Malachiáš 1:1–14

1  Prohlášení: Jehovovo+ slovo o Izraeli prostřednictvím Malachiáše:*  „Zamiloval jsem si vás,“+ řekl Jehova. A vy jste řekli: „Jak sis nás zamiloval?“+ „Nebyl Esau Jákobův bratr?“+ je Jehovův výrok. „Ale Jákoba jsem miloval+  a Esaua+ jsem nenáviděl; a nakonec jsem jeho hory učinil opuštěným úhorem+ a jeho dědictví pro šakaly z pustiny.“+  „Protože Edom* stále říká: ‚Byli jsme roztříštěni, ale vrátíme se a vystavíme zpustošená místa‘, tak řekl Jehova vojsk:* ‚Oni, oni budou stavět, ale já, já budu strhávat.+ A lidé je jistě nazvou „území* ničemnosti“ a „lid, který Jehova na neurčitý čas otevřeně odsoudil+“.  A vaše vlastní oči [to] uvidí a vy řeknete: „Kéž je Jehova veleben nad územím Izraele.“‘“+  „‚Syn, ten ctí otce;+ a sluha svého vznešeného pána.*+ Jestliže jsem tedy otcem,+ kde je úcta ke mně?+ A jestliže jsem Vznešeným Pánem, kde je bázeň+ přede mnou?‘ řekl Jehova vojsk vám, kněží, kteří opovrhujete mým jménem.+ ‚A vy jste řekli: „Jak jsme opovrhli tvým jménem?“‘  ‚[Tím, že] na mém oltáři předkládáte znečištěný chléb.‘+ ‚A vy jste řekli: „Jak jsme tě znečistili?“‘ ‚Tím, že jste řekli: „Jehovův stůl+ je něco opovrženíhodného.“+  A když předkládáte k obětování slepé [zvíře]: „Není to nic špatného.“ A když předkládáte chromé nebo nemocné [zvíře]: „Není to nic špatného.“‘“+ „Přines to, prosím, ke svému místodržiteli. Najde v tobě zalíbení nebo přijme tě laskavě?“ řekl Jehova vojsk.  „A nyní, prosím, obměkčujte obličej+ Boha,* aby nám projevil přízeň.+ Stalo se to z vaší ruky. Přijme kohokoli z vás laskavě?“ řekl Jehova vojsk. 10  „Kdo z vás také zavře dveře?+ A nezapálíte můj oltář — za nic.+ Nemám ve vás potěšení,“ řekl Jehova vojsk, „a v obětním daru z vaší ruky nemám zalíbení.“+ 11  „Od východu slunce až po jeho západ bude totiž mé jméno veliké mezi národy+ a na každém místě se bude přinášet obětní dým,+ bude se činit předložení mému jménu, dokonce čistého daru;+ protože mé jméno bude veliké mezi národy,“+ řekl Jehova vojsk. 12  „Ale znesvěcujete+* tím, že říkáte: ‚Jehovův* stůl je něco znečištěného a jeho ovoce je něco opovrženíhodného, jeho jídlo.‘+ 13  A řekli jste: ‚Pohleď, jaká únava!‘,+ a způsobili jste, že se nad tím* ohrnuje nos,“ řekl Jehova vojsk. „A přinesli jste něco odtrženého, a to chromé a nemocné;+ ano, přinesli jste [to] jako dar. Mohu v tom mít zalíbení z vaší ruky?“+ řekl Jehova. 14  „A prokletý je ten, kdo jedná vychytrale, když v jeho stádu existuje samec nějakého zvířete, a on činí slavnostní slib a obětuje Jehovovi* zkažené [zvíře].+ Vždyť jsem veliký Král,“+ řekl Jehova vojsk, „a mé jméno bude vzbuzovat bázeň mezi národy.“+

Poznámky

„Malachiáše“, MTSyVg; LXX „jeho posla (anděla)“.
Znamená „červený; narudlý“. Jméno, které bylo podle 1Mo 25:30; 1Mo 36:1 druhotně dáno Esauovi.
„Jehova vojsk.“ Heb. Jehwahʹ ceva·ʼóthʹ. Tento výraz se u Malachiáše vyskytuje 24krát. Viz dodatek 1J.
Nebo „hranice; pomezí“.
„Svého vznešeného pána.“ Heb. ʼadho·navʹ, mn. č. od ʼa·dhónʹ, zřejmě označuje vznešenost.
Nebo „Božského“. Heb. ʼEl; řec. The·ouʹ; lat. Deʹi; Sy „Jehovy“.
„Mě“ bylo v původním znění. Soferim text změnili, takže v něm bylo uvedeno „ho“ nebo „to“. TLXXSyVg „to“. Viz dodatek 2B.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„Nad tím“, podle opraveného znění od soferim, místo „nade mnou“. Jedna z osmnácti oprav od soferim. Viz dodatek 2B.
Viz v. 12, ppč. „Jehovův“.