Přísloví 6:1–35

6  Můj synu, jestliže ses zaručil za svého bližního,+ [jestliže] jsi potřásl rukou dokonce cizímu člověku,+  [jestliže] jsi byl lapen do léčky řečmi svých úst,+ [jestliže] jsi byl chycen řečmi svých úst,  jednej tedy tak, můj synu, a osvoboď se, vždyť ses dostal do dlaně svého bližního:+ Jdi, pokoř se* a neodbytně na svého bližního útoč.+  Nedopřej svým očím spánku ani zdřímnutí svým zářícím očím.+  Osvoboď se z té ruky jako gazela, a jako pták z ruky ptáčníka.+  Jdi k mravenci,+ lenochu;+ pohleď na jeho cesty a zmoudři.  Ačkoli nemá velitele, důstojníka ani panovníka,  připravuje si jídlo dokonce v létě;+ nasbíral si zásoby potravy dokonce o žni.  Jak dlouho budeš vylehávat, lenochu?+ Kdy vstaneš ze svého spánku?+ 10  Ještě trochu spánku, ještě trochu dřímoty, ještě trochu poležení se složenýma rukama+ 11  a jistě přijde tvá chudoba právě jako nějaký tulák,+ a tvá nouze jako ozbrojenec.*+ 12  Neužitečný člověk,*+ škodlivý muž,* chodí s pokřivenou řečí,*+ 13  mrká okem,+ dělá znamení nohou, dělá náznaky svými prsty.+ 14  V srdci má zvrácenost.+ Celý čas vymýšlí něco špatného.+ Stále vyvolává jen sváry.+ 15  Proto přijde náhle jeho pohroma;+ bude v mžiku zlomen a nebude žádné uzdravení.+ 16  Je šest věcí, které Jehova skutečně nenávidí;+ ano, je sedm věcí odporných jeho duši:+ 17  povýšené oči,+ falešný jazyk+ a ruce prolévající nevinnou krev,+ 18  srdce, které vymýšlí plány, jež ubližují,+ nohy, které spěšně běží ke špatnému,+ 19  falešný svědek, který šíří lži,+ a každý, kdo vyvolává sváry mezi bratry.+ 20  Zachovávej, můj synu, přikázání svého otce+ a neopouštěj zákon své matky.+ 21  Stále si je* přivazuj ke svému srdci;+ uvaž si je kolem hrdla.+ 22  Když se budeš procházet, povede* tě;+ když ulehneš, bude stát nad tebou stráž;+ a až se probudíš, bude mít o tebe zájem. 23  Vždyť přikázání je lampa,+ a zákon je světlo,+ a kárání ukázňováním jsou cestou života,+ 24  aby tě střežily před špatnou ženou,*+ před hladkostí jazyka cizinky.+ 25  Netuž ve svém srdci po její kráse+ a kéž se tě nezmocní svýma jiskrnýma očima,+ 26  protože kvůli prostitutce [člověk klesne] ke kulatému chlebu;+ ale pokud jde o manželku jiného muže, ta loví dokonce drahocennou duši.+ 27  Může si muž shrabat do náruče oheň, aniž se propálí samotné jeho oděvy?+ 28  Anebo může muž chodit po uhlech, a neožehnout si nohy? 29  Podobně [je tomu] s každým, kdo má poměr s manželkou svého bližního,+ žádný, kdo se jí dotýká, nezůstane bez trestu.+ 30  Lidé neopovrhují zlodějem jen proto, jestliže krade, aby naplnil svou duši, když je hladový. 31  Je-li však přistižen, vynahradí to sedminásobně; dá všechny hodnotné věci svého domu.+ 32  Každému, kdo cizoloží se ženou, se nedostává srdce;*+ ten, kdo to dělá, ničí* svou vlastní duši.+ 33  Najde ránu* a zneuctění,+ a jeho pohana nebude smazána.+ 34  Vždyť vztek zdatného muže je žárlivost,+ a v den pomsty neprojeví soucit.+ 35  Nebude mít ohled na žádný druh výkupného ani neprojeví ochotu, ať učiníš svůj dar jakkoli velký.

Poznámky

Dosl. „pošlapej se“.
Nebo „jako nestoudný muž“. Dosl. „jako muž štítu“. Heb. keʼišʹ ma·ghenʹ.
Dosl. „Člověk belijalu“. Heb. ʼa·dhamʹ beli·jaʹʽal.
Dosl. „muž škodlivosti“. Heb. ʼiš ʼaʹwen.
Dosl. „pokřivenými ústy“.
„Je“, m. r., nevztahuje se tedy na „přikázání“ ani na „zákon“ (ve v. 20), obojí je v heb. ž. r., ale může se vztahovat na otcovy „řeči“ (např. ve 4:10, 20), v heb. m. r., mn. č.
Nebo „povede“, ž. r.
„Špatnou ženou“, MTSyVg; LXX „vdanou ženou“.
Nebo „je bez dobré pohnutky“. Heb. chasar-levʹ.
Nebo „přivádí do zničení“.
Nebo „úder“.