabiji smrtící ranou,* takže všechny sbory poznají, že jsem to já, kdo zkoumá ledviny* a srdce, a dám vám jednotlivě podle vašich skutků.+ 24  Ale vám ostatním, kteří jste v Thyatiře, všem těm, kdo nemají toto učení, právě těm, kdo, jak říkají, nepoznali „hluboké Satanovy věci“,+ říkám: Nevkládám na vás žádné jiné břemeno.+ 25  Nicméně se pevně držte toho, co máte,+ dokud nepřijdu. 26  A tomu, kdo vítězí a zachovává mé skutky až do konce,*+ dám autoritu nad národy,+ 27  a jistě bude pást lidi železnou holí,+ takže budou rozbiti na kusy jako hliněné nádoby,*+ stejně jako jsem přijal já od svého Otce, 28  a dám mu jitřní hvězdu.+ 29  Kdo má ucho, ať slyší, co duch+ říká sborům.‘+

Poznámky

Nebo „skutky Mikulášenců (Nikolaitů)“.
„Ráji“, אAVgSyhJ11–13,16; J17,18,22 „zahradě“.
Nebo „dokonce i v nebezpečí smrti“.
Nebo „učení Mikulášenců (Nikolaitů)“. Řec. di·da·chenʹ Ni·ko·la·i·tonʹ; lat. doc·triʹnam Ni·co·la·i·taʹrum.
Nebo „odložené manny“.
Dosl. „[hlasovací] oblázek“. Řec. pseʹfon. Viz Sk 26:10 ppč.
„Službu.“ Řec. di·a·ko·niʹan.
Nebo „smrtí“.
Nebo „nejvnitřnější city“. Dosl. „ledviny“. Srovnej Jer (11:20; 17:10; 20:12).
Nebo „úplného konce“. Řec. teʹlous.
Dosl. „železnou holí, jako jsou hliněné nádoby rozbity na kusy“.