Matouš 22:1–46
22 Ježíš jim dále odpovídal, promlouval k nim v podobenstvích a řekl:+
2 „Nebeské království se stalo podobným člověku, králi, který uspořádal svatební hostinu+ pro svého syna.
3 A vyslal své otroky, aby zavolali na svatební hostinu ty, kdo byli pozváni,+ ale nebyli ochotni přijít.+
4 Opět vyslal jiné otroky+ a řekl: ‚Povězte pozvaným: „Pohleďte, připravil jsem oběd,+ moji býci a vykrmená zvířata jsou poraženi a vše je přichystáno. Pojďte na svatební hostinu.“‘+
5 Ale bez zájmu odešli, jeden na své vlastní pole, jiný za svým obchodem;+
6 ostatní se však chopili jeho otroků, nestoudně s nimi zacházeli a zabili je.+
7 Ale král se rozzlobil a poslal svá vojska a zahubil ty vrahy a spálil jejich město.+
8 Potom řekl svým otrokům: ‚Svatební hostina je sice přichystána, ale ti, kdo byli pozváni, [toho] nebyli hodni.+
9 Proto jděte na cesty vedoucí z města a pozvěte ke svatební hostině každého, koho* najdete.‘+
10 Ti otroci tudíž vyšli na cesty a shromáždili všechny, které našli, ničemné i dobré;+ a místnost pro svatební obřady byla naplněna těmi, kdo spočinuli u stolu.+
11 Když vešel král, aby si prohlédl hosty, zahlédl tam člověka, který nebyl oděn svatebním oděvem.+
12 Řekl mu tedy: ‚Člověče, jak ses sem dostal, když nemáš na sobě svatební oděv?‘+ Ten zůstal oněmělý.
13 Král potom řekl svým sluhům:* ‚Spoutejte mu ruce a nohy a vyhoďte ho do tmy venku. Tam bude [jeho] pláč a skřípání* zubů.‘+
14 Je totiž mnoho pozvaných, ale málo vyvolených.“+
15 Potom farizeové odešli a radili se spolu, aby ho chytili v řeči.+
16 Proto k němu poslali své učedníky spolu s Herodovými stoupenci*+ a řekli: „Učiteli, víme, že jsi pravdomluvný a vyučuješ Boží cestě podle pravdy a nestaráš se o nikoho, neboť nehledíš na vnější vzhled lidí.+
17 Pověz nám proto: Co myslíš? Je zákonné platit césarovi* daň z hlavy, či nikoli?“+
18 Ježíš však znal jejich ničemnost a řekl: „Proč mě zkoušíte, pokrytci?+
19 Ukažte mi minci pro daň z hlavy.“ Přinesli mu denár.*
20 A řekl jim: „Čí je to obraz* a nápis?“+
21 Řekli: „Césarův.“ Potom jim řekl: „Splácejte* tedy césarovy věci césarovi, ale Boží věci Bohu.“+
22 Když [to] slyšeli, podivili se, opustili ho a odešli.+
23 Ten den k němu přišli saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení,* a zeptali se ho:+
24 „Učiteli, Mojžíš řekl: ‚Jestliže zemře nějaký muž bezdětný, jeho bratr se ožení s jeho manželkou a vzbudí svému bratrovi potomstvo.‘+
25 U nás bylo sedm bratrů; a první se oženil a skonal, a protože neměl potomstvo, zanechal svou manželku svému bratrovi.+
26 Totéž se stalo s druhým a třetím, až do sedmého.+
27 Poslední ze všech zemřela žena.
28 Manželkou kterého z těch sedmi tedy bude při vzkříšení? Vždyť ji měli všichni.“+
29 Ježíš jim odpověděl a řekl: „Mýlíte se, protože neznáte ani Písma, ani Boží moc;+
30 při vzkříšení se totiž muži nežení ani ženy se nevdávají,+ ale jsou jako andělé v nebi.
31 Pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co k vám Bůh mluvil, když řekl:+
32 ‚Já jsem BŮH Abrahamův a BŮH Izákův a BŮH Jákobův‘?+ Není Bohem* mrtvých, ale živých.“+
33 Když [to] zástupy slyšely, žasly nad jeho učením.+
34 Po tom, co farizeové slyšeli, že umlčel saducey, sešli se v jedné skupině.
35 A jeden z nich, zběhlý v Zákoně,+ se zeptal, aby ho zkoušel:
36 „Učiteli, které je největší přikázání v Zákoně?“+
37 Řekl mu: „‚Budeš milovat Jehovu,* svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí.‘+
38 To je největší a první přikázání.
39 To druhé, jemu podobné, je: ‚Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.‘+
40 Na těchto dvou přikázáních závisí celý Zákon a Proroci.“+
41 Zatímco byli farizeové shromážděni, Ježíš se jich zeptal:+
42 „Co si myslíte o KRISTU? Čí je syn?“ Řekli mu: „Davidův.“+
43 Řekl jim: „Jak to, že ho potom David pod inspirací*+ nazývá ‚Pánem‘, když říká:
44 ‚Jehova* řekl mému Pánu: „Posaď se po mé pravici, dokud nedám tvé nepřátele pod tvé nohy“‘?+
45 Jestliže ho tedy David nazývá ‚Pánem‘, jak je jeho synem?“+
46 A nikdo nebyl schopen mu slovem odpovědět a nikdo se od toho dne neodvážil dále se ho vyptávat.+
Poznámky
^ Nebo „tolik lidí, kolik jich“.
^ Nebo „svým služebníkům (sloužícím)“. Řec. tois di·a·koʹnois; lat. mi·niʹstris; J22(heb.) lam·ša·rethimʹ.
^ Nebo „zatínání“.
^ Nebo „s herodiány“.
^ Nebo „císaři“. Řec. Kaiʹsa·ri; lat. Caeʹsa·ri; J22(heb.) laq·Qé·sarʹ.
^ „Obraz.“ Řec. ei·konʹ; lat. i·maʹgo; J22(heb.) had·demuthʹ, „obraz“.
^ Dosl. „Vracejte“. Řec. A·poʹdo·te; lat. redʹdi·te; J17,22(heb.) tenuʹ.
^ „Vzkříšení.“ Řec. a·naʹsta·sin, „vzbuzení; vstání“ (ze slov a·naʹ, „nahoru“, a staʹsis, „stání“); lat. re·sur·rec·ti·oʹnem; J17(heb.) techi·jathʹ ham·me·thimʹ, „ožití mrtvých“.
^ „Není Bohem“, B; J18 „Jehova není Bohem“.
^ Viz dodatek 1D.
^ Dosl. „v duchu“. Řec. en pneuʹma·ti; lat. in spiʹri·tu; J17,18(heb.) ba·ruʹach.
^ Viz dodatek 1D.
