Ozeáš 4:1–19

4  Slyšte Jehovovo slovo, izraelští synové, vždyť Jehova má právní při s obyvateli země,*+ neboť v zemi není pravda+ ani milující laskavost* ani poznání Boha.+  Rozmohlo se pronášení kleteb+ a podvádění+ a vraždění+ a krádeže+ a cizoložení,+ a krveprolévání se dotklo jiného krveprolévání.+  Proto bude země truchlit+ a každý obyvatel v ní bude muset zchřadnout s divokým polním zvířetem a s nebeským létajícím tvorem; a dokonce i mořské ryby budou sesbírány [v smrti].*+  „Ať se však žádný muž nepře+ ani ať žádný muž nekárá, jelikož tvůj lid je jako ti, kdo se přou s knězem.*+  A jistě klopýtneš ve dne,+ a dokonce i prorok s tebou klopýtne jako v noci.+ A tvou matku umlčím.+  Můj lid bude jistě umlčen, protože není poznání.+ Protože jsi ty zavrhl poznání,+ já také zavrhnu tebe, abys mi nesloužil jako kněz;+ a [protože] stále zapomínáš na zákon svého Boha,*+ zapomenu na tvé syny, ano já.+  Úměrně ke svému množství, tak proti mně hřešili.+ Mou vlastní slávu vyměnili* za pouhé zneuctění.+  Hřích mého lidu stále hltají a ke svému provinění stále pozvedají svou duši.*+  A pro lid to bude muset být stejné jako pro kněze;+ a jistě s nimi budu účtovat za jejich cesty;+ a uvedu zpátky na ně jejich jednání.+ 10  A opravdu budou jíst, ale nenasytí se.+ Opravdu budou zacházet se [ženami] jako [s] nevěstkami; ale nepřibude jich,+ protože přestali dbát na samotného Jehovu.+ 11  Smilstvo* a víno a sladké víno, ty odnímají dobrou pohnutku.*+ 12  Můj vlastní lid se stále dotazuje své dřevěné+ [modly]*+ a jejich vlastní hůl jim stále povídá; protože právě duch smilstva způsobil, že zbloudili,+ a smilstvem vycházejí z [místa] pod svým Bohem.*+ 13  Na vrcholcích hor obětují+ a na pahorcích přinášejí obětní dým,+ pod mohutným stromem a styračem a velkým stromem, protože jeho stín je dobrý.+ Proto vaše dcery smilní a vaše vlastní snachy cizoloží. 14  Nebudu účtovat s vašimi dcerami, protože smilní, a s vašimi snachami, protože cizoloží. Vždyť pokud jde o [muže], vyrážejí si s nevěstkami+ a obětují s chrámovými prostitutkami;+ a lid, [který] nerozumí,+ bude zašlapán. 15  Ačkoli smilníš, Izraeli,+ Juda ať se neproviní,+ a nepřicházejte do Gilgalu+ ani nechoďte do Bet-avenu+ ani nepřísahejte: ‚Jakože je Jehova živý!‘+ 16  Vždyť jako zatvrzelá kráva, [tak] zatvrzelým se stal Izrael.+ Bude je nyní Jehova pást jako mladého berana na prostorném místě? 17  Efrajim je spojen s modlami.+ Ať si je sám!+ 18  Když jim došlo pšeničné pivo,*+ zacházeli [s ženou] jako [s] nevěstkou.+ Ti, kdo ji zaštiťují,+ si rozhodně zamilovali zneuctění.+ 19  Vítr* ji zahalil svými křídly.+ A oni se zastydí za své oběti.“+

Poznámky

Heb. ha·ʼaʹrec.
Nebo „věrně oddaná láska“. Heb. cheʹsedh.
Nebo „zemřou“; nebo „budou odňaty“. Viz Iz 57:1.
M je na tomto místě nejasný.
„Svého Boha.“ Heb. ʼElo·hejʹkha.
„Mou vlastní slávu vyměnili“, tak zněl text původně. Soferim text upravili (změnili), takže zněl „Jejich vlastní slávu vyměním“. TSy potvrzují původní znění slovesa. Viz dodatek 2B.
„Svou duši (své duše)“, TLXXSyVg a asi 20 heb. rkp.; M „jeho duši (touhu své duše)“. Viz dodatek 4A.
„Smilstvo.“ Heb. zenuthʹ; řec. por·neiʹan; lat. for·ni·caʹti·o. Viz dodatek 5A.
Dosl. „odnímají srdce“. Heb. jiq·qach-levʹ.
Dosl. „svého stromu (dřeva)“.
„Svým Bohem.“ Heb. ʼElo·hé·hemʹ.
Nebo „jejich lihovina“. Heb. sov·ʼamʹ.
Nebo „Duch“. Heb. ruʹach; řec. pneuʹma·tos; lat. spiʹri·tus.