Přísloví 28:1–28
28 Ničemní prchají, když není žádný pronásledovatel,+ kdežto spravedliví jsou jako mladý lev, který si důvěřuje.+
2 Kvůli svému přestupku má země mnoho [po sobě následujících] knížat,+ ale prostřednictvím člověka s rozlišovací schopností,* který má poznání práva, [kníže]* zůstane dlouho.+
3 Zdatný muž, který má málo prostředků a který šidí ponížené,+ je jako déšť, který smývá, takže není žádná potrava.
4 Ti, kdo opouštějí zákon, chválí ničemného,+ ale ti, kdo zákon dodržují, se proti nim rozněcují.+
5 Lidé propadlí špatnosti nemohou rozumět soudu, ale ti, kdo hledají Jehovu, mohou rozumět všemu.+
6 Lepší je ten, kdo [má] málo prostředků [a] chodí v ryzosti, než někdo pokřivený ve [svých] cestách, třebaže je bohatý.+
7 Syn s porozuměním zachovává zákon,+ ale kdo se druží s nenasyty, pokořuje svého otce.+
8 Kdo rozmnožuje své hodnotné věci úrokem a lichvou,+ sbírá je pouze pro toho, který projevuje přízeň poníženým.+
9 Kdo odvrací ucho, aby neslyšel zákon+ — i jeho modlitba je něco odporného.+
10 Kdo působí, aby přímí zbloudili na špatnou cestu,+ sám padne do své vlastní jámy,+ ale bezúhonní získají do vlastnictví dobré.+
11 Boháč je moudrý ve svých vlastních očích,+ ale ponížený, který má rozlišovací schopnost, ho prozkoumává.+
12 Když spravedliví jásají,+ je hojnost krásy; ale když povstávají ničemní, člověk se zastírá.+
13 Kdo přikrývá své přestupky, nebude mít úspěch,+ ale tomu, kdo [je] vyznává a opouští, bude projeveno milosrdenství.+
14 Šťastný je člověk, který ustavičně cítí děs,+ ale ten, kdo zatvrzuje své srdce, upadne do neštěstí.+
15 Jako mručící lev a útočící medvěd je ničemný panovník nad poníženým lidem.+
16 Vůdce, jemuž se nedostává pravá rozlišovací schopnost, má také hojně podvodných zvyklostí,+ ale ten, kdo nenávidí nepoctivý zisk,+ prodlouží [své] dny.
17 Člověk s břemenem viny krve za duši sám uprchne až do jámy.+ Ať ho nechytají.
18 Kdo chodí bezúhonně, bude zachráněn,+ ale kdo se pokřivil ve [svých] cestách, ihned padne.+
19 Kdo obdělává svou vlastní zemskou půdu, bude mít dostatek chleba,+ a kdo usiluje o nehodnotné věci, bude mít dostatek chudoby.+
20 Muž věrných činů* získá mnohá požehnání,+ ale kdo chvátá, aby získal bohatství, nezůstane nevinný.+
21 Projevovat stranickost* není dobré,+ ani to, aby zdatný muž udělal přestupek pro pouhý kus chleba.
22 Muž se závistivým okem pospíchá za hodnotnými věcmi,+ ale neví, že na něho přijde nouze.
23 Kdo kárá nějakého člověka,+ najde později více přízně než ten, kdo lichotí svým jazykem.*
24 Kdo okrádá svého otce a matku+ a říká: „To není žádný přestupek“,+ je společníkem muže, který působí zhoubu.
25 Kdo je vyzývavý v duši, popuzuje [ke] sváru,+ ale ten, kdo spoléhá na Jehovu, ztuční.+
26 Kdo důvěřuje ve své vlastní srdce, je hloupý,+ ale kdo chodí v moudrosti, ten unikne.+
27 Kdo dává tomu, jenž [má] málo prostředků, nebude mít nouzi,+ ale kdo schovává své oči, toho budou hodně proklínat.+
28 Když povstávají ničemní, člověk* se skrývá;+ ale když hynou, spravedlivých přibývá.+
Poznámky
^ Dosl. „ale prostřednictvím pozemského člověka s rozlišovací schopností“. Heb. u·veʼa·dhamʹ me·vinʹ.
^ Dosl. „on“.
^ „Muž věrných činů.“ Heb. ʼiš ʼemu·nóthʹ.
^ Dosl. „Rozlišovat obličeje“.
^ Dosl. „dělá jazyk hladkým“. Nebo „používá hladký jazyk“.
^ Dosl. „pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
