Ozeáš 1:1–11

1  Jehovovo slovo,+ které přišlo k Ozeášovi,+ synu Beeriho, za dnů+ judských králů Uzzijáše,+ Jotama,+ Achaza+ [a] Ezekjáše+ a za dnů izraelského krále Jeroboama,+ syna Joašova.+  To byl začátek Jehovova slova prostřednictvím Ozeáše, a Jehova přistoupil k tomu, aby Ozeášovi řekl: „Jdi,+ vezmi si manželku smilstva* a děti smilstva, protože smilstvem se země výslovně obrací od následování Jehovy.“+  A přistoupil k tomu, aby šel a vzal si Gomer, dceru Diblajimovu, takže otěhotněla a časem mu porodila syna.+  A Jehova přikročil k tomu, aby mu řekl: „Dej mu jméno Jezreel,+ vždyť ještě chviličku a budu účtovat s Jehuovým domem za jezreelské* krveprolévání+ a způsobím, aby přestalo královské panování izraelského domu.+  A v ten den se stane, že musím v nížině* Jezreel zlomit luk Izraele.“+  A přistoupila k tomu, aby otěhotněla ještě jednou a aby porodila dceru. A On* přikročil k tomu, aby mu řekl: „Dej jí jméno Lo-ruchama,*+ neboť již neprojevím milosrdenství+ izraelskému domu, protože je rozhodně odvedu.*+  Ale judskému domu projevím milosrdenství+ a zachráním je prostřednictvím Jehovy, jejich Boha;*+ ale nezachráním je lukem ani mečem ani válkou, koňmi ani jezdci na koních.“+  A posléze odstavila Lo-ruchamu a přistoupila k tomu, aby otěhotněla a porodila syna.  On tedy řekl: „Dej mu jméno Lo-ammi,* protože nejste můj lid,* a sám se prokážu nebýt váš.* 10  A počet izraelských synů se stane podobným zrnkům mořského písku, která se nedají změřit ani spočítat.+ A stane se, že na místě, kde se jim říkávalo: ‚Nejste můj lid‘,+ se jim řekne: ‚Synové živého Boha‘.*+ 11  A judští synové a izraelští synové budou jistě sebráni v jednotu*+ a vskutku si dosadí jednu hlavu a vyjdou ze země,+ protože den Jezreele*+ bude velký.

Poznámky

Dosl. „smilstev; prostitucí“. Heb. zenu·nimʹ, mn. č. Viz 1Mo 38:24; Ez 23:11, 29.
Královské město, v němž sídlili králové severního Izraele, ačkoli jejich hlavním městem bylo Samaří. Viz 2Kr (8:29; 9:15, 25, 30–37; 10:1–11).
Nebo „údolí“.
„On“, MLXXVg; Sy „Jehova“.
Znamená „nebylo jí projeveno milosrdenství“. Heb. Loʼ ru·chaʹmah.
Nebo „abych jim rozhodně prominul“.
„Jejich Boha.“ Heb. ʼElo·hé·hemʹ.
Znamená „nejste můj lid“. Heb. Loʼ ʽam·miʹ.
Nejste můj lid.“ Heb. loʼ ʽam·miʹ.
Na tomto místě v MLXX kap. 1 končí; v TSyVg pokračuje ještě dvěma následujícími verši.
„Živého Boha.“ Heb. ʼEl-chaiʹ.
„V jednotu.“ Heb. jach·dawʹ.
Znamená „Bůh zaseje semeno“. Heb. Jiz·reʽeʼlʹ.