Přísloví 11:1–31

11  Podvodné váhy jsou Jehovovi něčím odporným,+ ale v úplném kamenném závaží má zalíbení.  Přišla opovážlivost? Přijde tedy zneuctění;+ ale moudrost je u skromných.+  Ryzost přímých, ta je vede,+ ale překrucování těmi, kdo jednají zrádně, je oloupí.*+  Hodnotné věci nebudou k prospěchu ve dni rozlícení,+ ale spravedlnost osvobodí od smrti.+  Spravedlnost bezúhonného, ta napřímí jeho cestu,+ ale ničemný padne ve své vlastní ničemnosti.+  Spravedlnost přímých, ta je osvobodí,+ ale ti, kdo jednají zrádně, budou chyceni svou* dychtivostí.*+  Když umírá ničemný člověk,* [jeho] naděje zaniká;+ a zaniklo dokonce i očekávání [založené] na moci.+  Spravedlivý, ten je vyproštěn dokonce z tísně,+ a ničemný [tam] přichází místo něho.+  Ten, kdo je odpadlík, ničí [svými] ústy svého bližního,+ ale spravedliví jsou vyproštěni poznáním.+ 10  Kvůli dobrotě spravedlivých je městečko povzneseno,+ ale když hynou ničemní, radostně se volá.+ 11  Kvůli požehnání přímých je městečko vyvýšeno,+ ale kvůli ústům ničemných je strženo.+ 12  Ten, komu se nedostává srdce,* opovrhl svým vlastním bližním,+ ale muž* s rozsáhlou rozlišovací schopností, ten mlčí.+ 13  Kdo obchází jako pomlouvač,+ odkrývá důvěrný hovor,+ ale kdo je duchem* věrný, záležitost přikrývá.+ 14  Není-li obratné vedení, lid padá;+ ale v množství rádců je záchrana.+ 15  Člověk určitě pochodí špatně, protože se zaručil za cizího člověka,+ ale ten, kdo nenávidí potřesení ruky, zůstává bezstarostný. 16  Půvabná žena, ta se zmocňuje slávy;*+ ale tyrani, ti se zmocňují bohatství. 17  Muž s milující laskavostí* jedná se svou vlastní duší blahodárně,+ ale krutá osoba přivádí na svůj vlastní organismus zavržení.+ 18  Ničemný vydělává falešnou mzdu,*+ ale opravdový výdělek* ten, kdo zasévá spravedlnost.+ 19  Kdo se pevně zastává spravedlnosti,* má vyhlídku na život,+ ale kdo se honí za tím, co je špatné, má vyhlídku na vlastní smrt.+ 20  Ti, kdo mají pokřivené srdce, jsou pro Jehovu něčím odporným,+ ale v těch, kdo jsou na [své] cestě bezúhonní, má zalíbení.+ 21  I kdyby byla ruka k ruce, špatná osoba neujde trestu;+ ale potomstvo spravedlivých jistě unikne.+ 22  Jako zlatý nosní kroužek v rypáku prasete, taková je žena, která je hezká, ale odvrací se od rozumnosti.*+ 23  Touha spravedlivých je jistě dobrá;+ nadějí ničemných je rozlícení.+ 24  Existuje ten, který rozptyluje, a přece mu přibývá;+ také ten, který se zdržuje od toho, co je správné, ale vede to jen k nedostatku.+ 25  Štědrá duše,* ta ztuční,+ a kdo velkoryse svlažuje [jiné], bude také sám velkoryse svlažován.+ 26  Kdo zadržuje obilí — toho bude prostý lid zatracovat, ale pro hlavu toho, kdo je dává ke koupi, je požehnání.+ 27  Kdo hledá dobré, bude stále usilovat o dobrou vůli;+ ale pokud jde o toho, kdo pátrá po špatném, na toho to přijde.+ 28  Kdo důvěřuje ve své bohatství — sám padne;+ ale spravedliví budou vzkvétat právě jako listí.+ 29  Pokud jde o kohokoli, kdo přivádí zavržení na svůj vlastní dům,+ ten vezme do vlastnictví vítr;+ a pošetilá osoba bude sluhou toho, kdo je moudrý v srdci. 30  Plody spravedlivého jsou strom života,+ a ten, kdo získává duše, je moudrý.+ 31  Pohleď, spravedlivý — ten bude odměněn na zemi.+ Oč více by měl být ničemný a hříšník!+

Poznámky

„Je oloupí“, podle MmarginVg.
„Svou“, TLXXSyVg; M vynechává.
„Svým zničením“, LXX.
Nebo „pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Nebo „kdo je bez dobré pohnutky“. Heb. chasar-levʹ.
„Ale muž.“ Heb. weʼišʹ.
„Duchem.“ Heb. ruʹach; řec. pno·eiʹ, „dechem“; lat. aʹni·mi.
Nebo „cti“.
Nebo „věrnou láskou“.
Falešnou mzdu“, tj. odměnu za špatnou činnost. Heb. feʽul·lath-šaʹqer.
Opravdový výdělek“, tj. odměnu za dobrou činnost. Heb. seʹkher ʼemethʹ.
„Kdo se pevně zastává spravedlnosti“, na základě opravy v M; T „Kdokoli tedy činí spravedlnost“; LXXSy (uvádějí ben místo ken) „Syn spravedlnosti (spravedlivý syn)“.
Nebo „vkusu; dobrého vkusu“.
Dosl. „Duše s darem požehnání“.